Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_04 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:3 Datum dokončení: Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů se částicemi a citoslovci Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková
Slovní druhy částice a citoslovce
ČÁSTICE A CITOSLOVCE (lat. partikule a interjekce).PODSTATNÁ JMÉNA názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů 2.PŘÍDAVNÁ JMÉNA vlastnosti osob, zvířat, věcí 3.ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují 4.ČÍSLOVKY slova číselného významu (vyjadřují počet, pořadí, …) SLOVESA vyjadřují děj, tj. činnost, stav nebo jeho změnu PŘÍSLOVCE vyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastností, někdy i předmětů 7.PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší okolnosti spojení se jménem 8.SPOJKY spojují větné členy nebo věty 9.ČÁSTICE uvozují některé věty, naznačují jejich druh nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu 10.CITOSLOVCE vyjadřují hlasy, zvuky, pocity, nálady
ČÁSTICE Částice Částice uvozují samostatné věty (Ať se ti zdá pěkný sen.), naznačují jejich druh (věta přací) nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu (jistě - pravděpodobnost, možná - pochybnost). Částice jsou slova neohebná. Částice nejsou větnými členy. Mají větnou platnost --> přitakací nebo zápornou (ano, ovšem/ne, nikoli).
Částice zdůrazňují jednotlivé členy. (I malý Karel tam byl.), (Ani zrníčko nezbylo.). Úlohu částic mohou mít i slovní druhy, které jsou v ostatních větách spojkami, předložkami či zájmeny. I promluvil k lidu. (částice) x Promluvil i k lidu. (spojka) Částice: ano, ne, kéž, nechť, snad, asi, prý, zdalipak, zejména, zajisté, ovšem aj.
CITOSLOVCE Citoslovce Citoslovce vyjadřují nálady, city a vůli mluvčího nebo naznačují hlasy a zvuky. Citoslovce jsou slova neohebná. Formálně se v nich vyskytují zvláštní hlásky (dlouhé r: frrr, brrr, prr; dlouhé s, š : pssst, pššt) a zvláštní hláskové skupiny (ej, jaj, jajky, ejeje), které se často opakují. Nejsou větnými členy, ale mohou je zastupovat. Některá, zvláště taková, která označují především zvuky, někdy nahrazují přísudek (Žába žbluňk do vody.). podmět (Psst se ozvalo třídou.), předmět (Zavolal na mě ahoj.) aj.
Dělení citoslovcí podle funkce Nálady a city (přímé projevy citových hnutí) ech, běda, ach, au, brr, grr, fuj, jé, uf aj. Vůle mluvčího (projevy volních stavů)nuž, hybaj, čehý, haló, no tak, haló, nó aj. Označení hlasu a zvuků (zvukomalebná) bé, bum, haf, kuku, cink, tiktak, vrkú, mňáu, vrr aj.
Citoslovce zpravidla oddělujeme čárkou, např. Brrr, to je dnes ale zima. Au, to strašně bolí. Necítíme-li je jako samostatné, čárku nepíšeme.