Farmářské trhy základní legislativní požadavky z oblasti potravin Ministerstvo zemědělství Úřad pro potraviny MVDr. Pavel Bohatec 13. prosince 2011

Proč farmářské trhy ? Nakupování na tržištích mělo dlouholetou tradici, bylo ale násilně přerušeno, např. zrušení pražských tržnic (Staroměstská, Vinohradská, Smíchovská) Mnoholetá tradice nakupování na tržnici v západních zemích Renesance zájmu o české potraviny Přesycení nabídkou globálního zboží anonymního původu Živý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem, důvěra v kupované zboží Prodej výrobků za férové ceny, nenaráží na negativní praktiky obchodních řetězců Nakupování na trhu je také společenskou záležitostí, událost pro rodiny s dětmi, ale i pro důchodce Pocit lidí, že podporují dobrou věc Nepotřebují zákon o významné tržní síle

Farmářské trhy v České republice Kraj Počet trhů Praha 43 Středočeský kraj 28 Jihočeský kraj 16 Plzeňský kraj 11 Karlovarský kraj 3 Ústecký kraj 13 Liberecký kraj 6 Královéhradecký kraj 7 Pardubický kraj 10 Vysočina 9 Jihomoravský kraj 15 Olomoucký kraj 7 Moravskoslezský kraj 10 Zlínský kraj 11 Česká republika 189 Nejvíce v Praze, kde prakticky nejsou žádní farmáři!? 2010 - 3 031 zemědělských subjektů hospodařících na území Středočeského kraje, statisticky se tam řadí i hl. město Praha. Převážná část (85,2 %, tj. asi 2,5 tis.) jsou soukromí podnikatelé, zbylou část tvoří právnické osoby - podniky. Nejčastější právní formou podniků jsou společnosti s ručením omezeným (60,1 %), dále akciové společnosti (18,9 %) a družstva (14,9 %).

Definice farmářských trhů Kodex farmářských trhů je založen na bázi dobrovolnosti, určuje základní pravidla prodeje na farmářských trzích a především má pomáhat zákazníkům v orientaci na farmářských trzích. Definice farmářských trhů Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro občanskou veřejnost, jejímž cílem je: podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin; zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu; vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům; oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem, a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.

Kodex farmářských trhů Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.  Tento „kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů.  1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.    2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky (mimo jiné http://www.szpi.gov.cz/; http://www.svscr.cz/).

4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí, rozhoduje provozovatel. 5. V rámci tzv.“doplňkového prodeje“ mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V případě, že se jedná o zahraniční zboží je u něj nutné označit zemi původu. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.). 8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku)

Zákon o zemědělství (252/97Sb.) Kdo je „farmář“? Zemědělským podnikatelem: je 1. FO nebo 2. PO provozující zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost… je zaevidována u OÚ s rozšířenou působností, v jehož územní působnosti se nachází místo trvalého pobytu a OÚ s RP ji vydá osvědčení 3. FO provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající rostlinné a nezpracované živočišné výrobky, nepodléhá evidenci 1. Účelem zákona je zajištění podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost … 2. FO -nad 18 let, způsobilost k právním úkonům, pokud to není občan ČR nebo ČS EU má trvalý pobyt na území ČR plynně a jazykově srozumitelně reaguje a umí plynně přečíst určený běžný článek (např. zákon č. 326/99 Sb., o pobytu cizinců) FO nebo PO není zaevidována, nebo poskytne nesprávné údaje dopouští se přestupku (FO), správního deliktu (PO) s možným udělením pokuty až do 50 tis. Kč

Co je zemědělská výroba? Rostlinná výroba (…ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub….) Živočišná výroba (…chov hospodářských zvířat a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů…) Úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby – (podmínky stanoveny Nařízením EP a Rady (ES) č. 178/2002 – obecné zásady a požadavky potravinového práva) Chov ryb a vodních živočichů FO -nad 18 let, způsobilost k právním úkonům, pokud to není občan ČR nebo ČS EU má trvalý pobyt na území ČR plynně a jazykově srozumitelně reaguje a umí plynně přečíst určený běžný článek (např. zákon č. 326/99 Sb., o pobytu cizinců) FO nebo PO není zaevidována, nebo poskytne nesprávné údaje dopouští se přestupku (FO), správního deliktu (PO) s možným udělením pokuty až do 50 tis. Kč

Základní legislativa ČR Zákon č. 110/1997Sb., o potravinách a tabákových výrobcích povinnosti provozovatelů potravinářských podniků (registrace, hygienické požadavky, zdravotní nezávadnost potravin atd.) balení potravin označování potravin uvádění potravin do oběhu státní dozor

Zákon č. 166/1997Sb., o veterinární péči požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktů povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích + sezónní prodej ryb prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli - Vyhláška č. 289/2007 umožnění výroby masných a mléčných výrobků převážně na farmách a jejich dodávání do maloobchodních prodejen na místní úrovni (území kraje a krajů sousedních) – Vyhláška č. 128/2009 128 + 289 –Notifikace v rámci EU

o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci stanovuje působnost SZPI pro výkon státního dozoru SZPI kontroluje: zda potraviny splňují požadavky stanovených právními předpisy (např. z. o potravinách, z. o ochraně veřejného zdraví, mezinárodní smlouvy); stejně tak i proces výroby, uvádění do oběhu atd. klamání spotřebitele bezpečnost potravin vede evidenci PPP inspektor SZPI na základě provedené kontroly může zakázat výrobu nebo uvádění do oběhu potravin, která nesplňují požadavky stanovené právními předpisy Vydává osvědčení např. na čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, osvědčení podléhá správnímu poplatku; musí splnit požadavky na jakost; můžou požadavat zdravotní průkaz od osob přicházejících do kontaktu s potravinou

DESATERO STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY K PRODEJI NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH Krajská veterinární správa (KVS) dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcí povoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-li vydán formou nařízení obce

1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek: ▪  maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“ ▪  syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS) ▪  čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli ▪  včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím ▪  živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem)

2.  Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa 3.  Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat ▪    7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře ▪    4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře ▪    3 °C pro vnitřnosti ▪    5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota) ▪    4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené ▪    0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu) ▪    Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem

4.  Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů 5.  Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné 6.   Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné 7.  Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek 8.  Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu

9.  Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou 10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace

Patero SZPI k farmářským trhům Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic). Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě. Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení. Mít přístup k sociálnímu zařízení. Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem. Pokud budete vzhledem k nabízeným potravinám spadat pod dozorové kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), měli byste se u ní registrovat.

Dozorové kompetence při kontrole potravin: a) potraviny rostlinného původu prodávané na schválených i neschválených tržištích – SZPI (MZe) b) potraviny živočišného původu nezpracované a prodávané na schválených i neschválených tržištích – např. ryby, čerstvé maso, med - SVS (MZe) c) potraviny živočišného původu zpracované, prodávané na trhu, stánku, tržním místě (pokud tedy nejsou schválené SVS ) – SZPI (MZe) d) u potravin živočišného původu zpracovaných na schválené tržnici či tržišti – SVS (MZe) e) veřejné stravování – Hygienická služba hl.m.Prahy + KHS (MZd) f) „poctivost prodeje“ – ČOI (MPO) 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví KHS cestou státního zdravotního dozoru sleduje dodržování povinností osob ve stravovacích službách a při ostatních činnostech epidemiologicky závažných v oboru hygieny výživy. KHS zde ověřuje plnění hygienických požadavků a dodržování zásad osobní a provozní hygieny. Tato kontrolní činnost je prováděna podle zákona o státní kontrole a nařízení ES. Státní zdravotní dozor provádí KHS v těchto provozovnách a zařízeních: -    v provozovnách stravovacích služeb, tj. v hotelích, lázeňských domech, restauracích, v pohostinstvích  bez vyvařování, v provozovnách rychlého občerstvení, ve stáncích s občerstvením, v cukrárnách s konzumací, v kavárnách, pivnicích, stáncích, při prodeji zmrzliny apod., -    a dále též při podezření nebo zjištění ohrožení zdraví z potravin též v obchodních centrech a domech, supermarketech, prodejnách potravin, výrobních závodech, distribučních skladech, výrobnách potravin, cukrářských výrobků, lahůdek apod., v prodejních stáncích. např. když se na tržištích poskytuje občerstvení formou – guláše, ohřívají se párky, klobásy, peče se sekaná, prodej zmrzliny atd., osobní hygiena, kouření, hnisavé onemocnění, schválené materiály atd. Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice) pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad. Česká obchodní inspekce kontroluje: -  dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu, -  zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu, - dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb

Základní evropská legislativa o obecném potravinovém právu Nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu Zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví; politika zajištění bezpečnosti potravin „z farmy na stůl“ nebo po česku „od vidlí až na vidličku“; bezpečná potravina není škodlivá pro zdraví a je vhodná k lidské spotřebě Odpovědnost: a) provozovatelé potravinářských podniků (PPP) zajišťují požadavky potravinového práva ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce b) kontrola a dozor ze strany státu Definice „potraviny“ – jakákoliv látka nebo výrobek, zpracovaná, částečně zpracovaná nebo nezpracovaná, která je určena ke konzumaci člověkem řadí se sem i živá zvířata, která jsou připravena pro uvedení na trh k lidské spotřebě ( např. živý kapr, králík, kuře) rostliny po sklizni Uváděním na trh – držení potravin za účelem prodeje nebo jiné formy převodu (za úplatu, zdarma, za úplatu) Konečný spotřebitel – konečný spotřebitel potraviny, který nepoužije potravinu v rámci provozování potravinářského podniku!

Sledovatelnost: a) možnost zjistit původ potraviny včetně všech složek b) PPP musí mít zavedený systém o těchto informacích c) potraviny uváděné na trh odpovídajícím způsobem označeny d) informace na požádání PPP předkládá DO e) platí pro PPP ve všech stupních potravinového řetězce, od prvovýroby, přes zpracování k distribuci Stažení z trhu: potravina není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin Sledovatelnost: Překupník – musí zajistit původ potraviny a nesmí uvádět, že např. rajčata vypěstoval, když je koupil ve velkoskladu Stažení z trhu: Poukázat na dioxinovou aféru

Ochrana zájmu spotřebitele Zabránit: podvodným nebo klamavým praktikám falšování potravin uvádění spotřebitele v omyl RASFF EFSA

Nařízení EP a RADY (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin primární odpovědnost za bezpečnost potravin nese PPP bezpečnost potravin v celém potravinovém řetězci nevztahuje se na prvovýrobu pro soukromé domácí použití, domácí přípravu potravin a dodávky malého množství vlastních produktů konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli Registrace PPP, analýza rizika a HACCP, úřední kontroly

Příloha II, Kapitola III stanovuje požadavky na pojízdné nebo přechodné prostory (stánky na trhu, pojízdné prodejny, prodejní automaty) zařízení pro udržování odpovídající osobní hygieny čistitelné a vhodné povrchy přicházející do styku s potravinami čištění a desinfekce přívod teplé nebo studené pitné vody zařízení pro hygienické skladování a likvidaci nebezpečných nebo nepoživatelných látek a odpadů monitorování vhodných teplotních podmínek potraviny ukládány tak, aby nedocházelo k riziku kontaminace

Nařízení EP a RADY (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu nevztahuje se na případy dodávek malého množství výrobků z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli malá množství masa z drůbeže a zajícovců porážených na farmě konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu… myslivce, kteří dodávají malá množství masa volně žijící zvěře konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu… Stanovuje podmínky: např. identifikace, požadavky na jatky, bourárny, porážka na farmě,volně žijící zvěř, školení myslivců, produktů rybolovu, mléko, vejce atd.

Jak si stojí FT v rámci státního dozoru kvality potravin? SVS I-IX/2011 465 kontrol, 51, závad, 48 pokut (204 tis.Kč) SZPI I-IX/2011 175 kontrol FT, 1373 kontrolovaných stánků, k porušení u 198 stánků1 – jednalo se o plošný monitoring, protože zprávy z monitoringu nezaznamenaly výrazná porušení hygienických pravidel – omezení monitoringu a další kontroly na základě podnětů Nejčastější nedostatky: chladírenská teplota, špatné označení, ochrana před komtaminací, čistota prodejní plochy, zajištění pitné vody2,3

Děkuji za pozornost Úřad pro potraviny – Ministerstvo zemědělství www.eagri.cz www.bezpecnostpotravin.cz tel: 221 812 485; pavel.bohatec@mze.cz