Československá republika mezi válkami Formování republiky Ústava a politický systém

Anotace: Materiál tvoří 14 slidů, v nichž je zachycena doba po vzniku ČSR a počáteční problémy vzniku cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami po roce 1918, situací krátce po vzniku ČSR a prvními lety její existence a národnostním složením použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek následuje možnost zápisu do sešitu

Pro osvěžení o vyhlášení samostatné republiky se snažila Československá národní rada v zahraničí (Masaryk, Beneš, Štefánik) a Národní výbor v čele s Karlem Kramářem doma republika byla vyhlášena za podpory spojenců 28. října 1918 bylo nutno zařídit mnoho věcí: vytyčit státní hranice sestavit vládu schválit zákony, podobu vlajky, hymny a státního znaku atd. tato jednání trvala dva roky

Formování republiky – Ústava a politický systém nutnost zajistit řízení státu podle demokratických principů mnoho zákonů měli členové Národního výboru připravených prozatímní ústava vyhlášena už 13. listopadu 14. listopadu se TGM stává prezidentem jmenováno Národní shromáždění – parlament 1920 – přijata první ústava ČSR a první volba prezeidenta zvolen TGM – prezidentem volen opakovaně až do roku 1935, kdy abdikoval volební právo měly i ženy funguje mnoho politických stran a republiku tak celou dobu řídí koaliční vlády nejsilnější strany tvořily Pětku, která prakticky ovládala politické dění v republice

Politický systém Československé republiky volič volí Národní shromáždění Poslanecká sněmovna (300 nad 26 let na 6 let prezident jmenuje vláda Senát (150 nad 40 let na 8 let)

Formování republiky – Hranice otázka státních hranic nebyla jednoduchá bylo nutno spojit dva principy: právo na sebeurčení respektování historických hranic západní část území (Čechy, Morava a část Slezska) své historické hranice má problémy byly dva: Těšínsko – nároky Polska po krátkém vojenském střetu bylo rozděleno mezi ČSR a Polsko německá menšina požaduje připojení k Německu nebo Rakousku, což bylo nutno potlačit silou => problémy do budoucna

Formování republiky – Hranice – Slovensko a Podkarpatská Rus střední část území = Slovensko – bylo od 9. stol. součástí Uherska (viz název Horní Uhry) Maďaři odmítají ztrátu Slovenska a dochází k ozbrojenému konfliktu, který se poaří vyřešit díky čs. legiím a zásahu dohodových velmocí severní hranice kopírovala bývalou severní hranici Uherského království jižní hranice byla vytyčena uměle a nově zahrnovala i území obývané Maďary, což opět znamenalo problémy v soužití Slováků a maďarské menšiny východní část území = Podkarpatská Rus = Zakarpatská Ukrajina obyvatelstvo – Rusíni si vymiňují připojení k ČSR a rozsáhlou autonomii

Menšinová politika ČSR = mnohonárodnostní stát Češi+Slováci=jeden národ = čechoslovakismus nutnost, Němců bylo více než Slováků čeština a slovenština byly považovány za dvě nářečí jednoho jazyka a byly úředními řečmi Češi a Slováci mají ve státě výsadní postavení, Němci a Maďaři o něj přicházejí všichni státní úředníci museli ovládat úřední jazyk, což Němci ani Maďaři nezvládali situace se postupně uklidňuje díky demokratické ústavě

Menšinová politika menšiny mohou za určitých okolností používat svou mateřštinu i na úřadech vycházejí tiskoviny i knihy existují i menšinové školy Němci mají dokonce kompletní síť škol od základních po vysokou fungují i kulturní spolky i politické strany od 1926 ve vládě zasedají i němečtí ministři ČSR jako jediný stát v Evropě uznává židovskou národnost

Národnostní složení ČSR

Zápis - ČSR mezi válkami Formování republiky nutnost zajistit stát podle demokratických principů přijetí ústavy – podle Rakouska-Uherska Masaryk prezidentem 1920 – 1. čs. ústava a volba Masaryka mnoho politických stran – Pětka = představitelé pěti nejsilnějších pol. stran Hranice právo národa na sebeurčení – Slovensko, Podkarpatská Rus respektování historických hranic - Čechy, Morava, Slezsko

ČSR mezi válkami Menšinová politika menšiny mohou za určitých okolností používat svou mateřštinu i na úřadech vycházejí tiskoviny i knihy existují i menšinové školy Němci mají dokonce kompletní síť škol od základních po vysokou fungují i kulturní spolky i politické strany od 1926 ve vládě zasedají i němečtí ministři ČSR jako jediný stát v Evropě uznává židovskou národnost

Shrnutí: Kdy byla přijata definitivní ústava ČSR? Kdo byl prvním čs. prezidentem a kdo byl prvním zvoleným prezidentem podle ústavy? Vyjmenujte meziválečné prezidenty. Jak fungoval politický systém v ČSR? Co je právo národa na sebeurčení? Co je to Pětka? Jaké měla výhody a nevýhody? Podle čeho byly určovány hranice ČSR? Jaké problémy se objevily při vytyčování hranic ČSR? Jaké bylo národnostní složení ČSR? Byly s ním nějaké problémy? Jaké?