Počátky sklářství Sklářství – výrobní činnost s cílem připravit nový syntetický materiál – výroba celoskleněných předmětů, fajánse, frit, glazur a emailů – možná první vědomý pokus o výrobu syntetického materiálu – nejdříve – sklovité hmoty -> fajáns - podle středověké glazované keramiky z italského města Faenza 5. tis.př.Kr. severní Mezopotámie a Egypt 4. tis.př.Kr. jižní Mezopotámie 3.-2. tis.př.Kr. Indie, Turecko, Kypr, Kréta, Kavkaz, Ukrajina, východní Slovensko, Británie

Faenza

Střední východ

Fajáns skelná hmota (glazura) na povrchu jádra z jiného materiálu první předměty 5 tis. let př. Kr. – Mezopotámie, Egypt – jádro: steatit (mastek Mg3(Si2O5)2(OH)2 ), křemičitany, křemen – aplikace skelné polevy (skelná frita + voda) – ponoření jádra do roztoku solí či frity – obalením v glazovacím prášku – závěrečné vypálení drobné figurky, závěsky, korálky a nádobky po několik tisíc let i ve Středomoří a na evropském kontinentu

Celoskleněné výrobky ojediněle 3.tis. př.Kr. počátek 2.tis. (kolem 1600) př.Kr. – severní Mezopotámie, Sýrie a Egypt – drobné předměty objevení skelných materiálů – při rozvoji měděné (Cu) a bronzové metalurgie (CuSn, CuSnPb) - Cu – první barvicí složka (Cu2O nebo CuO) – při vypalování keramiky – hlína obsahovala SiO2 a Na2O – Plinius – obchodníci v písku u řeky Belus v dnešní Sýrii rozdělali oheň v ohništi z bloků přírodní sody (natronu) po roce1500 př.Kr. – skleněné nádoby – sklo zpočátku opaktní – výroba fajáns pokračuje souběžně – Řecko, severní Itálie a alpské země

Vývoj sklářství 8.-5.stol.př.Kr. stále v provozu sklářská centra v Egyptě, Sýrii a severní Itálii - nově dílny v Kartágu, severním Černomoří, adriatické oblasti a také v západní a střední Evropě 3.-1.stol.př.Kr. dílny na Rhodu, v jižní Itálii a barbarské Evropě (severně od Alp) (Stradonice v Čechách a Staré Hradisko na Moravě) počátkem nového letopočtu – rozkvět sklářství na území římského imperia – úpadek v evropském barbariku – u nás opět rozvoj v ranném středověku

Miska 2.stol.př.Kr.

Mosaika 2.stol.př.Kr.

Sklářské dílny pravěká a středověké dílny se dochovaly jen ojediněle - Tell el-Amarna v Egyptě – 16.-14.stol.př.Kr. – fajáns a sklo - pece jednoduché cihlové, kruhového půdorysu s kupolovým zastřešením - keramické pánve a tyglíky - menší počet dílen vyrábí surové sklo z kmene - větší počet dílen se specializuje na zpracování - doloženo obchodem se skleněnými ingoty a barvícími pigmenty

Počátky metalurgické výroby

Metalurgická pec

Sklářské techniky technika fajánse tvarování na jádro – navíjení skleněného vlákna na pískové či hliněné jádro, na kovovou tyčinku pokrytou hlínou atp. odlévání do formy výroba za studena – řezání, broušení…techniky zpracování kamene mozaikové techniky – skládání z barevných prvků - millefiori roztáčení a posunování skloviny na kovové ose – skleněné náramky a kroužky foukání sklářskou píšťalou – do formy nebo z volné ruky velké mistrovství v dekorování výrobků

Typy sklářských výrobků fajánsové předměty – plaketky, figurky, závěsky a korálky. Často zobrazující božstva, jejich atributy a symboly a měly ochrannou a magickou funkci od poč.2.tis.př.Kr. – z fajánse zhotovovány i nádoby (zpočátku malých rozměrů k přechovávání balzámů a olejů) - z fajánse ornamentální obklady od objevení vlastního skla – sortiment se postupně rozšiřuje o celou škálu tvarů nádob, o skleněnou plastiku, nejrůznějším osobní předměty, mozaiku, hrací kameny atd. od doby římské – téměř veškerý moderní sklářský sortiment

Skleněná nádoba 3.stol. po Kr.

Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě Starší doba bronzová (2200-1600 př.Kr.) – výrazně převažuje import výrobků či skleněných ingotů – fajáns - drobné modrozelené a zelené korálky - nepříliš četné nálezy (na východním Slovensku podstatně četnější)

Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě Střední doba bronzová (1600-1300 př.Kr.) – importy korálků již ze skla – modré, modrozelené, kroužkovité, kulovité – technika navíjení – blízký východ, egejská oblast?

Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě Mladší a pozdní doba bronzová (1300-750 př.Kr.)- popelnicových polí – více nálezů – polychromní výrobky – nové barvy: modrá, bílá, červenohnědá – ornamenty – přitavením skl. vlákna, jednobarevné pupky a vrstvená očka – vysoký obsah Mg – import z východního a jižního Středomoří (Egypt) – východní a jantarová obchodní stezky

Doba halštatská a starší doba laténská 8.-5.stol.př.Kr. (Hallstatt) – doba železná – kontakty s etruskou civilizací v Itálii, obchodní aktivity Foiničanů – 6.-5.stol.př.Kr. vrcholí dovoz do střední Evropy – tisíce korálků – v hrobech příslušníků bohatých vrstev – nové předměty: lučíky spon, hlavice jehlic i zlomky nádob – nově černé či hnědé sklo, bílé či žluté dekorativní prvky – nově žebrování vytvářené nožem či kleštěmi – korály ve tvaru lidské tváře – nejrozšířenější korálky s modrobílými vrstvenými očky – dále žluté, modrozelené sklo, opakní či průsvitné sklo – očka vynikla navrstvením 2 až 8 kapek střídavě bílého a tmavě modrého skla – technikou na jádro – kovová, hlínou obalená kovová trubička, pak rozsekány – výroba emailu – poleva ze zakalené skloviny na kovovém podkladu – červená barva Cu ; žluté barvivo Pb2Sb2O7 ; bílé barvivo Ca2Sb2O7 – zdobeny kovové předměty: opasky, spony, výzbroj či nýty – vyrobeno pravděpodobně v severní Itálii či dnešním Slovinsku, jižní Středomoří

Fajáns obr. doba haštatská

Doba laténská – první skláři Keltové 5.-1.stol.př.Kr. (La Tene) – zpočátku dočasný pokles dovozu – změna druhá pol.3.stol.př.Kr. – přejímání sklářských technik ze severní Itálie – modifikace postupu – velká invence – nový výrobek – skleněný náramek – vyráběn v laténské Evropě – posunováním skloviny po tyči – vysoce kvalitní sklo – homogenní, průsvitné, málo korodující

Náramky, korály

Naleziště „keltských“ náramků Stradonice Staré Hradisko

Chemie a technologie laténského skla Základní složení – analýza zejména náramků a prstencových korálů – nálezy v hradištích – oppidech – Na 7-15% , Na:K > 13 tavení z přírodní sody – Ca max. 5% – Al (1,5%), Mg (0,4%) – jako příměsi (nečistoty) – Fe (0,2-0,3%) – Cl (1-1,4%) – Na asi z NaCl Barvení skla – bezbarvé sklo, slabě zbarvené, sytě zbarvené – barveno do modra CuO+CoO, fialova MnO, zelená, žlutohnědá – odbarvené sklo, vespod žlutý pásek – imitace zlatých šperků Modrá skla - nejčastější; Co + Cu

Doba římská a doba stěhování národů 1.- 4.stol.po Kr. – na území Čech a Moravy Kelty vystřídali Germáni – úpadek ekonomiky i sklářství (pouze import nebo válečná kořist) a kultury – dovezené skleněné předměty vlastní jen bohaté vrstvy – žárové pohřby – skleněné předměty se roztavily – starší doba římská – pouze korálky – mladší doba římská – součásti náhrdelníků, fajánsové korálky, přibývají nádoby – z italských skláren - Kampánie, Řím, Popádí – později z dílen v římských provincií Gallii, Germánii, Panonii – nejstarší nádoby – millefiorové nebo monochromní lité žebrované misky

Stěhování národů konec 4.stol.- 6.stol.po Kr. Římské nádoby foukané – průsvitné nazelenalé nebo nažloutlé sklo – lahvičky, džbánky a jiné – významný dovoz z oblasti Porýní i Itálie – konec 4.stol. a poč.5 stol.po Kr. – poháry s broušenou a rytou výzdobou – úzké pohárky a lahvičky zdobené nalepovanými vlákny – nově skleněné vložky do prstenů, náramky (technika spojování tyčinky) – okénka hliněných pohřebních uren Stěhování národů konec 4.stol.- 6.stol.po Kr. – napodobeniny vzácných kamenů – součástí spon a dalších šperků – uplatňuje se i fajáns – figurální závěsky, symbolické předměty

Skleněné nádoby doby římské