Psychoanalytické /Psychodynamické teorie INTRAPSYCHICKÁ MYSTÉRIA neboli NEVÉDOMÉ DETERMINANTY OSOBNOSTI Psychoanalytické /Psychodynamické teorie Psychoanalytické teorie: zkoumají jak nevědomé síly ovlivňují vzájemné vztahy myšlenek, pocitů a činů

Klíčoví autoři: Sigmund Freud - klasická psychoanalytická teorie Carl G. Jung -analytická psychologie (Alfred Adler - individuální psychologie – bude mu věnován prostor u životních příběhů)

“ego-psychologie” (Robert White, Eric Ericson,Anna Freudová) – zdůraynění adaptivních kvalit egaobranné mechanismy ega „sociopsychologické teorie“ (Karen Horneyová a Erich Fromm) – role sociálních a kulturních determinant (nad biologickými pudy a instinkty) “teorie objektových vztahů” (Margaret Mahlerová, V.R.D Fairbairn) – rané vztahy; jak tyto poskytují strukturu Já

TŘI HLAVNÍ DOKTRÍNY PSYCHOANALÝZY: determinismus, konflikt, nevědomí všechno významné chování a zkušenost jsou určeny silami, nad nimiž máme jen malou kontrolu, nejdůležitější vnitřní síly = instinkty (angl. ”drives”, něm. ”Trieb”). ”mentální reprezentace fyzických nebo tělesných potřeb”; mosty propojující biologii a psychologii osobnosti 1/ instinkty sexuality a všechny další životní instinkty, 2/ agrese a všechny další instinkty nebo pudy smrti Forma energie, prostřednictvím níž životní instinkty vykonávají svoji práci, je nazývána libido, člověk investuje libido do různých ”objektů” (včetně osob a aktivit), které slibují uspokojení instinktu. konflikt je nevyhnutelný; úzkost - realistická – vnější ohrožení - neurotická – id x ego - morální – id x superego

nevědomí Úrovně vědomí obsahy: Vědomé: myšlenky nebo motivy, které si právě uvědomujeme nebo si na ně vzpomínáme Předvědomé: myšlenky nebo vzpomínky, které mohou být úmyslně vybaveny z paměti Nevědomé: myšlenky nebo motivy, jejichž vstup do normálního vědomí je zablokován Vědomé Předvědomé Nevědomé

Strukturální model mysli Id – instinkty a s nimi spojené popudy, přání; princip slasti Ego – princip reality, sekundární procesy Superego – primitivní internalizace norem: ego ideál svědomí

Obranné mechanismy ega ochrana ega- zčásti nevědomé způsoby redukce úzkosti zkreslením reality EGO SUPER EGO

Příklady obranných mechanismů

Represivní (defenzivní) styl zvládání autonomous-affective split

Vývoj obranných mechanismů

Psychosexuální stádia vývoje Freudiánská myšlenka 5 vývojových stádií v průběhu utváření ososbnosti: Orální stádium do 1,5 roku Analní stádium do 3 let Falické stádium do 6 let Období latence do puberty Genitální stádium od puberty po dospělost

v každé etapě se uspokojení pudových přání id soustřeďuje na jinou oblast těla (erotogenní zóny).

Psychoanalýza po Freudovi Jung: vrozené kolektivní nevědomí obsahující archetypy Horney: vytvořila pojem bazální úzkost Fromm: kulturní psychoanalýza, lidská destruktivita, zahlcení svobodou ------------------------------------------------------------------------- Adler: předpokládal, že většina lidí zažívá komplex méněcennosti ten vede k usilování o „nadřazenost“ - kompenzace , vůle k moci a sociální pud (ješte o Adlerovi u životních příběhů)

“ego-psychologie” (Robert White, Eric Ericson,Anna Freudová) – zdůraynění adaptivních kvalit egaobranné mechanismy ega „sociopsychologické teorie“ (Karen Horneyová a Erich Fromm) – role sociálních a kulturních determinant (nad biologickými pudy a instinkty) “teorie objektových vztahů” (Margaret Mahlerová, V.R.D Fairbairn) – rané vztahy; jak tyto poskytují strukturu Já

Attachment emoční vazba k pečující osobě. Citové připoutání, přilnutí je přetrvávající silná emoční vazba k pečující osobě. Vazebné chování se projevuje zejména v situaci nepohody dítěte, kdy se křikem a pláčem domáhá fyzického kontaktu s pečující osobou. Teorie vychází z darwinismu a navazuje na výzkumy etologů

Etolog Konrád Lorenz imprinting –vtištění- Studie ukazují na kachňata se po vyklubání orientují na přítomnou pečující postavu kachnu/ KL Studie ukazují na biologickou povahu citového přilnutí i u lidí (ochrana před ohrožením)

Etolog Harry Harlow Pokusy s makaky ukázaly, že ne potrava, ale kontakt je tím, co uspokojuje potřebu vazby

Psychologové attachmentu John Bowlby 1907-1990 Zakladatel teorie Mary Ainsworthová 1913-1999 Autorka testu „strange situation“

The strange situation test http://www.youtube.com/watch?v=QTsewNrHUHU Test v neznámém prostředí Sleduje se jak dítě reaguje: na příchod cizí osoby odchod matky návrat matky

attachment Vazba mezi dítětem a matkou má 4 základní podoby: Vazba jistá Vyhýbavá vazba Vazba ambivalentní Vazba dezorganizovaná

Jistá vazba - 65 % v populaci Matka citlivě vnímá nepohodu dítěte a adekvátně na ni reaguje V testu „ZVLÁŠTNÍ SITUACE“: děti zůstávají blízko u matky, střední distress když odejde, když se vrátí vyhledávají kontakt a rychle se uklidní

Vyhýbavá vazba - 20 % Matka nereaguje citlivě na potřeby dítěte a dítě si na toto zvykne, rezignuje na vyhledávání blízkosti V testu „ ZVLÁŠTNÍ SITUACE“: dítě se chová stejně k matce i cizí osobě a jen zřídka křičí, když matka odejde. Působí samostatně a po návratu matky nereaguje.

Vazba dezorganizovaná Vyskytuje se u dětí týraných, zanedbávaných, zneužívaných, Tedy v případě, že pečující osoba je zároveň zdrojem ohrožení V testu „ ZVLÁŠTNÍ SITUACE“: Po návratu matky se dítě přibližuje, ale chová se nesrozumitelně – třeba kolem M. krouží, blíží se s napřaženou pěstí apod.

Kvalita vazby ovlivňuje další vztahy, zejména partnerské promítá se do vztahu k vlastnímu dítěti v dospělosti lze diagnostikovat pomocí tzv. "Adult attachment inteview" pomocí náhledu a vytvoření kvalitního vztahu lze překonat, co nám v dětství chybělo

literatura Bowlby, J.:Vazba. Praha, Portál 2010 Odloučení. Praha, Portál 2012 Pöthe, P.: Emoční poruchy v dětství a dospívání. Praha, Grada 2008 Koukolík, F., Drtilová, J.: Vzpoura deprivantů. Praha, Makropulos 1996