Lucemburkové na českém trůně VY_32_INOVACE_24-15 Lucemburkové na českém trůně Druhá česká královská dynastie 1310 - 1437

Vymření Přemyslovců po meči 1306 Smrt bezdětného krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. V letech 1306 – 1307 českým králem manžel Elišky Rejčky - vdovy po Václavu II. - Rudolf Habsburský. Přezdívka „Král Kaše“. Během let 1307 – 1310 českým králem manžel Anny Přemyslovny - sestry Václava III. Jindřich Korutanský. Bez autority. Nutnost změny nositele české koruny. Česká delegace jednání s římským králem Jindřichem VII. o obsazení trůnu jeho synem Janem.

Lucemburkové na českém trůně 1310 - 1437 Syn panovníka Svaté říše římské Jindřicha VII. Jan oženěn se svobodnou sestrou Václava III. Eliškou Přemyslovnou 1310. Boje o postavení s Jindřichem Korutanským, nakonec Janovo vítězství. Konflikty s českou šlechtou, rezignoval na řešení vnitřních konfliktů, pobýval v západní Evropě – král cizinec.

Erb Lucemburků Autor: Adelbrecht,Název:Arms of the Counts of Luxembourg.svg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arms_of_the_Counts_of_Luxembourg.svg

1. Jan Lucemburský (1310 – 1346) Sňatek s Eliškou Přemyslovnou ve 14 letech. Udatný rytíř a válečník – „bez krále českého není boje žádného“. Milovník turnajů. „Domažlické úmluvy“ 1318 – posílení moci české šlechty. Významně rozšířil území Českého království. Roku 1344 povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Současně položen základní kámen Svatovítské katedrály.

Král Jan Lucemburský (Kodex Gelnhausenův) Autor:Jan z Gelnhausenu, Název:JenikLucvGelnhausenu.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JenikLucvGelnhausenu.jpg

Svatovítská katedrála Autor:, Daniel Baránek Název:Praha, Katedrála, JV 01.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Praha,_Katedrála,_JV_01.jpg

Závěr života Jana Lucemburského Dědičná oční choroba – oslepl. V první velké bitvě „stoleté války“ roku 1346 u Kresčaku stál na straně Francouzů proti Anglii. Spíše dobrovolná hrdinná smrt. Jsou mu připisována poslední slova : „Toho Boh dá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Janovi se podařilo rozšířit území království, dát zvučné jméno titulu českého krále a připravit svého syna na následnictví.

2. Karel IV. (1346 – 1378) Jméno Václav, výchova ve Francii, biřmováním jméno Karel (čtvrtý římský a první český panovník tohoto jména). Náležité vzdělání a rozhled. Hovořil pěti jazyky. Nejvzdělanější panovník tehdejší doby. VITA CAROLI. Od roku 1334 moravským markrabětem. Od roku 1346 římským králem a po smrti otce téhož roku králem českým. Pro pražský korunovační ceremoniál nechal vytvořit novou „Svatováclavskou korunu“.

Kopie Svatováclavské koruny Autor:Wolfgang Sauber Název:Böhmen Reichskleinodien - Krone 1.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Böhmen_Reichskleinodien_-_Krone_1.jpg

Karlovo úsilí o prestiž země Z Prahy začal systematicky budovat politické a kulturní centrum západních křesťanů. Roku 1348 založena Karlova univerzita – první univerzita na sever od Alp. Velké stavitelské úsilí – Nové Město pražské, hrad Karlštejn (říšské korunovační klenoty). Počátek stavby kamenného mostu 1357 (obliba v numerologii 1357.9.7.5:31) lichá čísla

Karlův most Autor:Chosovi:, Název:Karlův most-2.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karlův_most-2.jpg

Blanka z Valois a Karel IV. Autor: Diligent, Název:Karl IV Blanca Valois.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karl_IV_Blanca_Valois.jpg

Karel IV. císařem Po vykonání římské jízdy roku 1355 římským císařem. 1356 nový říšský zákoník ZLATÁ BULA. Základním zákonem říše až do jejího zániku roku 1806. Zlatá bula stanovovala, že volbu římského krále provádí sedm kurfiřtů, zdůraznění výjimečného postavení českého krále (přednost před kterýmkoliv jiným králem, císař nemůže českého krále jmenovat – pouze volba). Česká privilegia.

Zlatá bula Karla IV. Autor: de:Benutzer:Wolpertinger, Název:Goldene-bulle 1c-480x475.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Goldene-bulle_1c-480x475.jpg

Soukromí Karla IV. Velmi zbožný, vzdělaný, sečtělý. Čtyři manželky : I. Blanka z Valois II. Anna Falcká III. Anna Svídnická IV. Alžběta Pomořanská Následník Václav IV. až ze třetího manželství, ze čtvrtého pak poslední Lucemburk na českém trůně Zikmund. Smrt důsledkem zlomeného krčku stehenní kosti a zápalu plic 1378.

3. Václav IV. (1378 – 1419) Úbytek obyvatelstva vedl k úpadku celých oblastí. Donedávna kvetoucí země se ocitla v krizi, kterou lidé chápali jako boží hněv. Hledali východisko. Naděje se upínaly ke králi, ten však nedokázal krizi zlomit – prudký pokles mezinárodní autority státu. Roku 1419 první defenestrace – počátek husitského revolučního hnutí. Král vzápětí podlehl záchvatu mrtvice (1419).

4. Zikmund (1419-1420, 1436-1437) Podle zvyklostí měl bratr Václava IV. český trůn obsadit, avšak husité byli zcela proti (vyčítali mu neprávem smrt J. Husa). Zikmund se nechal 1420 korunovat ve Svatovítské katedrále českým králem, ale husitský sněm v Čáslavi prohlásil akt za neplatný. (Následuje vývoj husitské revoluce). Basilejský koncil i Zikmund uznali 1436 „kompaktáta“ povolující husitům jejich víru. Roku 1436 Zikmund opět respektován jako český král. Cestou do Uher 1437 ve Znojmě umírá.

Mapa Svaté říše římské 14. století oranžová : Habsburkové fialová : Lucemburkové zelená : Wittelsbacherové Autor: Captain Blood , Název:HRR 14Jh.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HRR_14Jh.jpg

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková