Aktuální problémy ve výživě ryb Prof.Ing.Jiří Jirásek, DrSc., Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně rybarstvi.eu

Výživa ryb Akvakultura je relativně mladé odvětví živočišné výroby, což se týká i rybářského výzkumu v oblasti výživy ryb. Dynamický rozvoj akvakultury, rozšiřování druhové diverzity a použití různých produkčních systémů vyžadují rozšíření znalostí nutričních potřeb pro komerční výrobu krmiv (akvakrmiv).

Hlavní problémy ve výzkumu výživy ryb a vývoje krmiv pro akvakulturu (akvakrmiv).

Největší mezery ve znalostech jsou především v oblastech: 1.Parentální a larvální výživy. 2.Nutričních požadavků juvenilních nelososovitých ryb. 3.Vývoje receptur a výroby krmiv pro ryby chované v intenzivní akvakultuře. 4.Dosažení nižší konverze a spotřeby krmiv za účelem: Zvýšení produkční a ekonomické prosperity. Snížení ekologické zátěže vodního prostředí. Racionálního přikrmování kapra doplňkovými krmivy při zohlednění nutričních přínosů přirozené potravy.

Podmínky pro vývoj receptur a výroba krmiv pro akvakulturu 1.Znalost nutričních požadavků daného druhu a věkových skupin chovaných ryb. 2.Dosažení vysoké produkční účinnosti a snížení krmných nákladů. 3.Použití netradičních krmných ingredientů. 4.Požadavku získání vysoké konzumní hodnoty a potravinové bezpečnosti finálního produktu. 5.Podmínek prostředí konkrétních produkčních systémů.

Význam parentální výživy pro reprodukci ryb Nedostatečná nebo nutričně nevyvážená výživa generačních ryb se projevuje: Inhibicí vývoje gonád. Sníženou plodností. Nízkou kvalitou gamet. Poruchami vývoje zárodku. Nízkým obsahem živin ve žloutkovém váčku. Menší velikostí a sníženou životaschopností larev.

Faktory ovlivňující kvalitu parentálních diet: 1.Krmné ingredienty - musí být zdravotně nezávadné a bez přítomnosti antinutričních látek. 2.Kvalita proteinového zdroje – protein musí obsahovat všechny esenciální aminokyseliny a musí být vysoce stravitelný. 3.Správný poměr DP / DE (Stravitelný Protein / Stravitelná Energie) – optimální poměr musí zamezit akumulaci viscerálního tuku. 4.Obsah a poměr mastných kyselin – přítomnost esenciálních mastných PUFA n-3 a jejich metabolitů (HUFA n-3) se považuje za esenciální nutriční složku.

Larvy ryb lze rozdělit podle vývoje: Stavby (struktury) gastrointestinálního traktu. Funkce digestivního systému do 3 skupin (Dabrowski, 1984) 1.Skupina – larvy ryb, které mají při přechodu na exogenní výživu funkční žaludek a trávicí systém umožňuje dobře využívat suchá krmiva (ryby lososovité, jeseteři, některé druhy tilapií) 2.Skupina – larvy nemají vyvinutý (funkční) žaludek a střevo je diferencováno do 3 segmentů s různou digestivní a absorpční schopností (ryby síhovité, sumečkovité, sumec).

Larvy ryb lze rozdělit podle vývoje: Stavby (struktury) gastrointestinálního traktu. Funkce digestivního systému do 3 skupin (Dabrowski, 1984). 3.Skupina – larva ryb bez žaludku s krátkým a jednoduchým střevem (ryby kaprovité).

Fáze larvální výživy: 1.Endogenní (žloutková) –nízká digestivní schopnost je kompenzována intracelulárním trávením a pinocitózou. 2.Exogenní – aktivní ingesce potravy a živin z vodního prostředí.

Kriteria pro hodnocení kvality larvální diety: 1.Úroveň přežití. 2.Intenzita růstu. 3.Dosažený stupeň vývoje. 4.Výskyt morfologických malformací.

Koncepční záměr při odchovu raných stádií kapra v kontrolovaných podmínkách S ohledem na vývoj digestivní funkce a nutriční požadavky byl počáteční odchov kapra členěn do tří navazujících technologických fází: Rozkrmení larev od začátku exogenní výživy po dobu 12 dnů (D0-D12) pomocí semisyntetických prestarterových diet s počáteční (D0-D5) aplikací kombinované potravy (co-feeding). Přechodná perioda v délce 10 dnů (D12-D21) určená k postupné adaptaci na starterovou dietu. Odchov odkrmených larev po dobu 3 týdnů (D21- D42) do stadia rychleného plůdku na bázi komerčně vyráběných starterových diet.

Cíle krmivářů při formulaci akvakrmiv 1.Uspokojení nutričních požadavků chovaných druhů ryb a dosažení maximálního růstu při nízkých krmných nákladech. 2.Maximalizace přírůstku a minimalizace ztrát energie. 3.Získání environmentálně příznivých krmiv (EFF), umožňujících redukci ekologické zátěže vodního prostředí. 4.Ovlivnění kvality finálního produktu a jeho potravinové bezpečnosti řízenou výživou.

Požadavky na kvalitu akvakrmiv 1.Produkční: a.Intenzita růstu. b.Konverze krmiva. c.Zdravotní prosperity ryb. 2.Ekonomické: a.Cena krmiv. b.Krmné náklady (cena produktu).

Požadavky na kvalitu akvakrmiv 3.Environmentální: a.Minimalizace ekologické zátěže (impaktů). b.Kvalita vody v chovném prostředí a v recipientu. 4.Marketingové: a.Konzumní hodnota finálního produktu. b.Potravinová bezpečnost.

Norma potřeby živin:

Děkuji Vám za pozornost. Prof. Ing. Jiří Jirásek, DrSc. Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Oddělení rybářství a hydrobiologie. Zemědělská Brno rybarstvi.eu