RUSKO (SSSR) Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

RUSKO (SSSR) Historie na počátku 20. století začalo Rusko směřovat k demokracii, ale ke konci 1. světové války zde proběhla Říjnová revoluce (1917) země se ocitla v občanské válce, ve které se proti sobě postavili bolševici (rudí) a zastánci starých pořádků (bílí), které podporovala zahraniční intervenční vojska do bojů se zapojili i českoslovenští legionáři po vítězství bolševiků vedených Vladimirem Iljičem Leninem (1870-1924) se stalo Rusko největší totalitní zemí a řada obyvatel emigrovala do ciziny, aby si zachránila život

za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina (1878-1853) se poměry v nově ustaveném Svazu sovětských socialistických republik (1922), který tvořilo 15 států (Ukrajina, Bělorusko, pobaltské republiky...), ještě zhoršily charakterizovaly je stranické čistky, zinscenované politické procesy, pronásledování lidí za jejich názory, ničení církevních památek, zavírání oponentů do pracovních táborů (GULAG), vraždění, bezpráví, vzrůstající moc tajné policie (Čeka, NKVD, KGB), hladomory a všudypřítomný strach a teror zemědělství rozvrátila kolektivizace obrovské prostředky se investovaly do budování těžkého průmyslu oficiální ideologií se stal ateismus a marxismus- -leninismus

Rusko se stalo prvním státem, kde se dostali k moci komunisté Lenin, Stalin, Trockij a další revolucionáři prosazovali (na rozdíl od Marxe) nastolení diktatury proletariátu násilnou cestou ve feudálním Rusku ale dělnická třída prakticky neexistovala a diktátory se stali samotní komunističtí vůdci zvláště kolem Stalina se vytvořil nebývalý kult osobnosti a tento vládce si v ničem nezadal s nejhoršími ruskými cary

Boris Běrezovskij: Náš vůdce veliký Stalin

lidský život neměl v zemích Sovětského svazu prakticky žádnou hodnotu například v době tzv. válečného komunismu (vyhlášeného Leninem) mohl být dělník, který se rozhodl stávkovat, okamžitě popraven, protože jeho čin byl považován za dezerci miliony lidí zemřely kvůli hladomorům, které byly způsobené neuváženou kolektivizací zemědělství nepočítaně bylo obětí vládního teroru a genocidy obyvatelstva

Kultura komunistický režim nejprve využíval všechny umělce, kteří se postavili na jeho stranu brzy ale začalo pronásledování nejen jeho odpůrců, ale také avantgardních tvůrců, jejichž umění bylo označeno nálepkou zrůdný formalismus v průběhu 30. let 20. století se stal oficiálním proudem socialistický realismus v jeho duchu tvořil Gorkij, Šolochov, Tolstoj a řada podprůměrných umělců teoreticky vycházel socialistický realismus z myšlenek Marxe, Engelse a Lenina zásadní byl kladný vztah autora ke komunismu

socialistický realismus tematicky čerpá z revolučních změn, zachycuje třídní boj, opěvuje pracovní hrdinství a budovatelský optimismus a odsuzuje nepřátele revoluce šlo tedy o nástroj oficiální propagandy a s uměním ani skutečností neměl socialistický realismus mnoho společného socialistický realismus se projevil i v pompézní architektuře, pomníkové tvorbě nebo výtvarném umění vznikaly agitační divadelní představení, propagandistické filmy a plakáty oficiální umělci se sdružovali ve státem kontrolovaných a podporovaných svazech a získali mnohé výhody díla ostatních byla cenzurována a jejich autoři mohli skončit ve vězení, GULAGu nebo na popravišti

Olexij Šovkuněnko: Muchinův pomník Dělník a kolchoznice v Moskvě Gustav Klucius: Leninův prapor

Nejlepší kolchoznice a dělnice do leninské strany (propagační plakát Sergeje Sokolova) Pojď k nám do kolchozu, soudruhu! (plakát Věry Korablevové)

Ruští spisovatelé Maxim Gorkij Ivan Bunin Michail Afanasjevič Bulgakov Michail Alexandrovič Šolochov Issak Babel

Rusko (SSSR) Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz