ARISTOTELES OB21-VVP-HUM-OBN-JOH-M-3-000
Aristotelés (384/ ) Aristotelés nebyl Athéňan. Pocházel ze Stageir (v Chalkidiké, poloostrov na SV Řecka). Jeho otec Níkomachos byl lékař u makedonského krále Amynty, otce Filipa II. V r. 366/65 přišel do Athén a vstoupil do Platónovy Akademie. Zůstal zde až do Platónovy smrti. Ovlivněn Platónem psal dialogy, ze kterých se dochovaly jen zlomky. Po Platónově smrti se stává scholarchou Akademie Speusippos, jehož myšlení bylo zaměřeno zcela jinak než Aristotelovo.
ŽIVOT 343/42 jej Filip II. povolal, aby vychovával jeho třináctiletého syna Alexandra. Zůstal zde asi do r. 336, kdy Alexandr nastoupil na trůn. 335/34 se vrátil do Athén a založil vlastní školu v posvátném okrsku Apollóna Lykeia (proto "Lykeion"). Protože se výklady konaly během procházek (περ ί πατος), nazývá se škola také "peripatetická". Po smrti Alexandra Velikého (323) v Athénách povstala silná reakce protimakedonská, která zasáhla i Aristotela. Formálně byl obžalován z bezbožnosti. Před soudem utekl na ostrov Euboia, kde za několik měsíců zemřel (322).
VĚDY TEORETICKÉ Cíl: Jejich účelem je samo poznání (pozorování - θεωρ ί α), které uspokojuje přirozenou lidskou touhu po vědění. fyzika (její předmět je odloučený - těleso - a v pohybu), matematika (její předmět je neměnný a věčný, avšak neexistuje sám o sobě - body, čáry a plochy existují jen na tělesech) první filosofie" nebo "theologie", která se bude zabývat předmětem nehybným (neměnným) a odloučeným, tj. existujícím o sobě. Proto jsou jejich výsledky přesné a nutné (např. matematické vztahy).
VĚDY PRAKTICKÉ Cíl: Jejich cílem není pravda a vědění samo, nýbrž jednání (πρ ᾶ ξις) na základě vědění. Zabývají se lidským dobrem a zlem. Protože se týkají jednotlivých situací a událostí (tj. jednotlivin), které jsou vždy odlišné, není v nich možné tak přesné poznání jako ve vědách teoretických. Pro správné jednání lze proto stanovit pouze obecná pravidla, která musí jednající vždy zohlednit podle konkrétní situace. Etika - jejím předmětem je dobro jedince; Politika - je etice nadřazena, protože se zabývá dobrem celku.
VĚDY TVŮRČÍ Cíl: Jejich cílem je vytváření nějakých věcí na základě určité znalosti (jde tedy o τ έ χναι - patří sem umění v našem pojetí, o nichž pojednává Poetika, i praktická řemesla jako stavitelství nebo takové obory jako medicína).
SPISY: Logické - souhrnně Organon (Kategorie, O vyjadřování, Topiky, První a Druhé analytiky, O sofistických důkazech) Přírodní filosofie a psychologie - Fysika (Περ ὶ φ ύ σεως), O nebi, O vzniku a zániku, O duši, spisy o životě zvířat Metafysika - název pochází od Andronika Rhodského, pořadatele spisů (asi 70 př.) Spisy z oblasti etiky a politiky - Etika Níkomachova, Etika Eudémova, Magna Moralia; Politika, Athénská ústava. Poetika, Rétorika.