Klasifikace cestovního ruchu

Systém cestovního ruchu Klasifikace Obecně uspořádání, „třídění“ (jevů či pojmů) V geografii nezávisle na čase a prostoru Typologie Proces hledání společných vlastností Výsledkem jsou typy středisek, oblastí apod. Prostorová organizace

Formy CR Hlavní formy Vedlejší formy Městský (kulturně poznávací) Letní rekreace a turistika u vody Zimní sporty a rekreace Lázeňský cestovní ruch Kongresový a veletržní cestovní ruch Vedlejší formy Vinařský CR Cykloturistika Agroturistika…

Druhy CR Způsobů členění je více Každý způsob vždy zohledňuje určitý prvek: Místo realizace Domácí CR Zahraniční CR Vztah k ekonomice státu Příjezdový (aktivní zahraniční) Výjezdový (pasivní zahraniční) Transitní CR Vnitřní CR (domácí + příjezdový)

Druhy CR Způsob účasti (forma úhrady nákladů) Volný (komerční) CR Účastník si vše hradí sám a využívá komerčních zařízení Vázaný CR (zdravotní pojištění, FKSP) Lázeňské pobyty, rekreace dětí Způsob zabezpečení služeb Neorganizovaný CR Organizovaný CR CR mimo veřejné formy (OIR, příbuzní, známí)

Druhy CR Kvantitativní hledisko Délka účasti Skupinový (hromadný) CR Individuální CR Délka účasti Krátkodobý CR (do tří dnů mimo trvalé bydliště, tj. 2 přenocování) Dlouhodobý CR (delší než tři dny, kratší však 6 měsíců, respektive 90 dnů)

Druhy CR Časový rytmus Rozložení během roku Každodenní (po skončení práce či výuky – 1 – 6 hodin) Víkendový Týdenní Dlouhodobější Rozložení během roku Sezónní (hlavně letní a zimní) Celoroční

Druhy CR Motiv účasti Převažující aktivita Zotavovací (rekreační) CR Poznávací CR Služební CR Speciální CR (zohledňuje nejrůznější zájmy účastníků) Převažující aktivita Pobytový Pasantní

Druhy CR Vliv na krajinu a životní prostředí Převažující aktivita Měkký (udržitelný) CR Tvrdý CR Převažující aktivita Pobytový Pasantní

Typologie cestovního ruchu

Požadavky na kritéria typologie středisek CR lokalizovatelné (tzn. že se musí jednoznačně vázat na určité konkrétní místo) relevantní (tzn. že musí vystihovat podstatné a rozhodující rysy středisek cestovního ruchu) vnitřně pozorovatelné (tzn. že musí vyjadřovat určitou vlastnost každého střediska stejnou měrnou jednotkou) generalizovatelné (tzn. že musí vyjadřovat poskytovat možnost zjednodušeného vyjádření výsledků)

Nejčastěji používaná kritéria sídelní poloha a struktura velikost intenzita cestovního ruchu struktura materiálně – technické základny cestovního ruchu

Kritérium polohy a velikosti Poloha Nejstarší kritérium Přímořské, horské, tranzitní, venkovské středisko Většinou se používá při charakteristice rozsáhlých území Velikost Počet přenocování Počet lůžek Příjmy z CR (pokud existuje dobrá statistika)

Intenzitní kritéria typologie CR Intenzita CR (počet přenocování na počet obyvatel) Index turistické funkce (Defertův index turistické funkce a jeho modifikace) Počet přenocování/počet stálých obyvatel Výše příjmů na obyvatele Index sezónnosti Počet přenocování v zimním období/počet přenocování v letním období Průměrná délka pobytu ve dnech celkový počet přenocování/počet hostí přihlášených v ubytovacích zařízeních Vývoj počtu přenocování v časových řadách Koncentrační zóny v oblastech CR Údaje o realizované návštěvnosti

Struktura materiálně-technické základny CR Vhodná pro rozlišení středisek s celoroční (resp. zimní/letní sezónou) Funkce v rámci příměstské rekreace Výkony ubytovacích zařízení (údaje se sledují buď za rok nebo za sezónu) počet ubytovaných hostů (domácí a zahraniční) počet přenocování hostů (domácí a zahraniční) využití lůžkové kapacity průměrná délka pobytu (domácí a zahraniční hosté) příjmy za ubytovací služby

Struktura materiálně-technické základny CR Příjmy získané v jednotlivých zařízeních CR (restaurace apod.) Počty obsloužených hostů (počet osob přepravených vleky apod.)

Speciální ukazatele užívané při typologii středisek CR Využití ubytovacích zařízení Podíl krátkodobého CR na celkovém objemu CR Počet zaměstnaných v zařízeních CR Absolutní i relativní výška příjmů z CR

Typologie středisek – příklad 1 Vhodný pouze pro větší území Kombinace 4 kritérií druhová struktura cestovního ruchu intenzita cestovního ruchu struktura ubytovacích zařízení pomocné znaky

Typologie středisek – příklad 1 Druhová skladba lázeňský rekreační přímořský rekreační vnitrozemský letní rekreační zimní krátkodobý služební Intenzita CR (počet přenocování na 1 obyv.) střediska cestovního ruchu 1. řádu střediska cestovního ruchu 2. řádu střediska cestovního ruchu 3. řádu střediska cestovního ruchu 4. řádu

Typologie středisek – příklad 1 Struktura ubytovacích zařízení (podle převahy) v hotelech a penzionech v soukromí v podnikových rekreačních zařízeních v ostatních typech rekreačních zařízení Pomocné znaky typizace středisek CR celkový počet přenocování za rok v tis. sezónnost cestovního ruchu vyjádřená procentním podílem počtu přenocování v letním půlroce průměrná délka pobytu ve dnech vývoj počtu přenocování

Typologie středisek – příklad 2 Vystoupil, Mariot 1987 – Atlas obyvatelstva ČSSR Kritéria velikostní význam střediska (počet přenocování hostů v ubytovacích zařízeních za rok) funkční hledisko (střediska letní rekreace u vody, horská střediska, lázeňská střediska, městská střediska) střediska koncentrace objektů individuální rekreace

Funkční typologie větších oblastí Přímořské Horské Příměstské

Prostorová organizace cestovního ruchu

Česká republika Hustá síť osídlení Existence významných aglomerací (centra selektivních předpokladů) Značné množství potenciálních rekreačních ploch Nerovnoměrná distribuce Relativně výrazné soustředění do pohraničních oblastí

Prostorový model CR Genetický přístup Funkčně-chorologický přístup Případně jejich kombinace Zdůrazňuje původ jednotlivých podmínek (FG, kulturně-historické, společenské podmínky) Existuje zřejmá a příčinná souvislost mezi charakterem určité kvality prostředí (krajiny) a výskytem CR Některá území z tohoto prostorového modelu vypadávají (podmínky pro CR a tudíž i samotný CR v nich totiž neexistují)

Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup Prvky tohoto modelu jsou tři skupiny předpokladů cestovního ruchu, které sehrávají při jeho vzniku odlišnou funkci, mají odlišné prostorové rozmístění a specifickou orientaci na vazeb na své okolí Lokalizační předpoklady určují místo výskytu („dostředivý“ charakter; atrakční prvek) Selektivní předpoklady ovlivňují intenzitu účasti obyvatelstva na CR („odstředivý“ charakter; disperzní prvek)

Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S

Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup Dynamický (pohybový) charakter lokalizačních a selektivních předpokladů umožňuje jejich spojení: Realizační faktory – umožňují vlastní uskutečnění CR, nemají však již potenciální (pólový) charakter L R S

Koncentrické zóny Positivní modifikace (klima, nízké náklady apod.) 4 teoretické zóny: motivace a náklady se mění se vzdáleností Negativní modifikace (politické – viz i Poser) Hierarchie středisek Konkurenční středisko

Reciprocita turistických toků Vyšší intenzita příjezdového CR Výrazná intenzita příjezdového CR Naprostá závislost na oblastech se silnými selektivními faktory

Krátkodobá rekreace městského obyvatelstva Prostorová organizace je výrazně ovlivněna Strukturou systému osídlení Vztahy mezi centry a jejich zázemími Zóna městské krátkodobé rekreace Zóna příměstské krátkodobé rekreace Zóna mimoměstské krátkodobé rekreace Uplatňuje se princip nodality

Druhé bydlení Počátky spadají do 20. a 30. let 20. století Prudký rozvoj nastal po WWII Praha vlastnila v na přelomu 40. a 50. let 20. století 60 % všech OIR (Brno 8 %, Plzeň 6 %, Ostrava 2 %) Okresy Praha-východ, Praha-západ, část okresu Beroun – více než polovina všech OIR Vltava, Sázava, Berounka, Svitava, Slapy, Brněnská přehrada

Druhé bydlení Od 50. let 20. století se rozvíjí druhé bydlení HK, PU, CB, JI, PV, OC a většiny okresních středočeských měst (zbytek státu zatím ne) 1. vlna chalupaření – Krkonoše, Jizerské, Orlice, Krušné hory Největší rozvoj – 70. léta 20. století

Druhé bydlení Prostorová organizace je výrazně ovlivněna Velikostí centra Vzdáleností Lokalizačními faktory 60 % objemu druhého bydlení tvoří rekreace u vodních toků a především vodních ploch (25 % OIR je soustředěno u vodních nádrží)

Druhé bydlení – typy zázemí Kruhové koncentrické CB, KV, PM, TA, PI Polokruhové koncentrické BM, ZL, KL, MB Polokruhové koncentrické + vzdálenější Praha, HK Pásové DC, LN, PB, ME Jednosektorové (KH, HO, ZN) Dvousektorové (MO, TP, OV, OC)

Druhé bydlení K dalším faktorům se pak řadí Sociální, vzdělanostní, demografická struktura obyvatelstva Urbanistický vývoj měst (Čechy x Morava, města s výraznou centrální funkcí x města „mladá“) Akční rádius (a tedy rozsah rekreačního zázemí) je úměrný velikosti centra