Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Pletiva 3 Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 12 Autor: Jiří Horký

Pletiva 3 Pletiva – soubory buněk se stejnou stavbou i funkcí Histologie – nauka o rostlinných pletivech

Pletiva 3 Rostlinná pletiva se dělí podle různých kritérií: podle schopnosti dělení dělivá trvalá podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn parenchym prosenchym kolenchym sklerenchym podle původu a převládající funkce krycí provětrávací vodivá základní

Vodivá pletiva slouží k rozvádění látek rozpuštěných ve vodě na různá místa v rostlinách procházejí jako tenké trubičky protáhlých buněk od kořenů, stonkem, větvemi až do listů, zde se rozvětvují do žilek nazývají se cévní svazky pravý cévní svazek má část dřevní a lýkovou

Dřevní část (xylem) cévice – kapraďorosty, nahosemenné Protáhlé buňky s různě tlustými zdřevnatělými b.stěnami, v místě styku příčné stěny zachovány cévy – krytosemenné Protáhlé buňky nad sebou, protoplast odumřel, buněčné stěny má v místě styku rozpuštěné, b.stěna ztloustlá, kruhovitě, šroubovitě atd. – zpevňovací fce

Dřevní část (xylem) uskutečňuje vzestupný – transpirační proud = od kořenů přes stonky do listů vede vodu s rozpuštěnými minerálními látkami průvodní pletiva dřevní parenchym – umožňuje průnik vody s minerálními látkami do stran dřevní sklerenchym – brání přerušení transpiračního proudu

Lýková část (floem) sítkovice průvodní pletiva živé buňky – neobsahují jádro, příčné přepážky mají mikroskopické otvory (pod mikroskopem jako sítko), vedou asimilační proud – z listů na místa spotřeby a do zásobních orgánů průvodní pletiva lýkový parenchym – umožňuje průnik asimilátů do stran lýkový sklerenchym – brání přerušení asimilačního proudu u některých rostlin tvoří silná vlákna – konopí, len – výroba textilií

Pravé cévní svazky vzájemným postavením dřevní a lýkové části lze rozlišit bočný – kolaterální dvojbočný – bikolaterální paprsčitý – radiální soustředný – koncentrický dřevostředný – hadrocentrický lýkostředný - leptocentrický

(1)

bočný cévní svazek nejčastěji ve stoncích a listech semenných rostlin lýko bývá orientováno ven ze stonku, dřevo uvnitř dvojbočný cévní svazek dřevo je z obou stran obklopeno dřevem vnější lýko bývá silnější než vnitřní ve stoncích tykvovitých a liliovitých rostlin

paprsčitý cévní svazek dřevní a lýková část jsou vedle sebe a pravidelně se střídají v kořenech všech rostlin v prvním roce a v kořenech, které druhotně netloustnou všechny části (dřevní i lýkové) jsou obklopeny společnou pochvou

(2)

soustředný cévní svazek dřevostředný - dřevo obklopené lýkem, kapradiny lýkostředný – lýko obklopené dřevem, jednoděložné rostliny

Základní pletiva vyplňují prostory mezi pletivy krycími a vodivými z parenchymatických buněk přizpůsobeny různým fcím asimilační zásobní vodní vzdušné vyměšovací nasávací Obr z internetu, na wikipedii

asimilační pletivo buňky obsahují velké množství chloroplastů často jsou těsně u sebe pod pokožkou listů – palisádový parenchym zásobní pletivo v buňkách je mnoho bezbarvých plastidů – leukoplastů, ukládá se do nich škrob – škrobová zrna vyskytují se v zásobních orgánech rostlin (kořen, bulva, oddenek, stonek, aj.)

vodní pletivo v buňkách se hromadí voda většinou tam, kde je vody dlouhodobější nedostatek – kaktus vzdušné pletivo (aerenchym) parenchymatické buňky jsou kulaté mezi nimi jsou velké mezibuněčné prostory, kterými je dopravován vzduch do míst, kam se v rostlině přirozenou cestou špatně dostává

vyměšovací pletivo vyskytují se skupiny buněk v základním pletivu, které hromadí nebo vylučují – silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy aj. mléčnice –nečlánkované nebo článkované trubicovité buňky, ve vakuolách obsahují bílou tekutinu – latex (kaučukovník) idioblast – buňka nápadně se lišící od ostatních tvarem, obsahem, zkorkovatěním buněčné stěny (brukvovité)

vyměšovací pletivo medníky – zvláštní žlázky v květech, vylučují sladké cukerné roztoky – nektar vodní skuliny (hydatody) – stavba jako průduchy, ale neuzavírají se, vytlačují z rostliny přebytečnou vodu v kapalném stavu (vzduch je nasycen vodními parami) – kontryhel

nasávací pletiva kořenové vlásky haustoria výrůstky pokožkových buněk kořene zvětšují nasávací plochu kořene životnost omezena na několik dní nové se tvoří blíže vzrostného vrcholu – nové živiny haustoria přeměněné kořeny parazitických rostlin např. jmelí, odčerpávají vodu a živiny z cévních svazků

Zdroje Obrázky Literatura Vlček, Karel. File:Typy cévních svazků.jpg. Web Wikimedia. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 31. Březen 2010. [Citace: 14. Listopad 2014.] http://commons.wikimedia.org. Truthlobby. Iris GermanicaeWurzelquerschnitt: Wikipedia. Web Wikipedia. [Online] WikimediaFoundation Inc., 30. Březen 2011. [Citace: 14. Listopadu 2014.] http://commons.wikimedia.org. Literatura Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 80-7182-177-2. Kincl, L., Kincl, M., & Jakrlová, J. Biologie rostlin pro 1.ročník gymnázií. Praha: FORTUNA, 1997. ISBN 80-7168-364-7.