AUTOR: Ing. Helena Zapletalová Rostlinná pletiva VY-32-INOVACE-BIO-101 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová ANOTACE: Tento výukový modul je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předmět biologie. KLÍČOVÁ SLOVA: histologie, pletivo, buňka, buněčná stěna, interceluláry

Rostlinná pletiva Histologie: vědní obor, který se zabývá pletivy

Ďělení pletiv Podle tvaru buněk Podle vzniku Podle schopnosti se dělit Podle funkce

Pletiva podle tvaru buněk Třídíme obyčejně podle tvaru, přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostor a tloušťky buněčných stěn na čtyři hlavní: parenchym prosenchym kolenchym sklerenchym

Parenchym Tenkostěnné buňky oválného tvaru s velkými mezibuněčnými prostory. Dělí se na: palisádový parenchym (v listech) mezenchym (měkké a mladé části rostlin) aerenchym (buňky vyplněné vzduchem-vodní rostl.)

Parenchym

Prozenchym Buňky jednosměrně protažené s příčnými přehrádkami. Buněčné stěny mohou tloustnout. Nemají interceluláry Vyskytují se v cévních svazcích

Prozenchym

Sklerenchym Buňky s tlustými buněčnými stěnami Nemají živý obsah Vyskytují se v stéblech trav, stěnách pecek

Sklerenchym

Kolenchym Buněčná stěna je nerovnoměrně ztloustlá tloustne v hranách ( hrany stonků) nebo v rozích (řapíky listů)

Kolenchym

Přiřaď k obrázkům název pletiva kolenchym sklerenchym prozenchym parenchym

Přiřaď název pletiva Velké interceluláry Mrtvý obsah buněk Příčné přepážky Nerovnoměrně ztloustlé stěny prozenchym parenchym sklerenchym kolenchym

Dělení pletiv podle vzniku Pletiva pravá (vznikla opakovaným dělením mateřské buňky,buňky dceřinné zůstávají trvale spojeny, buňky pletiva jsou vzájemně příbuzné) tvoří těla vyšších rostlin a mechorostů Pletiva nepravá (vznikají spojením vzájemně nepříbuzných buněk) tvoří plodnice hub, stélky lišejníků a těla některých řas

Pletiva podle schopnosti se dělit Pletiva dělivá – mají schopnost se děli (meristémy) Pletiva trvalá – nemají schopnost se děli

Pletiva dělivá původní meristém (protomeristém) vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky prvotní (primární) meristém vzniká z protomeristému dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv

Pletiva dělivá druhotný (sekundární) meristém vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva např. felogén, kambium a umožňují druhotné tloustnutí utajený (latentní) meristém buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost např. pericykl, perikambium

Pletiva dělivá kambium původní mer. prvotní mer. felogén

Pletiva trvalá buňky ztratily schopnost se dělit vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace) rozlišujeme trvalá pletiva krycí vodivá základní

Krycí pletiva pokožka nadzemních částí (epidermis) obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají, vnější stěna bývá kryta kutikulou buňky pokožky se mohou přeměnit v průduchy dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou regulace výdeje vody a plynů vodní skuliny (hydatody) nemají schopnost se uzavírat vylučují vodu v kapalném stavu (gutace)

Krycí pletiva chlupy a emergence krycí chlupy (např. maceška, protěž) žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) žahavé chlupy (např. kopřiva) absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))

Průduchy

Hydatody

Trichomy

Krycí pletiva pokožka kořene (rhizodermis) nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu kořenové vlášení

Druhotná krycí pletiva Felogen = druhotná kůra – vzniká působením druhotného dělivého pletiva (původně trvalé pletivo, které se začalo dělit). Hladká kůra (buk) – nový felogen se rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo. Borka (dub) – nová kůra roztrhává povrchový korkový plášť. Korek – izolace před chladem a vysýcháním. Lenticely – provětrávací otvory pro vnitřní pletiva v zimě kryta korkovou zátkou.

Felogén Dub letní - borka Buk lesní – hladká kůra

Pletiva vodivá lýko (floem) vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby vedení zajišťují sítkovice dřevo (xylém) vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny vedení zajišťují cévice a cévy svazky cévní dřevní (transpirační proud) lýková část (asimilační proud) doprovodná pletiva průvodní buňky (rozvod látek do stran) podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)

Pletiva vodivá

Typy cévních svazků

Základní pletivo asimilační pletivo parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů v listech (palisádový, houbový parenchym) zásobní pletivo buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů) vyměšovací pletivo vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, ..., nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)

Základní pletivo absorpční pletivo kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin provzdušňovací pletivo mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím mechanické pletivo kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)

Zásobní pletivo Vyměšovací pletivo Absorpční pletivo Mechanické pletivo nektária haustoria oddenky hydatody skleroidy hlízy mléčnice

POUŽITÉ ZDROJE: Http://botanika.borec.cz/o_pletiva.php#deliva. In: [online]. [cit. 2012-11-03] Biologie.amoskadan.cz/files/bi/Rostlinna_pletiva.pps. In: [online]. [cit. 2012-11-03]. Http://www.biomach.cz/biologie-rostlin/rostlinna-pletiva [online]. [cit. 2012-11-03]. . www.glassschool.cz