Rod Přemyslovců ; přemyslovská knížata VY_32_INOVACE_24-09 Přemyslovci I. Rod Přemyslovců ; přemyslovská knížata

Erb dynastie Přemyslovců Autor: Daniel Zeman, Název:Přemyslovci erb.svg Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Přemyslovci_erb.svg

Původ dynastie Přemyslovců První česká knížecí a královská dynastie (tzv. od nepaměti až do 4. srpna 1306). Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií; po jejich vymření po meči vládli v českých zemích (s výjimkou Jiřího z Poděbrad) už jen panovníci původem z cizích rodů. Zakladatelem rodu Přemysl Oráč ze Stadic.

Období vlády Přemyslovců Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let (historicky doložení panovníci). Na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů. Přemyslovci svedli rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami - vyvraždění Slavníkovců na Libici 28. září 995 (Slavníkovec Vojtěch !).

Bájná knížata (Kosmova kronika) Přemysla Oráče ze Stadic si vyvolila za muže Libuše, Krokova dcera (sestry Kazi, Teta). Jejich následníky měli být dle pověstí tzv. bájná knížata Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem (?) byl první historicky doložený český kníže Bořivoj I.

Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy Autor:Josef Mathauser , Název :Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Kněžna_Libuše_věští_slávu_Prahy.jpg

Bořivoj I. – počátek christianizace Sídlem snad byl původně Levý Hradec (do Prahy centrum přeneseno až na počátku 10. století). Manželka Ludmila z rodu Pšovanů (později svatá), synové a následníci Spytihněv I. a Vratislav I. Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli (svatý) Václav a Boleslav I. Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest na Velehradě od arcibiskupa Metoděje (asi 880-884 ?) = počátky křesťanství

Bořivojovi následníci Po smrti Bořivoje I. krátce knížaty synové Spytihněv a Vratislav I. Vratislav I. předčasná smrt = synové Václav a Boleslav I. nezletilí, velmoži rozhodli o výchově synů pod dohledem babičky, o vládu se dělily 2 kněžny : Ludmila Drahomíra Drahomíra najala 2 vrahy, ti Ludmilu uškrtili šátkem, když dlela na modlitbách (svatá).

Kníže Václav (? 907 – 28. 9. 929/935) Vzdělaný panovník, oddaný křesťanské víře, pod vlivem babičky Ludmily. Po vraždě Ludmily internoval matku Drahomíru na Budči. Odváděl tzv. TRIBUT= daň míru saskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, zajistil tak mír (120 volů, 500 hřiven stříbra = asi 105-120 kg). Politika vyvolávala odpor u bratra Boleslava I.

Boleslav I. (? 935 - ? 975) Nechal zavraždit svého bratra Václava v Boleslavi na prahu románského kostelíka. Letitý konflikt s německým králem Otou I., nakonec spojenci společný nepřítel MAĎAŘI. Roku 955 porážka Maďarů na řece Lechu. Dcera Doubravka manželkou Piastovce Měška (první doložený polský panovník).

Boleslav II. Pobožný (972 – 999) Dokončeno sjednocování země. Roku 973 založeno v Praze biskupství (1. biskup Sas Dětmar, 2. biskup Slavníkovec Vojtěch). V roce 995 vyvraždění Slavníkovců na Libici. Slavníkovec Vojtěch však vyvraždění unikl, křesťanská misie - umučen 997 – Hnězdno. Jeho ostatků se zmocnil 1039 Břetislav I. při tažení do Polska, převezl je do svatovítské katedrály.

Krize českého státu Po smrti Boleslava II. Pobožného roku 999 asi 30 let složitých bojů o trůn. Vnitřní rozpory mezi Boleslavovými syny : Boleslav III. Jaromír Oldřich

Oldřich (a Božena) (1012-1033, 1034) Svrhnul bratra Jaromíra. Nekonvenční rodinný život – ač ženatý, zahořel láskou k vdané pradleně Boženě, unesl ji, porodila syna Břetislava. První legitimní manželství bezdětné, význam monogamie ještě nehraje velkou roli.

Oldřich a Božena – Dalimilova kronika Autor: Neznámý, Název:Sńatek OB.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sńatek_OB.jpg

Břetislav (a Jitka) (1034 – 1055) Kronikář Kosmas jej nazývá „český Achilles“. Schopný vládce, bojovník, nový rozmach státu. Roku 1039 vpád do Polska – Hnězdno a) převezení ostatků sv. Vojtěcha do Prahy b) nad hrobem vyhlášen nejstarší soubor zákonů = BŘETISLAVOVA DEKRETA . Roku 1054/55 ustaven SENIORÁT = stařešinské právo (vládcem nejstarší z rodu).

Břetislav I. unáší Jitku z kláštera (Dalimilova kronika) Autor: Neznámý, Název:Bretislav1 Jitka.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bretislav1_Jitka.jpg

Další krize českého státu Dalších 150 let bojů o trůn. Zásahy německých panovníků – závislost českých knížat. Krize oslabující český stát. Nejschopnější mezi mnoha knížaty : Vratislav II. Vladislav II. Přemysl Otakar I.

Královské tituly 1085 poprvé nedědičný královský titul Vratislav II. 1085 poprvé nedědičný královský titul Vladislav II. 1158 podruhé nedědičný královský titul Přemysl Otakar I. 1212 dědičný královský titul

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková