Doprava Vojtěch Růženec – Letecká doprava Zdeněk Suldovský – MHD Michal Biša – Lodní doprava Tomáš Beran – Potrubí Jakub Král – Železniční doprava Marek Kalina – Silniční doprava (dálnice)
Letecká doprava Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik, co v roce 1947 za celý rok) a má roční spotřebu energie přibližně 56 TWh. Na světě existuje přes 49 tisíc letišť, zdaleka nejvíce (cca 15 tisíc) leží ve Spojených státech amerických, nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybuje až 4000 letounů. Letecká doprava patří mezi !nejbezpečnější! druhy dopravy vůbec, v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno úmrtí připadá tedy na každý 1,3 miliontý let. Při leteckých nehodách tedy zemřelo MÉNĚ lidí než na českých silnicích za daný rok. Praha - Ruzyně
Nejvytíženější světová letiště Atlanta (USA) - Hartsfield-Jackson International Airport (Do Atlanty během letní letecké sezóny z Prahy létá Delta Air Lines, která má v Atlantě svoji hlavní základnu.) Chicago (USA) - O'Hare International Airport Londýn (UK) - London Heathrow Airport Tokio (JAP) - Narita International Airport
Letiště Praha-Ruzyně Celý název: Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně Dne 21. března 2012 vláda odsouhlasila přejmenování letiště na Letiště Václava Havla-Praha. K oficiálnímu přejmenování by mělo dojít 5. října 2012. Jedná se o největší letiště v ČR, v roce 2008 odbavilo 12,63 milionů cestujících. (pro srovnání – Atlanta asi 85 milionů) Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz.
MHD Městská hromadná doprava bývá doplněna též příměstskou, meziměstskou a nehromadnou dopravou a provázána s nimi. Významné přepravní uzly MHD se zřizují v blízkosti přepravních uzlů meziměstské dopravy (nádraží, autobusová nádraží, letiště, přístavy
Pro města s více než 50 000 obyvateli je pravidelná městská hromadná doprava nezbytností. Dnešní velkoměsta by bez městské hromadné dopravy vůbec nemohla existovat, denně jsou v nich přepravovány miliony cestujících. Hromadná doprava je většinou správou měst podporována, hlavně v Evropě, a to nejen finančními dotacemi (zakázkami), ale i omezováním automobilové dopravy, mýtným, nebo také pěšími zónami v centrech velkých měst.
Nevýhody Nevýhodou MHD může být především její rychlost. Prostředky MHD na rozdíl od automobilů zastavují v zastávkách. Každý člověk nepoužívá každou zastávku, takže dochází k určitému zdržení. V hustém městkém provozu je často MHD omezována právě svojí konkurencí individuální dopravou. Ta je totiž prostorově náročnější a častěji v ní dochází k zácpám Výhody Výhodou hromadné dopravy oproti automobilové je její relativní nízká míra znečištění životního prostředí, hluku a prostoru. Městská hromadná doprava je také dostupná všem (například dětem, méně majetným, starším lidem). Všichni totiž nemohou řídit auta. Hromadná doprava je 2,5 krát méně energeticky náročná než individuální.
Siniční doprava - individuální způsob dopravy za použití dopravního prostředku - velmi žádaná - osobní auta, motocykly, trolejbusy, nakladní automobily - jezdí se po silnicích či zpevněných cestách - využívá se k přepravě osob, ale i nákladů - musejí udělat autoškolu na daný typ vozidla - ročně zemře na silnicích 1,2 milionů lidí - nejdelší dálnice na světe – Trans – Kanada (7 821 km)
Porovnání Výhody Nevýhody Flexibylní – dostanu se do mnoha míst, kam se například železnice nedostane Rychlá na krátké vzdálenosti Nevýhody Nákladná Znečišťuje životní prostředí Nejnebezpečnější Hlučná Časté zácpy
Silnice První silnice stavěly už starověké civilizace ( Via Appia ) První dálnice ve 30. letech 20. století I. třída – dálková a mezistátní doprava II. Třída - pro dopravu mezi okresy III. Třída - k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace