Smyslové orgány

Příští hodinu referát ROZMNOŽOVÁNÍ ŽIVOČICHŮ

Bezobratlí

PLOŠTĚNCI hmatové laloky jednoduché oči

MĚKKÝŠI - PLŽI na hlavě – 2 páry tykadel delší – oči kratší - hmat

MĚKKÝŠI - MLŽI nemají hlavu → obvykle nemají ani oči (mohou mít druhotná očka)

MĚKKÝŠI – HLAVONOŽCI komorové oko (stejné jako u obratlovců) hmatové přísavky na chapadlech

KROUŽKOVCI hmat soustředěný ve hmatovém prstíku na 1. článku těla + hmatové buňky po celém těle obvykle nemají zrak

smyslové brvy po těle vnímají otřesy (lov kořisti v pavučině) ČLENOVCI – PAVOUCI smyslové brvy po těle vnímají otřesy (lov kořisti v pavučině) 8 (výjimečně 6) jednoduchých očí

- 2 páry tykadel - hmat, čich ČLENOVCI – KORÝŠI - 2 páry tykadel - hmat, čich v 1. páru tykadel – rovnovážný orgán (buňky s brvami + zrnka písku) – k vnímání polohy těla složené oči na pohyblivých stopkách

ČLENOVCI – VZDUŠNICOVCI – HMYZ - 1 pár tykadel – hmat, čich složené oči: oko – ze stovek až tisíců šestiúhelníkových oček (vidí UV záření) sluchové orgány na různých částech těla

nitková tykadla – sídlo hmatu a čichu 2 velké složené oči 3 malá jednoduchá očka na temeni

typy tykadel: složené oko:

Obratlovci 5 základních smyslů zrak sluch hmat čich chuť + další (pouze u některých) např. vnímání magnetického a elektrického pole vnímání teploty

Které smyslové orgány obratlovci mají a jaké podněty přijímají: OKO - světelné UCHO – zvukové vlny HMATOVÁ TĚLÍSKA v kůži – mechanické (dotyk) ČICHOVÁ SLIZNICE v dutině nosní – chemické (látky rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě) CHUŤOVÉ POHÁRKY v dutině ústní (hlavně na jazyku) – chemické (látky přijímané v potravě)

RYBY - zrak – vidí barevně čich – čichové jamky hmatové vousky - hmat + chuť sluch – vnitřní ucho - postranní čára – vnímá proudění vody

postranní čára tresky

OBOJŽIVELNÍCI velmi dobrý hmat chemoreceptory zajišťující chuť a čich ucho - vnitřní a střední, u žab silně vyvinutý rovnovážný orgán barevné vidění

PLAZI hlavní jsou čich a zrak oko: u želv a ještěrů – barevné vidění ucho: zevní ucho se zvukovodem + orgán rovnováhy

hadi mají velice chabý zrak a sluch, rozpoznávají kořist, nepřítele, ale i sexuálního partnera hlavně čichem; nos však hraje při zachycování pachů pouze podřadnou úlohu; hadi čichají (přesněji řečeno chutnají) pachy hlavně pomocí Jacobsonova orgánu, který se nachází uvnitř tlamy na vrchním patře a je velice citlivý na chemické látky přenášené vzduchem prostřednictvím rozeklaného jazyku (proto ho stále vyplazují) mohou mít citlivé termoreceptory na hlavě, např. u chřesýše – schopnost rozlišit teplotní rozdíly až 0,003°C a podle infračerveného záření přesně vystopuje kořist

PTÁCI dominuje zrak a sluch OKO je málo pohyblivé, mají barevné vidění UCHO: oproti savcům chybí ušní boltec, zvukovod bývá překrytý peřím většina ptáků má slabě vyvinutý čich, také chuť je u ptáků hůře vyvinuta

SAVCI hlavně ČICH: očichávají prostředí, potravu, jedince svého druhu,…; slabý čich mají vyšší primáti a kytovci druhotně může dominovat jiný smysl: sluchově – rovnovážný orgán: trojdílné ucho s viditelným ušním boltcem sluch dominuje u letounů a kytovců zrak – vcelku dobrý u všech savců dominantní u vyšších primátů, hlavně u člověka hmat: v kůži, hmatové chlupy chuť: chuťové bradavky v ústní dutině

Živočichové, kteří se ve svém životě téměř výlučně spoléhají na sluch, jsou netopýři. Ústním otvorem nebo nosem vydávají tvz. ultrazvuky, tóny o vysoké frekvenci - až 100 000 Hz a zachycují vlny odražené od objektů. Díky této echolokaci jsou schopni registrovat nejen letící hmyz, ale vyhnout se i nepatrným překážkám, např. drátu o průměru 80 mikrometrů. Podobný echolokační systém mají i kytovci. Protože se ve vodě zvuk šíří rychleji než ve vzduchu, je pro zvýšení přesnosti třeba až trojnásobně zvýšit frekvenci signálů oproti netopýrům (tj. až na 280 000 Hz). Delfíní sonar dokáže lokalizovat kovové kuličky od průměru 1 mm na vzdálenost 100 m. Vysokofrekvenční zvuky odražených vln jsou přenášeny do vnitřního ucha nejen zvukovodem, ale také přes kůži, tělní tuk a kostní tkáně. Výkon sonaru dosahuje u některých druhů kytovců až 700 wattů a akustický tlak 50-70 kPa, proto lze vysílané signály použít jako účinné akustické dělo k omráčení kořisti.

využití ultrazvuku

SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány přijímají pomocí citlivých smyslových buněk podněty z prostředí Smysly: pro dotyk = hmat – na povrchu těla u ryb – v postranní čáře – vnímá vlnění vody (k orientaci) pro vnímání polohy těla – rovnovážný orgán- ve vnitřním uchu pro vnímání zvukových vln = sluch v uchu např. netopýři, delfíni vnímají ultrazvuk – lze využít pro orientaci jako radar pro vnímání chemických látek = čich (na dálku) – v nosní dutině (zejména u kopytníků a šelem) a chuť (při dotyku) – v ústech pro zachycování světelných podnětů = zrak v oku , nejdokonalejší u denních obratlovců někdy – čidla pro vnímání teploty hadi – ke zjištění kořisti ptáci a savci – k udržení stálé teploty těla

Zajímavosti o SMYSLECH

Lidské oči rozlišují střídání jen 15-20 obrázků za sekundu a při rychlosti 20-24 obrázků za sekundu nám obraz splývá a začneme vnímat sled obrazů jako pohyb. Na tomto faktu je založen film. Kdybychom však točili filmy pro psy a kočky, musela by se frekvence promítání zvýšit na 30-40 obrázků za sekundu. Jinak tato zvířata sledují naše filmy jako rychlý sled jednotlivě promítaných diapozitivů. Ptáci jsou schopni vnímat až 150 obrazů za sekundu. Rychle létající hmyz - včely, vážky a mouchy - rozlišuje 250-300 obrázků za sekundu a díky tomu se mohou i při nejprudším letu mistrně vyhýbat překážkám a lidská snaha plácnout je se jim jeví jako pohyb nesmírně pomalý.  Nejdokonalejší oči mají ptáci. Poštolka vidí letící vážku na vzdálenost 800 metrů, zatímco člověk ji nezaregistruje ani na 100 metrů.

Také ryby slyší, s pomocí středního ucha, ale také postranní čáry Také ryby slyší, s pomocí středního ucha, ale také postranní čáry. Plynový měchýř slouží jako rezonátor zlepšující sluch. Většinu akvarijních ryb lze nacvičit zvukem píšťalky na určitou dobu krmení a dovedou se postupně naučit rozeznávat i několik tónů.  Většina savců a ptáků se podle hlasu bezpečně individuálně poznává. Tato schopnost je úžasná zejména u tvorů, kteří žijí ve velkých společnostech, například u netopýrů v statisícových koloniích. Když přilétá samice do jeskyně nakojit mládě, pozná ho podle vydávaných zvuků s naprostou jistotou mezi tisíci ostatních. 

Pozoruhodné je dorozumívání slonů infrazvuky o frekvenci od 14-24 Hz, které naším sluchem nejsme schopni zachytit. Až jedna třetina dorozumívacích signálů slonů patří mezi infrazvuky, které mnohem snáze pronikají hustým podrostem a sloni se jimi dorozumívají až na vzdálenost 5 km. 

ZÁVĚR: K čemu slouží smyslové orgány? Jaké smysly a jaké smyslové orgány mají obratlovci? Co víš o hmatu a sluchu? Co víš o zraku a čichu? Co víš o chuti; které čidlo sleduje polohu těla; kdo a proč má čidla ke zjišťování teploty?