Funkční přeměny stonku

1. Zdužnatění stonku Slouží jako zásobárna vody, přejímají asimilační funkci listů u kaktusů a pryšců.

2. Brachyblasty zkrácené stonky nesoucí listy; modřín opadavý U některých jehličnatých stromů čeledi borovicovitých z nich vyrůstá jehličí. Po sezónním opadnutí jehlic (např. u modřínu) tam větvička zůstává a později vyrostou nové na tom samém místě. Naproti tomu u borovice se jehlice obměňují průběžně a nové jehlice vyrůstají na jiném brachyblastu. I v tomto případě však brachyblast zůstává.

jehlice borovice jehlice modřínu květenství Foto: http://botanika.wendys.cz

3. Kolce trny brachyblastového původu; slivoň trnka, hloh zkrácený, dřevnatý stonek (brachyblast) přeměněný v trn. Kolce mohou být jednoduché nebo větvené. Na rozdíl od ostnů bývají obtížněji odlomitelné.

Foto: http://botanika.wendys.cz

4. Hlízy ztloustlé části stonku jako adaptace na nepříznivé podmínky Hlíza se po vyčerpání v jednom roce vždy znovu obnovuje.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

5. Oddenky Oddenek je zásobní část rostliny vzniklá přeměnou stonku – tzv. podzemní stonek, často jako výběžek kořene u některých vytrvalých bylin. Rostlina v něm přezimuje. Pro využití se sbírá na jaře nebo na podzim, kdy jsou v něm stažené veškeré zásobní látky rostliny. Pokud se – např. při pletí – utrhne pouze nadzemní část rostliny bez oddenku, tak začne znovu růst.

6. Šlahouny Šlahoun je pružný dřevnatý výběžek stonku z úžlabí přízemních listů. Bývá zpravidla nevětvený, listnatý. Nese na zkrácených větévkách (brachyblastech). květenství nebo květy. Někdy se jako šlahouny označují přízemní bylinné výběžky, které na konci kořenují a zakládají novou rostlinu (např. jahodník).

7. Úponky Úponek slouží k přichycení rostliny k opoře.Rostliny s úponky se tak velmi často řadí mezi popínavé rostliny.

8. Cibule zdužnatělé orgány převážně listového, ale také stonkového původu; stonkový původ má tzv. podpučí, což je silně zkrácený stonek, na kterém pak obvykle vyrůstají zdužnatělé báze listů

9. Fylokladium Fylokladium je útvar odvozený od stonku, který funkčně i tvarově nahrazuje list. Příkladem rostlin s fylokladii je např. listnatec nebo chřest. Může být na nich umístěný i květ a plod, např. bobule u listnatce.

10. Pacibulky Pacibulka je útvar, která vzniká ztloustnutím šupiny pupenu a z pupenu tak vzniká vejčitý až kulovitý útvar sloužící k vegetativnímu rozmnožování. Po opadu či výsevem pacibulky z ní vyroste nová rostlina.

Shrnutí zdužnatění stonku (zásobárna vody) brachyblasty (zkrácené stonky nesoucí listy) kolce (trny) hlízy (ztloustlé části stonku) oddenky (podzemní stonky) šlahouny (nesou květenství nebo květy) úponek (přichycení rostliny k opoře) cibule (zdužnatělé orgány) fylokladia (funkčně i tvarově nahrazují list) pacibulky (ztloustnutí šupiny pupenu)

Zdroje ucitse.vitej.net/redirect.php?soubor=1284 http://cs.wikipedia.org http://botanika.wendys.cz http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-organologie-metamorfozy_stonku.html http://www.giobio.ic.cz/dok/ram/bi/stavba_stonku_1O.pdf fffhttp://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/195664-cibule-hliza-nebo-oddenek.html