Hustota Hustota látky (Učebnice strana 86 – 89) Jestliže se jazýček správně seřízených vah volně kývá okolo střední čárky stupnice a jeho výchylky na obě strany jsou stejné nebo se na ní ustálí, mají tělesa položená na miskách stejnou hmotnost. Jablko má stejnou hmotnost jako závaží. Objem závaží je menší než objem jablka. Dřevěné krychličky se stejným objem 1 cm³ mají stejnou hmotnost. Krychličky se stejným objem 1 cm³ z různých materiálů mají různou hmotnost. hliník železo olovo měď zinek dřevo 2,7 g 7,87 g 11,3 g 8,96 g 7,13 g 0,75 g
Můžeme si to představit tak, že např. železa je v 1 cm³ víc než dřeva. Ve fyzice říkáme, že železo má větší hustotu něž dřevo.
Hustota je fyzikální veličina, která udává hmotnost 1 m3 (popř Hustota je fyzikální veličina, která udává hmotnost 1 m3 (popř.1 cm3) dané látky. Hustotu značíme řeckým písmenem ς (ró). Hustota kapalných látek se dá měřit hustoměry. Jsou to uzavřené skleněné baňky se stupnicí a se zátěží v dolní části. Čím má kapalina větší hustotu, tím méně se hustoměr ponoří. Hustoty různých látek jsou uvedeny v tabulkách. Hustotu látky ς, ze které je těleso zhotoveno, vypočítáme tak, že hmotnost tělesa m dělíme jeho objemem V. Základní jednotkou hustoty (pro hmotnost a objem tělesa v základních jednotkách, tedy hmotnost v kg a objem v m3) je kilogram na metr krychlový, zapisujeme
Při výpočtech užíváme i další jednotku – gram na centimetr krychlový (pro hmotnost zadanou v gramech a objem v centimetrech krychlových) Platí tedy: Příklad: Doplň do tabulky hustoty látek v g/cm3 nebo kg/m3: hustota v voda led cukr mléko sklo benzín rtuť měď g/cm³ kg/m³ 1 0,9 1,61 1,035 2,5 0,7 13,5 8,9 · 1000 : 1000 1 000 900 1 610 1 035 2 500 700 13 500 8 900 Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 89.