Krytosemenné rostliny Třída: dvouděložné Třída: jednoděložné

Třída: dvouděložné rostliny Dřeviny i byliny Zárodky klíčí 2 dělohami Kořínek embrya se vyvíjí v hlavní kořen, který se rozvětvuje v kořeny postranní Kruhovité uspořádání cévních svazků Přítomné kambium- druhotné tloustnutí

Třída: dvouděložné rostliny Přehled nejdůležitějších čeledí: Leknínovité Pryskyřníkovité (pryskyřník, blatouch, sasanka) Bukovité (buk, dub) Břízovité (bříza, olše) Lískovité (líska, habr) Hvozdíkovité (hvozdík, silenka, ptačinec) Merlíkovité (merlík, lebeda, špenát, řepa) Vrbovité (vrba, topol osika) Brukvovité (brukev, kedluben, květák, hořčice, řepka olejka)

Růžovité (jahodník, ostružiník, růže, třešeň, švestka, broskvoň, jabloň, hrušeň) Bobovité (hrách, fazol, čočka, tolice vojtěška, jetel) Miříkovité (miřík celer, mrkev, petržel, kopr) Brutnákovité (kostival, pomněnka) Lilkovité (lilek, paprika, rajče, tabák, rulík, lilek brambor) Krtičníkovité (divizna, krtičník, rozrazil) Hluchavkovité (šalvěj, máta, hluchavka) Hvězdnicovité (slunečnice, kopretina, heřmánek, chrpa, pcháč, vratič, sedmikráska)

Čeleď: Bukovité (Fagaceae) Mezi bukovité patří převážně opadavé větrosnubné dřeviny s jednoduchými listy a jednopohlavnými květy, které bývají uspořádány ve vrcholičnatých květenstvích Plodem je jednosemenná nažka, zčásti či zcela uzavřená v číšce (= miskovitě rozšířené květní lůžko) Zástupci: - Buk lesní - Dub zimní - Dub letní - Dub červený - Kaštanovník jedlý

Buk lesní (Fagus sylvatica) Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 45 metrů. Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných zeměpisných šířek, ve vyšších polohách je rozšířen i v jižní Evropě. Plodem nažka: 2 trojboké bukvice uzavřeny ve čtyřcípé ostnité číšce

Dub zimní (Quercus petraea) Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou, štíhlou korunu, která je méně rozvětvená než koruna dubu letního. Žaludy jsou přisedlé k větvím

Dub zimní (Q. petraea)

Dub letní (Quercus robur) Opadavý, velmi pomalu rostoucí, až 40 m vysoký strom. Listy nahloučeny na koncích větví, krátce řapíkaté, nepravidelně laločnaté, na vrcholu zaokrouhlené. Květy jednodomé, samčí v ochablých, vysutých, žlutozelených, asi 5 cm dlouhých jehnědách, samičí drobné, s červenými bliznami. Duby se údajně mohou dožít věku až 1500 let.

Dub letní (Quercus robur)

Dub červený (Quercus rubra) Opadavý, poměrně rychle rostoucí, až 50 m vysoký strom s kmenem o průměru až 1 m. Listy řapíkaté,střídavé, na podzim červeně zbarven. Samčí květy v až 13 cm dlouhých žlutozelených jehnědách, samičí malé a nenápadné, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou. Plody (žaludy) vyrůstají po 1 až 2 na krátkých stopkách, jsou až 3 cm dlouhé.

Dub červený (Q. rubra)

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) Opadavý, až 30 m vysoký strom s kmenem až 2 m v průměru. Listy střídavé, řapíkaté, eliptické, pilovité, zuby osténkaté. Květy jednodomé. Plodem jsou nažky zvané kaštany, které jsou po 1 až 3 uzavřeny v pichlavé číšce. Dožívá se zhruba 500 let, ale za příhodných podmínek se může ve vzácných případech dožít věku i přes 2000 let.

?????

Dub zimní

?????

Dub červený

?????

Dub letní

?????

Buk lesní

???

Kaštanovník jedlý

lebeda

merlík

krtičník