 Mgr. Michal Oblouk

 výskyt osob bez placeného zaměstnání  za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná a ochotná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání  za vážný ekonomický problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok - v takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce  patří k nejzávažnějším sociálním problémům  nejvíce jsou ohroženi lidé před důchodovým věkem, zdravotně postižení, čerství absolventi, etnické skupiny nebo lidé méně vzdělaní

 nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách  za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat  také ve starověkých i novějších formách otrokářství nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet  centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti - v ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci“

 nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech  pojištění a podpory v nezaměstnanosti - lidé vzhledem k podpoře raději volí stav nezaměstnaný, protože je jim vyplatí  zákon o minimální mzdě - pokud je minimální mzda umístěna nad tržní cenou, vzniká přebytek nabídky nad poptávkou a někteří nezaměstnaní nezískají pracovní místa  odbory a kolektivní vyjednávání, což může vést k propouštění některých zaměstnanců pro pokrytí zvýšených mezd  mzdová renta - zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí z toho důvodu, že zaměstnanec je určitým způsobem důležitý pro firmu

a) ekonomické – snížení příjmu b) sociální – vliv na rodinu c) psychologické – psychické problémy d) zdravotní – alkoholismus e) politické – skupina nespokojených

1) dobrovolná - osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu 2) frikční – dočasná, člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy 3) strukturální – systémová, nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu) - řešením může být rekvalifikace 4) cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu, v době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí 5) sezónní - souvisí s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů

 nejvyšší je v Olomouckém, Ústeckém a Moravskoslezském kraji  stát proti ní bojuje tzv. POLITIKOU ZAMĚSTNANOSTI: a) pasivní – dávky a podpora b) aktivní – tvorba nových pracovních míst, rekvalifikace, poradny - vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 – 2007:

 státní instituce, jejíž hlavní činností je poskytování informací z oblasti pracovního trhu nejen v České republice, ale i v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst  spadá pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ale jeho působnost se dělí do menších administrativních celků, které působí na jednotlivých pobočkách po celé České republice  na úřadu práce, který je místně příslušný bydlišti, je možné vyhledat aktuální pracovní nabídky, s příslušným referentem si společně vytvořit svůj kariérní profil, dále se prostřednictvím úřadu můžete přihlásit na nejrůznější rekvalifikační školení

 označení pro získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání  při určování obsahu se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání  je součástí aktivní politiky zaměstnanosti státu 1) rekvalifikační kurzy placené 2) rekvalifikační kurzy zabezpečované úřadem práce

 nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v uplynulých třech letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a není ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, poživatelem starobního důchodu  lidé do 50 let věku mohou dostávat podporu po dobu pěti měsíců, lidé od 50 do 55 let ji mohou pobírat osm měsíců a lidé nad 55 let až jedenáct měsíců  první dva měsíce dostanou nezaměstnaní 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání - za měsíc mohou dostat maximálně korun, další dva měsíce klesne podpora na 50 procent dřívějšího výdělku a zbytek podpůrčí doby pak uchazeč dostane jen 45 procent  při rekvalifikaci se podpora zvyšuje na 60 procent dřívějšího výdělku, maximem je korun měsíčně  po skončení podpůrčí doby (pět, osm nebo jedenáct měsíců) už nezaměstnaný získá jen sociální dávku ve výši životního minima, tedy necelých 3200 korun, nevykazuje-li požadovanou aktivitu, dostane jen existenční minimum, tedy 2020 korun

    nezamestnanosti-v-cr-podle-okresu-a-kraju.html nezamestnanosti-v-cr-podle-okresu-a-kraju.html  hranici-chudoby-je-uz-milion hranici-chudoby-je-uz-milion  zdravi.html zdravi.html    nezamestnanosti-zmeny-od-2012/ nezamestnanosti-zmeny-od-2012/