3 roky s KBT „naostro“ Zkušenosti ze skoukromé praxe Jan Bečka Soukromá psychoterapeutická praxe Psychosomatická klinka Praha

Jak to začalo a pokračovalo Koncem roku 2004 – zkrátit si úvazek a jeden den věnovat soukr. praxi Březen 2005 – Lékařský dům v Mezibranské Léto 2006 – terapie v angličtině 4h denně nebyly skoro nikdy zaplněny Prosinec 2006 – Psychosomatická klinika Březen 2007 – 6h denně Březen 2008 – KB supervize

Zastoupení mužů vs. žen: Malá statistika (1) Celkem 66 pacientů Zastoupení mužů vs. žen: Věkové kategorie: Nad 65 let 2 Muži 30 45-65 let 12 Do 25 let 15 Ženy 36 25-45 let 37

Zastoupení „diagnóz“: Malá statistika (2) M 4 Ž 5 Zastoupení „diagnóz“: Průběh terapie: F 1 3p. F 3 2p. Dokončili 9p. F 6 13p. < 5 sez. 32p. ø 12,8 sez. M 10 > 5 sez. 25p. F 4 48p. Ž 22

Co jsem (často) použil Deník – od prvního sezení Domácí úkoly Definici problému (strach z...., který vede k....), případně seznam problémů Behaviorálně formulované cíle Škálování problému i cílů Záznamy NM a testování v písemné podobě, vnitřní dialog „hlas A – hlas B“ Sebeodměňování, seznamy příjemných aktivit U déletrvající th pravidelné „inventury“ ZV od pacientů: vyhovuje struktura a systematičnost, jasné směřování odněkud někam. Nevadí určitá pedantičnost a preciznost („já to potřebuju“...)

Co jsem (většinou) nepotřeboval Předem daný kontrakt na počet sezení Terapeutickou smlouvu Klasickou behaviorální analýzu A-B-C Standardizované dotazníky – často duplicita práce s deníkem Pevně danou strukturu sezení Ultimáta – dokud neuděláte to a to, nemůžeme pokračovat. Musíte... Flooding Předepisovat léky těm, kdo je neměli

Čeho jsem se bál (a ještě bojím...) Nebudu si vůbec vědět rady Nebude dost pacientů ochotných na sobě intenzivně pracovat a ještě za to platit Nebudu stačit „příliš motivovaným“ pacientům, nebudu jim „za jejich peníze“ dávat dost Pacienti budou „utíkat“, nikdo u mne nevydrží... Pacienti se zlepší jen dočasně, budou relabovat a vracet se, nepodaří se dosáhnout jejich samostatnosti Budu unavený, vyčerpaný, znechucený atd., stane se ze mne „vyhořelý práškař“... Budu čím dál víc toužit po „normální práci“, nejlépe manuální, „pást krávy“...

Co bych doporučil Vyhradit si celý den Rozdělit jej na aspoň 2 bloky s přestávkou. 6 pacientů je až dost... Být trpělivý – nejlépe funguje systém referencí, praxe se musí „zajet“, to trvá řadu měsíců až léta Být flexibilní – strukturu a míru direktivity individuálně Nebát se říci „já nevím“, dát najevo bezradnost, nejistotu, zmatek. Terapeut není vševěd. Nebát se přímo hrazených sezení ani vybírání peněz. Dávat vždycky strvrzenku. Být tolerantní k jiným PsT směrům a přístupům, být skromný a pokorný. Být na sebe hodný, netrestat se ale odměňovat Člověk se učí celý život...

Děkuji za pozornost MUDr. Jan Bečka Soukromá psychoterapeutická praxe Psychosomat. klinka, Patočkova 6, 169 00 Praha 6 Tel. 608 164 813 www.psychosomatika.cz, beckajan@seznam.cz