Nauka o nemoci Nemoc porucha zdraví Patologie Nauka o nemoci Nemoc porucha zdraví

Příčiny nemocí Fyzikální (teplo, chlad, záření, mechanické vlivy, působení tlaku….) Chemické(účinky kyselin, louhů, solí…) Biologické ( bakterie, viry, houby parazité) Genetické Rezistence Disposice

patologická anatomie obor sledující morfologické změny v průběhu patologického děje, tj. především za nemoci hlavní náplní práce: autopsie (pitva, nekropsie) = studium mrtvých těl biopsie = vyšetřování materiálu ze živých jedinců výuka a výzkum znalecká a expertní činnost

pitva vše, co souvisí se smrtí, odběrem orgánů a tkání pro transplantaci a nakládání s tělem zemřelého, upraveno dvěma hlavními zákony: Zákon o pohřebnictví (zákon 436/2002 Sb.) Transplantační zákon (zákon 282/2002 Sb.)

pitva dle zákona (uzákonila již Marie Terezie) každý zemřelý, doma či ve zdrav. zařízení může být pitván o provedení pitvy rozhoduje prohlížející lékař, který nesmí být současně ošetřujícím lékařem, ani nesmí být v příbuzenském vztahu se zemřelým k rozhodnutí o pitvě není třeba souhlasu pozůstalých! není možné prohlášení za života o nesouhlasu s pitvou! x je možné prohlášení o nesouhlasu s odběrem orgánů pro transplanataci (přihlášení do registru – před odběrem orgánů vždy ověření, zda zemřelý není v tomto registru!)

pitva ze zákona určeny skupiny zemřelých, u kterých pitva provedena být musí = pitvy ze zákona nenařízení pitvy ze zákona nutné → trestní stíhání prohlížejícího lékaře, vč. trestu odnětí svobody a zákazu lékařské činnosti!

pitvy ze zákona povinné: děti do 15 let ať zemřou kdekoliv infekční choroby působící epidemie a pandemie (např. cholera, tyfus, TBC, syfilis, malárie..) ženy zemřelé v souvislosti s porodem nebo potratem, šestinedělím = pitva rodiček, každoročně v celé republice pouze několik případů) dárci orgánů pro transplantační program nemoci z povolání – podmínkou je, aby nemocný byl v evidenci odd. nemocí z povolání, tato mu byla prokázána, byl pro ni léčen a byla mu přiznána náhrada (silikózy u kameníků, silikotuberkulóza u horníků, azbestóza vedoucí ke karcinomu plic a mezoteliomu pleury u pracujících s azbestem)

pitva stanoveny způsoby pohřbení a uložení ostatků zákon stanovuje, že pitva smí být provedena nejdříve 2 hodiny po smrti, tělo má být pohřbeno do 96 hodin po smrti (to se často nedodržuje) ze zemřelého lze odebrat potřebný materiál pro další vyšetřování z důvodů: diagnostických (stanovení nemoci a příčiny smrti) výukových vědecko-výzkumných odběrem materiálu nesmí dojít ke zhanobení mrtvoly!

Pitva anatomická nepostradatelný prostředek výuky na tělech čerstvých (málokdy) nebo tělech konzervovaných nástřikem formalinem jedno tělo slouží k pitvě řadu měsíců zdroj: odkazy za života, ze zákona těla, o něž se nikdo nepřihlásí do 96 hodin od úmrtí k zajištění pohřbu

Pitva zdravotní u zemřelých léčených doma nebo ve zdravotnickém zařízení nejčastější druh pitvy známe anamnézu, průběh onemocnění, prováděnou terapii, výsledky vyšetření, podávané léky i použité vyšetřovací metody

Pitva zdravotně bezpečnostní u úmrtí náhlých nebo neočekávaných nejčastěji jde o úrazy, zvl. dopravní a pracovní, ale i neočekávaná úmrtí při správné dlouhodobé léčbě

Pitva soudní v případech, kdy je podezření, že smrt nastala v důsledku trestného činu nařizuje státní zástupce (prokurátor), který jedná na základě podnětu orgánů činných v trestném řízení (policie) pouze patolog s kvalifikací soudního lékaře v případě potřeby společně 2 soudní lékaři kromě pitevní diagnózy se zpracovává znalecký posudek podle zadání soudu

smysl pitvy diagnostický poznávací kontrolní statistický organizační zda klinická zjištění odpovídají skutečnosti poznávací poznáváme, jak se průběh onemocnění mění během let (dříve nejčastější příčina úmrtí u leukémií krvácení, hlavně do mozku, dnes hlavně oportunní infekce) popis nových onemocnění kontrolní zda nedošlo k poškození pacienta v důsledku vyšetřovacích a terapeutických postupů statistický stanovení mortality na jednotlivé skupiny onemocnění organizační stat. výsledky možno použít pro plánování nákupu léčiv, zdrav. techniky, potřebu lůžek i zdrav. personálu

Pitevní protokol definitivní pitevní protokol je souhrnem: klinické diagnózy makroskopického nálezu během vlastní pitvy histologického vyšetření vzorků odebraných v průběhu pitvy dalších potřebných vyšetření (mikrobiologického, biochemického, toxikologického, rtg...)

biopsie histologicky vyšetřujeme materiál: pevný (vzorky z orgánů nebo tkání) tekutý (patologické tekutiny jako hnis, výpotky, sekrety, stěry)

biopsie – způsob odběru operační preparát vše, co odejme chirurg (celá končetina, žaludek, slezina, prs, tlusté střevo...) podle zásad odběru má být preparát předán patologovi bez dalšího zásahu (bez roztřižení, rozříznutí) excize vše, co bylo získáno vytětím z povrchu těla nebo dutin s povrchem souvisejících (kožní excize, sliznice ústní, excize z děložního čípku...) endobiopsie materiál získaný fibroskopem za zrakové kontroly (zažívací trakt, dýchací cesty, močový měchýř, kloub...)

způsob odběru punkční biopsie vzorek je získán napíchnutím jehlou patologické tekutiny pevné tkáně buď rozetření na sklo (náběr tenkou jehlou) nebo náběr tlustou jehlou a zhotovení histologického preparátu (vzorky z prsu, jater, prostaty, štítné žlázy) často punkce pod ultrazvukovou kontrolou obdobným způsobem materiál z kostí = forážová b. zpracování kostí obtížné, nutné buď odvápnění (kys. mravenčí, dusičná, komplexon) nebo zalití do speciální pryskyřice a krájení na speciálním mikrotomu (drahý provoz – silné opotřebení nožů, nemožnost použít imunohistochemické metody)

zásady odběru šetrnost při odběru tkáň mechanicky nepoškodit – zhmožděná tkáň je histologicky nehodnotitelná, ke stanovení diagnózy nutný další odběr = zátěž pro pacienta, časová náročnost pro lékaře

zásady odběru fixace fixovat ihned! nejčastěji fixace formolem (4% roztok formaldehydu, který má být neutrální. Příprava ředěním komerčního 40% roztoku ředěním destilovanou vodou 1:10 a následnou neutralizací přidáním plavené křídy (uhličitan vápenatý). Z připraveného zásobního roztoku (skladování v hnědé láhvi – sluneční záření okyseluje roztok vznikem kys. octové) se odlije potřebné množství pro konkrétní vzorek – fixačního činidla přebytek! 50-100x váha odebrané tkáně! (= na 1cm3 tkáně 50-100ml roztoku) ve speciálních případech, např. peroperační vyšetření, speciální metody, odběr nativní tkáně a další zpracování za hlubokého zmrazení

histologická průvodka vyplnit histologickou průvodku ve všech rubrikách! osobní údaje a pojišťovna pacienta o jakou tkáň, orgán se jedná co má být vyšetřeno klinická diagnóza předchozí histologická vyšetření (možnost porovnání) předchozí terapie (zvláště hormonální, cytostatická a ozařování) – terapie mění histol. obraz!

Průvodka k histologickému vyšetření histologickou průvodku podepisuje lékař, který má právní zodpovědnost v případě záměny materiálu (i když jej třeba sám do lahvičky neukládal!) při odběru nesmí dojít k záměně materiálu – na odběrovém místě připravena pouze jedna lahvička pro konkrétního pacienta. Materiál ukládat až do lahvičky označené štítkem! během transportu na patologii zabránit rozbití obalu (nutná likvidace materiálu, aby se zabránilo záměně), v zimním období rovněž nutná ochrana proti zmrznutí (chladové poškození buněk a znehodnocení materiálu

Patologie cytoskeletu Síťovitá plasmatická struktura Navazuje na jádro a buněčnou membránu Skládá se z filament a mikrotubulů Uplatňuje se ve všech fázích b. existence

Patologie cytoskeletu Uvolnění cytoskeletálních elementů do extracelulárního prostoru vede k rozvoji alergii , cystické fibrosy i k defektům hemokoagulace. Intaktní cytoskelet usnadňuje invazi a infekci některými bakteriemi, viry a parazity.

Poškození buňky Dynamická rovnováha Adaptabilita buňky Agresivita noxy Intenzita působení Délka působení

Poškození buňky Snadno zranitelné jsou: buněčná membrána, mitochondrie, drsné cytoplasmatické retikulum, genom. Snížená syntéza ATP Zmnožení volných radikálů-oxistres Vázne jejich detoxikace

Poškození buňky volnými radikály Změněná propustnosti buněčné membrány Zvýšení průniku kalcia do cytosolu Poškození DNA - následná mutace vede ke zrušní proteosyntézy

Kalciová homeostáza Aktivace intracelulárních enzymů (fosfolipáza a proteáza ATP-áza endonukleáza) Štěpení cytoskeletu a membránových proteinů, rozpad ATP a fragmentace DNA

Škodliviny - noxy Fyzikální Chemické a farmaka Biologické Genetické (mutace) Nutriční Ischemie

Smrt, apoptóza nekróza, atrofie,dystrofie REGRESIVÍ ZMĚNY Smrt, apoptóza nekróza, atrofie,dystrofie

Smrt Nezvratná zástava všech životních pochodů Zástava dechu cirkulace a nervové činnosti Atria mortis Klinická smrt Biologická smrt

Biologická smrt Kadaverosní změny fyzikální ( posmrtná bledost, chlad, posmrtné skvrny, difuze tekutin a plynů) chemické (posmrtná koagulace krve, rigor mortis, autolýza) hniloba

Nekroza Intravitální ohraničená smrt tkáně Je detekována na úrovni ultrastruktury, světelné mikroskopie i makroskopicky.

Změny nekrotických buněk Jádro – pyknoza, karyorhexe, karyolýza Cytoplasma – zvýšená eozinofilie

Typy nekroz Prostá Koagulační Kolikvační Kaseifikační Tuková

Hojení nekroz Koagulační – jizva Kolikvační - pseudocysta

Gangrény Suchá-mumifikace Vlhká – sfacelus Plynatá - emfysematosa

Apoptóza Fyziologická smrt buňky naprogramovaná v genomu Různé buňky mají různou životnost ( ery 120 dnů, hepatocyt 1 rok). Využití apoptózy v embryogenezi Likvidace chybných nefunkčních buněk Podnět k apoptóze - i zevní faktor

Apoptóza Kondenzace chromatinu Zmenšení jádra Aktivace caspáz – rozklad bb. truktur Na povrchu buněk se tvoří puchýřky tzv. apoptozomy obsahují zachované organely Rozpad bb. – fagocytoza – makrofágy Apoptóza nevyvolá zánětlivou reakci.

Apoptóza Zevní apoptogenní podněty : VR, toxiny, radiace, deficit růstových faktorů. A. Podnět se dostane do buňky je předán kaspázám a ty destruují bb struktury B. protein bcl-2, který zasahuje do fce mitochondrii dojde ke změně mitoch. membrány – uvolnění cytochromu c- detoxikace VR nedostečná - vazba na Bax Aktivace kazpáz

Apoptóza Zkratová cesta apoptózy – přímá ataka DNA Produkce proteinu p53 – zastavení buněčného cyklu – čas na opravu DNA Nedojde-li k opravě – aktivace kaspáz navození apoptozy

Apoptóza Mutace genu p53 Narušená regulace apoptózy Inhibovaná apoptóza – nežádoucí přežívání buněk – vznik nádorů a autoimunních chorob Přehnaná apoptóza ztráta normálních buněk např spinální svalová atofie, AIDS

Atrofie Zmenšení buněk nebo orgánů - prostá Převaha degradace nad obnovou Zmenšení počtu buněk – numerická Difusní Ložisková Relativní zmnožení lipofuscinu

Příčiny atrofie Senilní Fyziologická Inaniční – kachexie Hypofunkční – nečinné orgány Radiační Vasogenní –snížené prokrvení, tlaková Nervová Endokrinní

Dystrofie Poruchy metabolismu proteinů, lipidů glycidů, pigmentů , minerálů a vody. Akumulace látek v buňkách Deficit enzymů a hromadění metabolitů Ukládání látek do extracelulárního prostoru

Proteodystrofie Porucha metabolismu bílkovin Intracelulární Časté změny v optickém mikroskopu mají vzhled inklusí Alfa-1-antitripsin - kupí se v endoretikulu hepatocytů Malloryho hyalin - hepatocyty Russelova tělíska – plasmatické buňky