Houby (Fungi) I., opakování Autor: Mgr. Hana Baroušová

Houby (Fungi) I. Samostatné opakování pro studenty Odpovídejte prosím na dále uvedené otázky, vaše odpovědi si zapisujte. Otázky řešte postupně, nelistujte v snímcích prezentace dopředu a následně se nevracejte. Za každou správně zodpovězenou otázku získáváte 1 bod. Řešení a hodnocení je uvedeno na konci testu.

Houby (Fungi) I. – samostatné opakování 1. Jak se nazývá tělo houby? 2. Kolik buněk tvoří tělo houby, např. tělo kvasinky a hřibu? 3. Které látky tvoří buněčnou stěnu buněk hub? 4. Houby jsou heterotrofní organizmy. Jak se živí organizmy heterotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? 5. Které látky jsou zásobními látkami v buňkách hub? 6. Jak se odborně nazývají houbová vlákna? 7. Jak se nazývá soubor rozvětvených houbových vláken? Uveď český i odborný název.

Houby (Fungi) I. – samostatné opakování 8. Houby se rozmnožují nepohlavně i pohlavně. Jak se nazývají útvary, které běžně slouží k nepohlavnímu rozmnožování hub? Uveď český i odborný název. 9. Houby mají spolu s bakteriemi zásadní význam v ekosystémech, rozkládají organické látky. Jak se takovým organizmům říká odborně? 10. Houby můžeme podle způsobu získávání živin třídit na saprofytické a parazitické. Z čeho získávají živiny saprofyté a z čeho parazité? 11. Jak se nazývá symbióza hub s kořeny vyšších rostlin, např. stromů? 12. Jak se nazývá symbióza řasy či sinice s houbovými vlákny, při níž vzniká lišejník? 13. Uveď dva příklady oddělení hub. Za tuto část jste mohli získat 13 bodů. Následuje určování šesti zástupců hub.

Urči název následujících hub: obr. 1: S tímto zástupcem se běžně setkáme na organickém substrátu, např. na hnoji, ale i jinde, např. na starém pečivu. Nosiče výtrusnic (sporangiofory) vyrůstají jednotlivě, ne ve skupinách.

Urči název následujících hub: obr. 2: Jednobuněčný zástupce, v příznivých podmínkách se rozmnožuje pučením.

Urči název následujících hub: obr. 3: Vřeckovýtrusná houba, jedlá.

Urči název následujících hub: obr. 4: Jedovatá stopkovýtrusná houba.

Urči název následujících hub: obr. 5: Stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovitých, výborné chuti, klobouk až 20 cm v průměru.

Urči název následujících hub: obr. 6: Typická podzimní houba, roste v trsech na živém i mrtvém dřevě, jedlá.

Řešení a hodnocení: Za každou správnou odpověď si započítejte 1 bod, za částečnou půl bodu. Celkově tedy můžete získat 19 bodů. Odpovědi na otázky: 1. Jak se nazývá tělo houby? Stélka. 2. Kolik buněk tvoří tělo houby, např. tělo kvasinky a hřibu? Známe houby jednobuněčné i mnohobuněčné. 3. Která látka tvoří buněčnou stěnu buněk hub? Chitin. (Lze též uvést beta-glukan.) 4. Houby jsou heterotrofní organizmy. Jak se živí organizmy heterotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? Zdrojem uhlíku je organická látka, zdrojem energie je též organická látka. 5. Které látky jsou zásobními látkami v buňkách hub? Glykogen a tuky.

Odpovědi na otázky: 6. Jak se odborně nazývají houbová vlákna? Hyfy. 7. Jak se nazývá soubor rozvětvených houbových vláken? Uveď český i odborný název. Podhoubí – mycelium. 8. Houby se rozmnožují nepohlavně i pohlavně. Jak se nazývají útvary, které běžně slouží k nepohlavnímu rozmnožování hub? Uveď český i odborný název. Výtrusy – spory. (Lze též uvést např. konidie. Obecně k nepohlavnímu množení patří též pučení a fragmentace stélky.) 9. Houby mají spolu s bakteriemi zásadní význam v ekosystémech, rozkládají organické látky. Jak se takovým organizmům říká odborně? Destruenti. (Lze též uvést rozkladači, reducenti, dekompozitoři.)

Odpovědi na otázky: 10. Houby můžeme podle způsobu získávání živin třídit na saprofytické a parazitické. Z čeho získávají živiny saprofyté a z čeho parazité? Saprofyté získávají živiny z těl odumřelých organizmů, parazité získávají živiny z živých organizmů. 11. Jak se nazývá symbióza hub s kořeny vyšších rostlin, např. stromů? Mykorhiza. 12. Jak se nazývá symbióza řasy či sinice s houbovými vlákny, při níž vzniká lišejník? Lichenismus. 13. Uveď dva příklady oddělení hub. K oddělením hub patří např. : Chytridiomycety, Zygomycety, Houby vřeckovýtrusné a Houby stopkovýtrusné. Za tuto část jste mohli získat 13 bodů. Následuje určování šesti zástupců hub.

Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) Urči název následujících hub: obr. 1: Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) S tímto zástupcem se běžně setkáme na organickém substrátu, např. na hnoji, ale i jinde, např. na starém pečivu. Nosiče výtrusnic (sporangiofory) vyrůstají jednotlivě, ne ve skupinách.

Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) Urči název následujících hub: obr. 2: Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) Jednobuněčný zástupce, v příznivých podmínkách se rozmnožuje pučením.

Smrž obecný (Morchella esculenta) Urči název následujících hub: obr. 3: Smrž obecný (Morchella esculenta) Vřeckovýtrusná houba, jedlá.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) Urči název následujících hub: obr. 4: Muchomůrka červená (Amanita muscaria) Jedovatá stopkovýtrusná houba.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera, Lepiota procera) Urči název následujících hub: obr. 5: Bedla vysoká (Macrolepiota procera, Lepiota procera) Stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovitých, výborné chuti, klobouk až 20 cm v průměru.

Václavka obecná (Armillaria mellea) Urči název následujících hub: obr. 6: Václavka obecná (Armillaria mellea) Typická podzimní houba, roste v trsech na živém i mrtvém dřevě, jedlá.

Hodnocení: Za každou správnou odpověď jste si započítali 1 bod, za částečnou půl bodu. Celkově jste mohli získat 19 bodů. Převedení bodů na známku: 19 – 17,5 bodů (100 – cca 92 %): výborný 17 – 14 bodů (cca 91 – 75%): chvalitebný 13,5 – 9,5 bodů (cca 74 – 50%): dobrý 9 – 6 bodů (cca 49 – 33 %): dostatečný 5,5 a méně bodů: nedostatečný

Zdroje a literatura: Houby. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby Plíseň hlavičková. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%ADse%C5%88_hlavi%C4%8Dkov%C3%A1 Kvasinka pivní. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasinka_pivn%C3%AD Smrž. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Smr%C5%BE Muchomůrka červená. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Muchom%C5%AFrka_%C4%8Derven%C3%A1 Bedla vysoká. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bedla_vysok%C3%A1 Václavka obecná. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clavka_obecn%C3%A1 JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. ISBN 978-80-7182-213-4.