Nejpočetnější skupina obratlovců 25 OOO druhů V ČR jich žije 80 Třída: Ryby Nejpočetnější skupina obratlovců 25 OOO druhů V ČR jich žije 80

Vnější stavba Stavba těla – hlava – trup – ocas Čichové jamky Žábra kryta skřelemi Trup 1.Hřbetní ploutev Ploutevní paprsky 2.hřbetní ploutev Ocasní ploutev Prsní ploutev Břišní ploutev Řiť Řitní ploutev Postranní čára Ploutve – párové (prsní, břišní) - nepárové (hřbetní /někdy 2/, ocasní, řitní 2) Povrch těla – několikavrstevná pokožka z níž vyrůstají šupiny a je kryta slizem

Vnitřní stavba

3) Pohybová soustava kostra – kostěná - lebka – obratle – žebra - ploutevní paprsky svaly – upnuty ke kostře plynový měchýř – nadnáší rybu a drží její tělo v různých hloubkách 4)Smyslová soustava zrak (oči), sluch(vnitřní ucho), čich(čichové jamky) hmat (hmatové vousky) postranní čára = proudový orgán – umožňuje vnímat rybám tlak a pohyb vody

5)Nervová soustava – mozek, mícha, nervy 6) Dýchací soustava žábry – k okysličování krve, jsou pod skřelemi 7) Cévní soustava - uzavřená okysličená krev jde z žaber tepnami do těla a vrací se odkysličená přes srdce do žaber srdce – 1 síň a 1 komora 8) Vylučovací soustava ledviny – močovody – močový měchýř – ven Tělní teplota proměnlivá

Rozmnožování ryb: - jsou gonochoristé. - odděleného pohlaví - Pohlavní žlázy jsou párové - Pohlavní dimorfismus – rozlišení samičky a samečka se takřka nevyskytuje u sladkovodních - Samička je jikernačka, sameček je mlíčňák - Rozmnožování u ryb se říká tření - Vnější oplození (paryby – vnitřní) - Plůdek se žloutkovým vakem

Systematika ryb: Ryby Lalokoploutvé - jediný zástupce – latimérie podivná (nalezena u břehů Afriky r.1938) 2) Ryby dvojdyšné - žijí ve stojatých vodách tropů - období sucha přečkávají ve stavu klidu zahrabáni v bahně a dýchají plicními vaky - zástupce - bahník

3) Paprskoploutvé ryby - sladkovodní Kaprovité (v ČR 30 – kapr, karas, lín, tolstolobik, jelec, hrouzek, bolen, cejn, parma) Lososovité )mají tukovou ploutvičku – lipan, pstruh) Lipanovité (vysoká, pestře zbarvená hřbetní ploutev) Štikovité – hřbetní ploutev nazad Okounovité (2 části hřbetní ploutve – okoun, candát) Sumcovité – 6 hmatových vousů Úhořovité – hadovité tělo s ploutevním lemem

BIOTOPY: Biotopy: podle vodního prostředí, ve kterém žijí: Sladkovodní – žijí ve sladké vodě Mořské – žijí ve slané vodě (moře a oceány) Tažné – ty se dále rozdělují: Anadromní – žijí ve slané vodě, ale rozmnožují se ve sladké vodě (např. losos) Katadromní – žijí naopak ve sladké vodě, ale rozmnožují se ve slané vodě (např. úhoř)

Pásma tekoucích vod: Pstruhové: ZÁSTUPCI: Kromě pstruha potočního, nacházejí se tu siven americký a pstruh duhový. Vedle nich střevle, mřenka, vranka a mihule potoční. ZNAKY: Tímto  pásmem nazýváme horní toky potoků.Studená, čirá a rychle tekoucí voda s téměř 100% průhledností a vysokým obsahem kyslíku. Spíše mělká a velmi chudá na rostliny a živiny. Rybí potrava se skládá z živočichů žijících ve vodě a z padajícího hmyzu. Ryby nedosahují velkých rozměrů. Dno kamenité až štěrkovité, pouze v klidných zátokách vlivem naplaveného písku také písčité. Teplota vody mezi 4-15 °C.  

Lipanové: ZÁSTUPCI:Kromě lipana podhorního se zde vyskytuje pstruh potočí, pstruh duhový, siven americký, dále ještě mník jednovousý, střevle, mřenka, vranka a občas i štika, jelec a jelec tloušť. ZNAKY: Je to potok s rozšířeným, hlubším korytem Střídavé a však již nikoli divoké proudění. Čistá voda, která ještě umožňuje dohlédnout na dno. Teplota vody mezi 4 -18°C. Dno převážně štěrkovité až písčité, pokryté jednotlivými většími kameny a pískovými nánosy, uloženými v klidných úsecích. Tady se usazuje bohatá vegetace, která poskytuje potravu bezpočtu malých živočichů a při svém rozpadu na podzim vytváří výživnou vrstvu bahna a tím novou živnou půdu

Parmové: ZÁSTUPCI:Kromě parmy zde nalezneme bolena, tlouště, ostroretku, štiku, okouna, mníka ale už i kapra. ZNAKY: Parmovým pásmem začíná výskyt kaprovitých ryb. Zřetelně vymezené řečiště se střídavou hloubkou a mělkými úseky. Stejnoměrný mírnější spád probíhající podél vysočiny. Silnější proudění při kolísajícím, celkově ale vysokém obsahu kyslíku. Při nízkých teplotách a na úsecích se silným pohybem hladiny je vysoký, v oblastech sídlišť s příslušně velkým přívodem škodlivin je značně menší. Letní teplota vody stoupá až k 20°C. Dno štěrkovité až písčité. Čirost vody omezena vlivem většího množství kalu, na mnoha úsecích není již dno viditelné.

Cejnové: ZÁSTUPCI: Kromě cejnů , cejnků a kaprů tu žijí perlíni, ostrobřiší, plotice, líni, karasi. Dále ouklej, hrouzek, ježdík, tloušť atd. Z dravých ryb pak štika, sumec, candát, bolen, okoun a úhoři. ZNAKY: Voda dosáhla své největší rozlohy s mnoha bočními přítoky. Pomalu tekoucí, teplá a kalná voda, málo průhledná. Dno je v proudu písčité jinak bahnité. Vlivem bahna, bohatého planktonu a velikého množství zanesených škodlivin je voda kalná a v blízkosti dna neobsahuje příliš mnoho kyslíku, avšak v horních vrstvách podle pohybu hladiny je jeho množství díky vplavovanému kyslíku dostatečné. Je však bohaté na potravu a poskytuje životní prostor a potravu velkému množství organismů, rostlin a ryb. V klidových zónách bohatá vegetace a bohatý výskyt živočichů, sloužící za potravu. Zarybnění je velmi bohaté na všechny druhy včetně dravých ryb kromě lososovitých.

Dělení ryb podle způsobu výživy: Dravé ryby(predátoři): živí se rybami a jinými živočichy Př. štika, okoun, candát, sumec, pstruh Nedravé ryby: všežravé: se živí hmyzem, drobnými korýši nebo rostlinnou potravou Př. kapr, lín, plotice býložravé: požírají výhradně rostliny Př. amur

Význam ryb: Součást potravního řetězce Potrava živočichům Složka lidské potravy Akvaristika Věda Nebezpečí: Činností člověka dochází k znečišťování vod: - v mase koncentrují těžké kovy a škodliviny - hrozí vyhynutí některých druhů - narušení potravních řetězců - rybářské flotily:  

Typy rybníků: Třecí – malé, mělké Výtažníkové – k přechování plůdků Komorové – hluboké pro přezimování mladých ryb Hlavní – pro kapry ve třetím roce života. Na podzim jsou kapři vyloveni a přechovávají se v sádkách. Zde se čistí a zbavují bahnitého zápachu.