KRYOSFÉRA (řec. kryos = chladný, ledový) • část FGS, jejíž teplota je po více než dva roky pod bodem mrazu - voda je v pevném skupenství (sníh - led: povrchový a podzemní) • ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách - kryogenní pochody - tvary: ◦ mrazové zvětrávání = fyzikální - změny teplot - nejintenzivnější u hornin pórovitých a sedimentů - typy: ▪ islandský (oceánský) malé teplotní výkyvy = slabá vrstva zvětralin ▪ sibiřský (kontinentální) velké denní teplotní výkyvy = silná vrstva zvětralin (balvanová moře)
nivační pochody = geomorfologická činnost sněhu , který se nemění v led → sněžníky - působí tavnou vodou (rozmrzá a zamrzá - mrazové zvětrávání + vynášení zvětralin) → nivační deprese ◦ činnost ledu kryogenní pochody Permafrost = dlouhodobě zmrzlá půda - průměrná roční teplota pod 0 °C = z 90 % podzemní led - v létě rozmrzá - činná (aktivní) vrstva - pohybuje se = soliflukce (půdotok) starší čtvrtohory (pleistocen) = celkové ochlazení = vznik perma- frostu (plocha větší než dnes) a ledovců - střídání dob: ledových (glaciály) = výrazný pokles teplot tvorba ledovců dob meziledových (interglaciálů) = tepleji = tání a ústup ledovců
dnes 24 % souše: severní polokoule (Aljaška, sever Kanady, většina Grónska, sever Skandinávie a Ruska) jižní polokoule (Antarktida) zóna souvislého rozšíření - Jakutsko 500-1 500 m (-10 °C), Grónsko, Kanadské arktické ostro-vy, sever Ruska zóna nesouvislého rozšíření - 300 m (-2 °C až 0 °C) - území nejméně zalidněná (nepříznivé životní podmínky) - problém hospodářského využití (zemědělství - těžba nerostných surovin - uhlí, ropa, železná ruda - stavba a údržba staveb a komunikací) - polární výzkumné stanice (meteorologické) • vědy: glaciologie - ledovce geokryologie - permafrost