Konec války

spojenecké nálety – Drážďany (únor 1945), Plzeň – Škodovka, Brno (srpen 1944 - duben 1945) www.brno.cz/bombardovani/ (20. 11. 1944 Brno náhradní cíl za jižní Polsko, 149 letadel, 578 mrtvých v obsazených zemích dochází k povstáním Varšava (srpen-říjen 1944), RA po celou dobu nepřekročila řeku Vislu a povstalcům nepomohla

Jaltská (krymská) konference https://www.stream.cz/slavnedny/658831-den-kdy-zacala-jaltska-konference-4-unor únor 1945 – Roosevelt (nemocný, arterioskleróza, zemřel 12.dubna), Churchil a Stalin Stalin prosadil demarkační linii vojenského postupu RA v Evropě, de facto východ a střed Evropy; hovořilo se o poválečném uspořádání světa, o potrestání válečných zločinců; dohodlo se svolání ustavujícího zasedání OSN (25. dubna 1945 v San Francisku)

RA porazila Maďarsko, osvobodila Jugoslávii, kapitulovala italská armáda, Tiso byl popraven duben 1945 – bitva o Berlín (zapojeny děti z Hitlerjungend), gen. Koněv a Žukov v obleženém Berlíně 30. dubna Hitler spáchal sebevraždu nástupcem se stal admirál Dönitz

kapitulace byla podepsána 7. května v Remeši na výslovný Stalinův rozkaz byla ještě podepsána v Berlíně v noci z 8. na 9. května Churchill – 8. května 1945 http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/churchill_audio_01.shtml  

v Tichomoří se USA soustředily na porážku Japonska – to využívá i kamikadze -nový prezident Harry Truman po zkoušce v poušti Nového Mexika nařídil použít atomovou bombu 6. srpna Hirošima, 9. srpna Nagasaki 8. srpna vstoupil do války na straně USA

cíl: sestrojení funkční jaderné zbraně dříve než Německo PROJEKT MANHATTAN (1942 – 1945) tajný projekt americké vlády (2 mld. $); stát New Mexico – výzkumné laboratoře Los Alamos cíl: sestrojení funkční jaderné zbraně dříve než Německo vědci: Robert OPPENHEIMER, Enrico FERMI (1942 uskutečnil v Chicagu první řízenou řetězovou reakci na světě) spolupracoval také A. EINSTEIN a E. TELLER („otec vodíkové bomby“) 16.7.1945 – operace TRINITY – první výbuch jaderné bomby

EINSTEIN, OPPENHEIMER, FERMI, LAWRENCE

HIROŠIMA a NAGASAKI (6. a 9.srpna 1945) atomová bomba LITTLE BOY svržena z bombardéru B - 29 ENOLA GAY Teplota v centru výbuchu 300 000 °C v okolí několika kilometrů 3000 – 4000 °C. Okamžitě zemřelo 70 000 lidí; někteří se doslova vypařili Ještě po 40 letech lidé umírali v důsledku ozáření Obdobné následky měla bomba FAT MAN svržená na NAGASAKI 9.8.1945 150 000 mrtvých v obou městech

LITTLE BOY, FAT MAN, HŘIBOVITÝ MRAK NAD NAGASAKI

ATOMOVÉ BOMBARDOVÁNÍ –- HROZIVÁ JADERNÁ TEČKA ZA VÁLKOU V TICHOMOŘÍ (Hirošima před a po bombardování) [cit. 2010-11-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:AtomicEffects-p7a.jpg> [cit. 2010-11-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:AtomicEffects-p7b.jpg>

2. září na palubě křižníku Missouri podepsána kapitulace Japonska

KAPITULACE JAPONSKA – VÁLEČNÁ LOĎ „MISSOURI“ - 2. 9 KAPITULACE JAPONSKA – VÁLEČNÁ LOĎ „MISSOURI“ - 2. 9. 1945 - Douglas Mac Arthur

14. srpna Times Square

Osvobozování ČSR

probíhalo postupně Churchill si přál, aby spojenci osvobodili Berlín, Prahu i Vídeň, aby posunuli osvobozovací hranici do nejdál na východ, kvůli vlivu SSSR k tomu nedošlo

Slovenské národní povstání (SNP)– 29 Slovenské národní povstání (SNP)– 29. srpna1944 v Banské Bystrici – signalizovalo znovu vůli obnovit ČSR; špatná koordinace s postupující sovětskou armádou Slovenská republika skončila význam povstání: velká část slovenské společnosti se dokázala postavit klerofašistickému státu (prezident Jozef Tiso)

na osvobozování státu se podílely jednotky: SSSR a Rumunsko (od východu a jihu), Polsko – sever; USA – západ (3. americká armáda, gen. Patton – osvobodil Plzeň) Brno – 26. dubna – marš. Malinovský; VP – 15. dubna (viz kniha VP, s. 145)

-v závěru války partyzánské hnutí bylo ale početně nevýznamné (asi 3 tisíce)   smrt Hitlera 30. dubna spustila vlnu povstání, která proběhla v některých našich městech (zapojilo se do nich i četnictvo a policie) povstání vyvrcholilo Květnovým povstáním v Praze (5. května)  http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/bitva/_zprava/rozhlas-v-kvetnu-1945--1054616

6. května Američané osvobozují Plzeň, ale následující den dostávají od Eisenhowera rozkaz zastavit všechny operace.

Eisenhower uzavřel dohodu s RA o demarkační linii – Linec – Č Eisenhower uzavřel dohodu s RA o demarkační linii – Linec – Č. Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary spojenečtí vojáci nesměli do Květnového povstání v Praze zasáhnout; SSSR plánoval posilovat politický vliv u nás

v čele Květnového povstání stála Česká národní rada – předseda prof v čele Květnového povstání stála Česká národní rada – předseda prof. Albert Pražák vojenský velitel gen. Karel Kutlvašr; povstalci obsadili budovu rozhlasu, o niž se strhly kruté boje spontánně postaveny barikády

Boj o rozhlas Zabití povstalci před budovou rozhlasu Hlasatelé českého rozhlasu začali uvádět relace jen v češtině. Skupina českých policistů v čele s kapitánem Suchánkem obsazuje rozhlas a naráží na odpor německých strážců. Je zahájen boj o rozhlas. Ve 12.33 hodin hlásí pražský rozhlas (na Vinohradech): „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!.... Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ Volání pražského rozhlasu se stalo hlavním impulsem povstání. Pamětní deska

barikády

Barikády

do osvobozování Prahy se zapojili tzv do osvobozování Prahy se zapojili tzv. vlasovci (ROA - Ruská osvobozenecká armáda) Sovětští zajatci v Německu, bojovali proti Stalinovi

Vlasovci v Praze

8. května uzavřela ČNR (hořela Staroměstská radnice) s německým velením dohodu o kapitulaci německých jednotek – byla v souladu s kapitulací Německa podepsanou v Remeši 7. května 9.května došlo v Praze k posledním bojům do téměř osvobozeného města vjely sovětské tanky

Zničená Staroměstská radnice Její pravé křídlo muselo být zbořeno a změnil se tak vzhled celého náměstí původní stav

8.5.1945 - Staroměstské náměstí

Německá delegace vyjednávající příměří

maršál Koněv v Praze