Vrcholný středověk

Zemědělství přetrvává zemědělský charakter společnosti příhodné klimatické podmínky – 12.-13.století – oteplení (!) nové technologie

Zemědělství trojhonný systém (ozim, jař, úhor) nové plodiny – oves, žito (chléb), luštěniny, len, zelenina, ovocné stromy, vinná réva... výnosy stále nízké

Zemědělství chov dobytka omezen – nedostatek krmiva na zimu (ovce, kozy, vepři, koně...) zdokonalení nástrojů – pluh, brány, využití zvířat k tahu (krávy, voli, koně), jařmo, chomout

Zemědělství vodní a větrné mlýny vodní čerpadla mlýnské náhony

Zemědělství

Venkovská civilizace zvětšování obdělávané plochy vznik nových osad => kolonizace osídlování dosud neobydlených území (vyšší polohy, hraniční oblasti, lesy)

Kolonizace vnitřní (domácí) – příchod zemědělců z nížin do výše položených oblastí vnější – příchod cizinců (německé obyvatelstvo – záp.Čechy) – i jinde v Evropě (Angličané => Skotsko, Francouzi => Španělsko, Evropané => Blízký Východ)

Kolonizace motivace – výhodný pronájem (dávky naturální, peněžní, robotní) emfyteutické (zákupní) právo – dědičný nájem půdy, osvobození od placení nájmu a roboty (12-20 let) – lhůta (Lhota)

Středověká vesnice sedláci, řemeslníci, bezzemci, zemané, kněží majetkové rozdíly

Středověká vesnice pravidelné uspořádání (náves, cesta), obytné domy, hospodářská stavení krčmy, mlýny, kovárny zemanská tvrz, fara, kostel

Středověká vesnice

Společnost Jaké vrstvy tvořily středověkou společnost?

Společnost trojí lid (šlechta, duchovenstvo, poddaní) nová společenská vrstva – měšťané (řemeslníci, obchodníci, inteligence)

Středověká města centra řemesel a obchodu nejstarší ve Středozemí (Janov, Benátky) a v západní Evropě – 11.století – návaznost na antická centra 12.-13.st. ostatní Evropa spojnice obchodních cest

Středověká města řemeslnické a obchodní osady a tržiště v podhradí knížecích sídel a klášterů křižovatky obchodních cest brody řek nově vznikající – „na zelené louce“ – horní města (těžba kovů), přístavy 1300 – založeno na 120 měst

Středověká města - druhy královská (založena panovníkem), patřila králi, bohatší, více privilegií, obyvatelé svobodní, podřízeni králi horní, báňská – těžba stříbra věnná – patřila královně Praha, Brno, Plzeň, Litoměřice, Hradec Králové, Kutná Hora, Jihlava ....

Středověká města - druhy poddanská (založena šlechtou) – církevní při klášterech, světské panstvo méně privilegií obyvatelé nesvobodní – poddaní vrchnosti

Zakládání měst předem vybrané místo (strategická poloha, křižovatka cest...) lokátor – úředník zajišťující osídlení přesný stavební plán půdorys – náměstí (tržiště) s radnicí, kostelem (hřbitov), síť ulic – hlavní, vedlejší (šachovnice)

Středověká města hradby – kamenné, dřevěné, bašty, obranné věže, městské brány, valy, vodní příkopy, padací mosty městské domy – kamenné, cihlové, hrázděné, doškové střechy, podloubí, pavlače

Městské domy

Předměstí kovárny, hrnčírny, koželužny (hluk, zápach, nebezpečí požáru) chudinská obydlí, katovny, popraviště pole měšťanů velikost měst – do 3 tisíc (max.10 tisíc) obyvatel

Městská práva - privilegia Hospodářská: tržní – pořádání trhů (výroční, týdenní) mílové – monopol výroby v okruhu 1 míle (cca 9 km) skladu – povinnost vystavit zboží na prodej celní - výběr poplatků várečné – vaření piva hradební - hradby

Městská práva Občanská: právo osobní svobody – uděleno zřizovatelem městská samospráva – purkmistr, konšelé, rychtář (soudce, výběr daní)

Městská společnost městský patriciát – bohatí řemeslníci, obchodníci, majitelé domů, často Němci, voleni do samosprávy,cechovní mistři, plnoprávní občané střední vrstva – tovaryši (vyučení řemeslníci), kupci, kramáři chudina – učedníci, nádeníci, pomocné síly, služebnictvo, vysloužilí vojáci, žebráci, zloději

Městská společnost Zvláštní postavení: duchovenstvo (mniši, faráři) šlechta univerzitní učitelé, studenti Židé – uzavřená ghetta

Městská společnost Cechy – sdružení výrobců jednoho řemesla kontrola kvality, určování cen, množství výrobků, počtu zaměstnanců, výše mzdy, pracovní doby sociální ochrana – pomoc vdovám, zchudlým členům slavnostní znaky – korouhve, erby

Obchodování hlavní centra . západní Evropa (Benátky, Janov, Pisa, Marseille, Bruggy...) obilí, víno, olivový olej, ryby, vosk, dřevo, kůže, kožešiny, vlna, plátno, sůl, kovy nejcennější – koření, luxusní zboží (Orient)

Obchodování doprava – špatné silnice, mýta (mosty, přívoz), cla, nebezpečí přepadení – ozbrojený doprovod moře, řeky, obchodní stezky

Obchodování Jak se nazývaly dvě nejznámější obchodní cesty středověku?

Obchodování Hedvábná stezka Jantarová stezka

Peněžnictví s rozvojem obchodu sílí význam nové druhy plateb – dlužní úpisy, směnky, úvěry, pojištění negativní jevy – lichva nejstarší banky v Itálii – Janov (1407) nejstarší burza - Bruggy

Obchodní společnosti kontrola dovozu cizího zboží distribuce surovin, hledání odbytišť gildy (Flandry, Vlámsko, Francie) hanza (Německo,Pobaltí),100 – 150 měst v čele Lübeck význam i vojenský a politický – kontrola území sev.Evropy postupně upadala s vzrůstem moci Nizozemí a Anglie

Hanza

Městské znaky Znáš městské znaky?

Městské znaky Brusel Berlín Paříž Londýn