Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE) Fiskální politika Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Fiskální (rozpočtová) politika Hlavní nástroj hospodářské politiky státu Sleduje tyto cíle : odčerpání relativně přebytečného kapitálu formou daní a vytvářením dodatečné poptávky prostřednictvím výdajů SR, směřuje k anticyklickému ovlivňování vývoje ekonomiky, řeší problémy rozvoje oblastí, zmírňuje sociální rozdíly k bezprostředním cílům patří dostatečná zaměstnanost, cenová stabilita Multiplikátor státních výdajů - o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy zvýší o 1 peněžní jednotku Daňový multiplikátor - o kolik se zvýší produkt při snížení daní o 1 peněžní jednotku

Fiskální (rozpočtová) politika Příjmy SR plní funkci: alokační (akumulační) – centralizace finančních zdrojů od firem i domácností do rukou státu, získané prostředky na obranu atd. redistribuční (regulační) – regulace disponibilních důchodů firem a domácností stabilizační – ovlivňuje se zájem podniku na využívání výrobních faktorů, usměrňuje makroekonomický vývoj Výdaje SR představují poptávku státu po investičních statcích i spotřebních předmětech, důležitý nástroj při ovlivňování poptávky, míry růstu, výrobní struktury Ovlivňují poptávku prostřednictvím: přímých investic, přímé nákupy zboží, vyplácení mezd státním zaměstnancům, transferové výdaje

Nástroje fiskální politiky: 1. vestavěné (automatické) stabilizátory po zavedení působí automaticky progresivní daň z příjmu, výkup zemědělských přebytků, pojištění v nezaměstnanosti atd. v období růstu přibrzďují a v době recese podporují 2. nástroje s volností rozhodování (záměrná opatření) jednorázové rozhodnutí státního orgánu změna daňových sazeb, změna struktury výdajů SR, změny výše jednotlivých položek rozpočtových výdajů

Deficit SR využívání vestavěných stabilizátorů→ cyklický deficit SR pro růst veřejného dluhu nebezpečný strukturální deficit (jako důsledek záměrných opatření) → inflace neexistuje přímý vztah mezi vznikem dluhu a úpadkem země podle OECD došlo k narůstání úlohy státu v ekonomice (posledních 30 let)

Příčiny růstu daňového zatížení složená daňová kvóta = ukazatel celkového daňového zatížení (celkové daňové příjmy + pojištění+ sociální)/HDP v ČR v roce 2004 37,6%

Příjmy a výdaje nejrychleji rostou příjmy ze spotřebních daní, z DPH, z příspěvků na sociální pojištění výdaje na sociální a zdravotní pojištění roste se stárnutím populace) dlouhodobě roste podíl daní na HDP A. Wagner (1835-1917)

Příčiny růstu veřejných výdajů rozvoj společnosti spojen s růstem nákladů na zabezpečení veřejné zprávy, zákonné moci atd. ekonomický rozvoj doprovázen s růstem průmyslových monopolů→ zvýšení regulace poptávka po sociálních a službách poskytované státem se s růstem důchodu zvyšuje více než proporcionálně

Daně vliv na trh kapitálu a trh práce přesun daňového zatížení = s uvalením nové daně se mění cena zboží nízká úroveň vykazované složené daňové kvóty→rostoucí veřejný dluh přesnější ukazatel = komplexní daňová kvóta = složená daňová kvóta + skutečný schodek veřejných financí v témž fiskálním roce

Tendence ve vývoji daňového zatížení v ČR míra zdanění je závislá na koordinace a harmonizaci v rámci EU na daňovou politiku působí procesy sjednocení právních norem koordinace hospodářské a sociální politiky zpracování koncepce politiky průmyslové zemědělské politiky podpory malých firem

Předpoklady snižování daňového zatížení racionalizace a úspory na straně celkových výdajů snížení daňových úniků a daňových nedoplatků uplatnění daňových výdajů přerozdělování značných prostředků z rozočtu EU ve prospěch ČR růst veřejného dluhu příjmy z privatizace

Záměry EU zužování skupiny zboží a služeb se sníženou sazbou DPH zvýšení spotřební daně z cigaret, uhlovodíkových paliv a maziv, snížení nominální sazba daně z příjmu právnických osob

Proces přerozdělování k přerozdělování skrytě dochází: inflací zhoršení kvality snížení bezpečnosti a ochrany zdraví, majetku zanedbáváním obnovy i rozvoje infrastruktury vyšší veřejné výdaje mohou být kryty: vyšší příjmy SR z daní růstem veřejného dluhu