Výukový program: Obchodní akademie Název programu: Dlouhodobý majetek - kapacita Vypracoval : Ing. Jana Šustrová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

 Kapacita =schopnost podniku, obchodu, provozovny služeb apod. vytvořit určité množství výrobků nebo poskytnout určité množství služeb za určitý čas za optimálních podmínek.  Výrobní kapacita = schopnost podniku vyrobit za určitý čas určité množství výrobků za optimálních podmínek ◦ Optimální podmínky = plynulé dodávky kvalitního materiálu, nepřetržitá dodávka energie, nízká nemocnost, nízká poruchovost apod.

Jsou nutné 3 údaje:  Kapacitní norma (pro 1 stroj, 1 auto apod.) ◦ Kapacitní norma času (čas potřebný pro 1 výrobek) ◦ Kapacitní norma výkonnosti (max. množství výrobků, které je možné vyrobit za daný čas)  Počet jednotek zařízení (počet strojů, aut,..)  Využitelný časový fond (max. čas, po který může být zařízení v provozu ◦ (Počet dnů v roce- dny prac.volna, klidu, svátků, dovolené) x počet pracovních hodin za den = nominální časový fond (NČF) ◦ NČF – plánované opravy, přerušení výroby = využitelný časový fond (v hodinách) (VČF)

 Plánovaný rok je nepřestupný, má 365 dnů. Z toho je 114 dnů pracovního volna, klidu a svátků. Podnik plánuje 10 pracovních dnů celozávodní dovolené, 110 h na opravy strojů. Pracuje se na 2 směny, tj.16 h.  Řešení: 1. Počet pracovních dnů = = Nominální čas. fond = 241x16=3856 h 3. Využitelný čas. fond = =3 746 h Pozn. – VČF lze jednoduše zjistit z plánovacího kalendáře.

A. Je zadána kapacitní norma výkonnosti Kapacita = VČF x kapacitní norma výkonu x počet jednotek zařízení Příklad: Výrobce limonád má 2 plnící linky, každá je schopna naplnit za hodinu 700 lahví. VČF je h. Kapacita: 3746x70= na jednu linku x 2 = lahví ročně B. Je zadána kapacitní norma času Kapacita =(VČF : kapac. norma času) x počet jednotek zařízení Příklad: Hrnčířská pec má VČF 1870 h ročně.Vejde se do ní hrnků, které se vypálí za 6 hodin.Máme 2 pece. Norma času na 1 hrnek = 6 : = 0,0025 h Kapacita: (1870 : 0,0025) x 2 = hrnků ročně

 Kapacita není téměř nikdy využita na 100 %. Důvody: ◦ Neočekávané poruchy ◦ Kolísá poptávka ◦ Zvýšení nemocnosti  Skutečné využití kapacity: Skutečná produkce x 100 kapacita  Plánované využití kapacity: Plánovaná produkce x 100 kapacita

1. Koeficient extenzivního využití = skutečná doba činnosti v h VČF Udává, zda byl majetek celou dobu v provozu. Zvýšení lze dosáhnout:  vyšší směnností  lepší organizací práce  zrychlením oprav  důslednějším využíváním pracovní doby

2. Koeficient intenzívního využití = skutečný výkon kapacitní norma Udává, nakolik byly využity parametry zařízení. Zvýšení lze dosáhnout:  snížením pracnosti výrobků  zvyšováním kvalifikace 3. Koeficient komplexního využití = koef. extenz. využ. x koef. intenz. využ. Celkové využití kapacity je ovlivněno tím, jak dlouho je zařízení v provozu a nakolik je využit jeho výkon.

 Kapacitou rozumíme schopnost podniku vytvořit určitý počet výrobků za určitý čas.  Využitelný časový fond vypočteme tak, že od počtu dní v roce postupně odečteme dny víkendů a svátků, dny dovolených, dny plánovaných oprav a dny odhadovaných prostojů  Kapacita je vždy optimálně využita, je-li využita na 100 %

 Vyhledejte na internetu plánovací kalendář na aktuální rok a zjistěte s jeho pomocí výrobní kapacitu na základě těchto údajů: ◦ k dispozici jsou 3 výrobní linky ◦ každá vyrobí za hodinu 300 výrobků ◦ podnik plánuje 10 dnů celozávodní dovolené ◦ předpokládaná doba oprav je 140 h ◦ pracuje se na 2 směny

 Klínský P., Münch O. Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: EDUKO nakladatelství, s. r. o.,2008, ISBN