Fáze výzkumu a procedury Sociologický výzkum I. Fáze výzkumu a procedury VY_32_INOVACE_ZSV3r0107 Mgr. Jaroslav Knesl

Sociologický výzkum vs. průzkum Výzkum - bývá intenzivní, zaměřený, systematický, rozsáhlý. Průzkum - sleduje spíše orientační cíle. Mohou předcházet rozsáhlejšímu výzkumu. Často se zkoumá jen určitý vzorek ze základního souboru. Pro rychlé průzkumy veřejného mínění se nejčastěji používá tzv. kvótní výběr, kdy se respondenti vybírají podle předem stanovených proporcí kvót určených statistikou. Tzv. panelové šetření je založeno na dlouhodobějším kontaktu s tzv. panelem - souborem stálých respondentů.

Sociologický výzkum – fáze výzkumu Systém poznatků - předchází každému výzkumu. Je tvořen souborem empiricky podložených a zobecněných faktů o daném jevu. Dokumentace a data (předcházející) - spolehlivé a ověřené by měly vždy být podkladem pro stanovení tématu výzkumu. Mohou je tvořit záznamy o dané problematice rešerše (výtahy z literatury), závěry z podobných výzkumů apod. Téma výzkumu - jde o to stanovit : výzkumnou otázku (Co ? Proč ? Jak? Kde ? K čemu ?), problém (Teoretický nebo praktický?), cíl (Diagnostický - předpověď, deskriptivní - popis, explanační – vysvětlení?), objekt (zkoumaná populace). Úvodní projekt Měla by být stanovena úvodní hypotéza, konkretizovány oblasti zkoumání, zvoleny metody (Kvalitativní, kvantitativní) v návaznosti na ně výzkumné procedury (monografická, statistická, historická, typologická, experimentální) a ve vazbě na ně též výzkumné techniky (dotazník, rozhovor, pozorování, experiment, analýza dokumentů, sociometrie, sociodrama, kazuistika).

Sociologický výzkum – fáze výzkumu Předvýzkum: Pilotáž – prověřuje věcnou stránku. Pretest – prověřuje formální stránku. Realizace Analýza údajů Závěrečná tvrzení Interpretace a systematizace nových poznatků Praktická aplikace (doporučení)

Cvičení: Seřaďte jednotlivé fáze výzkumu jak po sobě následují. Řešení: Úvodní projekt Praktická (doporučení) aplikace Realizace Systém poznatků Závěrečné tvrzení Upřesněný projekt Analýza údajů Dokumentace a data Interpretace a systematizace nových poznatků Téma výzkumu Předvýzkum D. Systém poznatků H. Dokumentace a data J. Téma výzkumu A. Úvodní projekt K. Předvýzkum F. Upřesněný projekt C. Realizace G. Analýza údajů E. Závěrečná tvrzení I. Interpretace a systematizace nových poznatků B. Praktická(doporučení) aplikace

Procedury: Statistická Velký počet případů, které se kvantifikují, a odhaduje se jejich budoucí vývoj (trend) Statistická indukce – z výběrového souboru lze provádět odhady na základní soubor. Soubor se vybírá náhodně Na závěr - srovnání a třídění Následuje statistický číselný popis. Pro přehlednost - tabulky a grafy. Různé číselné charakteristiky : průměry a odchylky, funkce (jevy a jejich proměny), souvztažnosti (korelace) Věcná interpretace.

Procedury: Experimentální F.S. Chapin Soubory jedinců vytržených z normálních podmínek, nebo vybírá soubory z těchto podmínek již předem vytržené (laboratorní a přirozený experiment) Slouží k odhalování kauzálních (příčinných) vztahů. Skupině osob 1 je dán jiný druh podmínek, než skupině 2 (aby mohl být určen výsledek změny) Složky experimentu tvoří jev A, který je zaváděn (nezávislá proměnná) a jev B, který je jevem A vyvolán, pozorován a zaznamenán.

Procedury: Monografická F.S Chapin Zkoumání omezených nebo nějak ohraničených jevů, v přirozených podmínkách. Rychlé údaje o daném jevu Nebezpečím jsou : intuitivnost (domněnky, nerelevantní případy) a omezené možnosti zobecnění

Procedury: Historická a typologická F.S chapin Vychází se z pramenů a dokumentů a sleduje se kontinuita vývoje zkoumaných jevů (rodina, škola, rozhlas, televize) Sleduje se které faktory v minulosti ovlivnily současný stav jevu a snaží se dělat prognózy dalšího vývoje. Typologická Max Weber Typ - myšlenková konstrukce obsahující podstatné podobnosti (charakteristické rysy) vybraných jevů.

Cvičení: Doplňte, o jaké procedury se jedná: Vychází z pramenů a dokumentů a sleduje vývoj určitého jevu. Jak věc v minulosti ovlivnila současný stav. Historická Zkoumá se při ní velký počet případů, které se kvantifikují, a odhaduje se jejich další vývoj. Statistická Využívá podstatné a charakteristické rysy zkoumaného jevu. Typologická Zkoumaní jedinci jsou při ní vytrženi z klasických podmínek. Zkoumají se jejich kauzální vztahy. Experimentální Sleduje jedince v přirozeném prostředí. Její předností je rychlost. Monografická

Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4