Nástroje pro identifikaci, zhodnocení rizik a volbu vhodných intervencí na místní úrovni v reakci na nové trendy užívání návykových látek Praha – Nové horizonty drogové politiky E. Drápalová, V. Běláčková, J.P. Grund

Obsah Nový trend Identifikace › Zhodnocení rizik › Intervence Lokální úroveň vs. Národní (evropká úroveň) Rozhovory s klíčovými informanty + Fokusní skupiny Výsledky Příklady dobré praxe Co dál?

Nový trend Trend - zjevné empiricky ověřitelný, reportovaný z více nezávislých zdrojů – nová látka, nový způsob užití návrat již „starého“ trendu. Benschop et al. (2011) x Projekt LOCAL PASS - definován tzv. „nový drogový trend“ 1.Signifikantní (i) nárůst v rozsahu a/nebo (ii) změna charakteru užívání psychoaktivních látek 2.Látka se v nedávné době objevila nově (nebo znovu) na místním drogovém trhu 3.Látka se nově objevila u jiné populace uživatelů, v jiném společenském kontextu 4.Změnil se způsob jejího užití 5.Zprávy o novém trendu jsou potvrzeny alespoň ze dvou zdrojů a vzájemně si logicky neodporují.

Vývojtrendu Vývoj trendu

Benschop et al. (2011) Nejedná se o…  Rumours (fámy) nelze ověřit empiricky, někdy až zjevně nesprávné  Signal (znamení) opravdu se objevují, ale ještě nedosáhly takového vývoje aby se staly trendem  Hype - letmý fenomén, který rychle zaniká, na empirických základech, jedná se o neoficiální zprávy, které jsou často nafouknuté médii.

ProjektLOCALPASS Projekt LOCAL PASS  Pět partnerských lokalit – Varna (BG), Agueda (PL), Breda (NL), Praha (CZ), Bologna-Emiglia Romagna (IT)  Vyvinutí lokálně zaměřeného specifického přístupu k identifikaci, zhodnocení rizik a intervencí vůči novým trendům (nové psychoaktivní substance)

Lokálníúroveň Lokální úroveň -Existují funkční systémy identifikace a monitoringu trendů na evropské/národní úrovni (EWS) -Makro level – reaguje až když trend dosahuje závažných rozměrů, není včasná intervence -Informační díra mezi těmito informacemi a údaji potřebnými na lokální úrovni – přicházejí se zpožděním, bez lokální specifity -Zareagovat na lokální úrovni bude znamenat včasnou rekaci v prostředí které je známé, než se jev rozšíří

Zde je potřeba jednat

Metody  Literature review – analýza vědecké i tzv. šedé literatury  Polostrukturované rozhovory s tzv. klíčovými informanty – nominováni každou partnerskou organizací z oblasti podílející se lokálně na drogové politice (drogoví koordinátoři, zástupci místních služeb, zástupci vymahatelů práva, …) –32 rozhovorů přepsáno, přeloženo do AJ –Obsahová analýza - Nvivo 10 software  Doplněno fokusními skupinami s jejich tazateli, kteří se angažují v lokální drogové politice - zvukový záznam, transkripce, obsahová analýza

Cíle Detailní popis nejaktuálnějšího trendu užívání náv. látek v konkrétní lokalitě Zmapovat procesy v lokální drogové politice, zasazení do rámce (identifikace klíčových hráčů, jak bylo na trend krok za krokem reagováno, případně zdali proběhlo zhodnocování rizik, intervence) Identifikovat příklady dobré praxe, funkční systémy identifikace nových trendů

Identifikovanétrendy Identifikované trendy

Jak bývají trendy identifikovány?  LOKÁLNÍ (místní) ÚROVEŇ– nejúspěšnější jsou streetworkeři (PDUs, rekreční uživatelé), lékaři akutní příjmy v nemocnici, oddělení akutního příjmu v psychiatrických léčebnách, policisté z ulic  OBECNÁ ÚROVEŇ – monitorovací střediska, protidrogová centrála – dokáží zachytit trendy které se šíří mezinárodně  VZÁJEMNÉ INFORMOVÁNÍ MEZI KLÍČOVÝMI HRÁČI– koordinátoři drogové politiky – facilitátoři komunikace

Komplexnější systémy lokální identifikace BOLOGNA  systém reportování a výměny informací napříč oblastí, do kterého jsou zapojeny nejrůznější složky podílející se na drogové politice, léčbě a prevenci drogové problematiky: „The epidemiological monitoring center on drugs and drugs addictions of Ausl (local health unit of Bologna) that use registers of reporting to idetify new substances of abuse, in particular those dangerous. I took part in some meetings with forensic medicine department and police who cooperate for this type of identification. The idea is that every player is involved in the attempt to get stronger the research in the field of new substances of abuse. We point up the significative increase of numeric concentration or some clinical case very significative: we have access to a database on line in which we collect these events“ (BOKI04) „Yes, we’re inside the regional coordination of the street unities that take part in the national early warning system and we cooperate with them also for analyse the new substances than we carry them on forensic medicine laboratories. At macro level we are involved in a European project, named TEDI, based on the implementation of a monitoring system on new substances in european black market.“ (BOKI06)

Popis – získávání informací o trendu  Co je nejefiktevnější? → Být co nejblíž uživatelům, na stejné úrovni  Být u toho, „na scéně“ –Noční život – pouliční týmy –Intervence v prostředí zábavy –Ambulance poskytjící služby v terénu –Streetwork  Peer workers – pracovníci z okruhu současných či již bývalých uživatelů, spolupráce s peer workery větší rozsah kontaktu se službami – čas probírat i to co se děje nového

Popis – získávání informací o trendu  Internet a webová fóra –Informace o neznámých látkách (nové syntetické drogy), způsobech užití  Analýza obsahu drog –specializované služby a programy (NL-DIMS) –toxikologové  Pohotovosti, akutní příjmy v nemocnici –Bologna/Emiglia Romana – vysoký počet příjmů pro užití neznámé dávky, známé s neobvyklými projevy  Early warning system  Terénní výzkum –NL-Drug antenna –CZ – Sananim – Nové syntetické drogy v populaci PDUs –Analýzy odpadních vod

Které přístupy nejsou funkční ve včasné identifikaci?  Služby s vysokým prahem –Příliš pozdě, jiné skupiny uživatelů  Oficiální statistiky –Nejsou nástroje aby nový trend zjistily - změny v trendech stávajících –Ve všeobecné populaci těžko zachytitelné  Early warning system –V některých případech je velmi efektivní (lokálně adaptovaný – Bologna, Bergen, DIMS) –Často neposkytuje užitečné informace, není přístupný všem (evropský EWS) „Well it would be really good if there was an opportunity of regular access, in the context of the early warning system, if there was a possibility for users who took something and they feel sick afterwards or it is not clear what it was, to bring a urine sample or the given substance, those would be analysed and the results published. I don’t think that there would be dozens of samples coming into the lab, I expect relatively low numbers, but it is something we have been missing so far and it should definitely be part of the early warning system.“ (PRKI02)

Návrh nejvhodnějšího systematického přístupu k časné identifikaci  Pravidelné setkání tzv. Identifikační skupiny –Členové – zástupci nízkoprahových programů, dalších vhodných drogových služeb, analýza drog, výzkumníci, policie, zdravotníci z pohotovostí, vlastníci smart shopů, pořadatelé parties –drogový koordinátor jako facilitátor komunikace –frekvence 3 měsíce-1rok  Systém vytváření upozornění –Jak upozornit další klíčové hráče na nový trend, možnost svolání předčasného setkání  Vytvoření webového komunikačního prostoru s různými druhy upozornění na to, co se děje –Pravidelné příspěvky od členů –Tzv. „nouzové tlačítko“ – upozorní všechn členy –Systém Newsletterů, které by rozesílal facilitátor

Návrh nejvhodnějšího systematického přístupu k časné identifikaci  Možné překážky –Někteří členové mohou mít problém mezi sebou vzájemně otevřeně komunikovat –Nedostatek času, priority členů –Nedostatek finančních prostředků –Relevance vzájemně sdílených informací –Kdo bude činnost koordinovat? Budou mít výsledky politickou podporu? –Musí být přítomni nadšenci, kteří budou proces posouvat dál

Risk assessment – zhodnocení rizik  Oficiální procesy zhodnocování rizik –Národní, nadnárodní úroveň (EMCDDA) –Metody sběru dat – finančně a časově náročné  Nové výzvy – nové syntetické drogy (Winstock et al., 2010; EMCDDA, 2010) –Velké množství neznámých látek –Potřeba rychlejší procedury –Využívání dat, která jsou dostupná na možný úkor jejich spolehlivosti – metody analýzy webových fór, případové studie –Risk assessment probíhající ve více vlnách – krátká procedura pro základní assesment, následná více extenzivní procedura

Risk assessment – zhodnocení rizik  Metody Rapid assessment and Response (RAR) –Čerpá z dostupných dat v čase a místě (lokální přístup) –Úzce navázáno na intervence  Nové způsoby vyhodnocování dat –Škálování jednotlivých rizik, způsoby řazení (Nutt et al., 2007) –Způsoby rozhodování v panelu expertů – Delphi metoda (Linstone and Turoff, 2001)

Risk assessment – zhodnocení rizik (výsledky)  Rozhovory –Risk assessment v jakékoliv podobě není v praxi prováděn informanty –Často není vůbec používán –Čerpání výsledků z evropských a národních oficiálních risk assessmentů Využívání výsledků především k regulaci látek Celonárodní hodnocení nemusí odpovídat lokálním zjištěním –NL – případ GHB, Risk assessment v roce 1999 nevyhodnotil jako nebezpečné, později se začaly objevovat zprávy o fyzické závislosti, upozornění od zástupců léčby a výzkumu, přehodnocení a nový assessment (doporučeno pro regulaci) – trend se v čase vyvíjí!

Risk assessment – zhodnocení rizik (výsledky)  Fokusní skupina –Systém který by navazoval na tzv. Identifikační panel→Risk assessment panel –Velmi podobné složení členů a systém fungování –Svolávání na základě identifikace trendu –Jaká by byla kritéria rizikovosti, která by se hodnotila? Individuální zdravotní a sociální rizika, rizika pro veřejné zdraví –Zjišťována poptávka po intervencích –Data by měla být triangulována od několika zdrojů, zdali se výsledky neliší a případně proč –2 úrovně Procedura tzv. Rapid assessmentu Procedura plného Risk assessmentu

Risk assessment - závěry  Proces vyhodnocení –Založen na systému checklistů –Výsledkem není ANO/NE je zde riziko, ale podrobný propis možných rizik a návrh konkrétních intervencí případné eskalace na vyšší úroveň, nezaměřovat se na regulaci –Velká opatrnost při vyhodnocení v případě žádných rizik, trendy se nadále vyvíjejí a situace se může rapidně změnit  Stěžejní případná implementace do systému drogové politiky

Afiliace:  Grant Agreement JUST/2012/DPIP/AG/3600 Programme of the European Union  S podporou projektu Inovace doktorského studijního programu adiktologie ve VFN v Praze a na 1. LF UK v Praze o aktuální perspektivy v biomedicíně financovaného z Operačního programu Praha – Adaptabilita spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (č.CZ.2.17/3.1.00/36064).

Reference:  Benschop, A., Nabben, T. & Korf, D.J. (2011) Antenne Trends in alcohol, tabak en drugs bij jonge Amsterdammers. Amsterdam: Rozenberg Publishers.  EMCDDA (2010). Risk assessment of new psychoactive substances: operating guidelines. Luxembourg: The Publications Office of the European Union. ISBN: doi: /2428  Winstock, A. R., Mitcheson, L. R., Deluca, P., Davey, Z., Corazza, O., & Schifano, F. (2010). Mephedrone, new kid for the chop?, 154–161. doi: /j x  Nutt, D. J., King, L. a, & Phillips, L. D. (2010). Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. Lancet, 376(9752), 1558–65. doi: /S (10)  Nutt, D., King, L. A., Saulsbury, W., & Blakemore, C. (2007). Development of a rational scale to assess the harm of drugs of potential misuse. Lancet, 369(9566), 1047–53. doi: /S (07)  Linstone, H. A., & Turoff, M. (2002). The Delphi Method.

DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Eva Drápalová Klinika adiktologie Apolinářská Praha 2