EUROMÝTY Mojmír Hampl, Česká národní banka EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? VŠE,

MÝTUS č. 1 – Čím dříve €, tím lépe  POZOR: Cesta do eurozóny není dostih v Chuchli – nevyhrává ten, kdo je první na pásce, ale ten, kdo po proběhnutí pásky ještě zvýší tempo, nikoli ten, kdo padne vysílením či neprojde dopingovým testem! – na rozdíl od dostihů v případě přijetí měny proběhnutím pásky € vše podstatné teprve začíná, nikoli končí  OBECNĚ: přijetí jiné měny je vždy vhodné pouze podmíněně, nikoli absolutně tj. NE kdykoli a za jakýchkoli okolností Nesprávný dotaz: „máme“/ „nemáme“ na €? Správný dotaz: Je € pro danou zemi vhodné/ není vhodné?  

PODMÍNKY I.  € přináší náklady a výnosy - smysl podmínek: zaručit, že makroekonomické náklady přijetí měny nebudou vyšší než mikroekonomické výnosy (VŽDY nejistota)  Asymetrie: mikrovýnosy (odpadnutí kurzového rizika, hedgingu, poplatky za směnu) jsou u € intuitivně „prodatelnější“, než makronáklady (ztráta budoucího růstu, zaměstnanosti, petrifikace regionálních rozdílů) – „Bastiatův kánon“ - proto je asymetricky nutné makronákladům věnovat více pozornosti

PODMÍNKY II. - Jaké tedy? OCA (R. Mundell) + další (O. Blanchard, J. Rogers) a) Reálná „sladěnost“ + strukturální podobnost ekonomik v jednotné měnové zóně (podobnost cyklu, podobná míra bohatství, obchodní provázanost apod.) b) Nominální „sladěnost“ – (inflace, IR apod.) c) Pružnost ekonomiky – bez MP musí existovat jiné přizpůsobovací mechanismy narovnávání šoků – obtížné ve welfare state

MÝTUS č. 2 – maastrichtská kritéria jsou právě oněmi podmínkami  NE, pouze částečně: sledují primárně nominální parametry (inflace, sazby, kurz) a zčásti flexibilitu u fiskálu (fisk. kritéria) – zbytek pružnosti pomíjejí  PROBLÉMY MK: 1) „Průměrování při vzniku“: průměr i ze zemí, které nejsou dobrými vzory (IT, GR) 2) Měkký výklad: Dluh 60% k HDP – Itálie, Belgie, dnes Malta a Kypr vstupují a též nominálně neplní = nedisciplinující 3) Překonanost: kritérium deficit VR k HDP (3% k HDP) – překonán dodatkem k Paktu stability (max 1% cyklicky očištěného deficitu) – mnohem přísnější než dnes 4) Nelogičnost: maastrichtské inflační kritérium – započítávání nečlenů eurozóny do kritéria pro vstup do eurozóny, která už má definován svůj cenový cíl  Obecně - Byla vytvořena pro VZNIK €, nejsou moc příhodná pro ROZŠIŘOVÁNÍ a to zejména o konvergující země (jako ČR) Nicméně nedají se měnit (smlouva o EU) a stala se dogmatem

PODMÍNKY III. = RŮST POPTÁVKY PO DALŠÍCH/JINÝCH KRITÉRIÍCH SPRÁVNÉHO ČASOVÁNÍ PŘIJETÍ € Poptávka v nečlenských zemích EMU provádějících autonomní MP též proto, že: a) růst EMU v průměru zaostává za zeměmi, které EMU nepřijaly (DK, S, UK) b) EMU zatím „nesladěná“ zóna – jižní vs. severní osa (Busetti a spol. IJCB 2007) – některé země „šlapou“ dobře (Holandsko, Rakousko), jiné mají dál domácí problémy a po přijetí spol. měny jsou díky ztrátě přizpůsobovacího mechanismu v podobě MP náchylnější k prodlužování a prohlubování recesí (PT, IT) Naplnění poptávky: UK (Brownova kritéria), v ČR Analýzy sladěnosti ČNB - 1 x ročně, Švédsko AS zatím neukazují, že parametrech flexibility a reálné konvergence bychom se v čase významněji přibližovali okamžiku vhodnému k přijetí € = ANI KDYBYCHOM PLNILI MAASTRICHT, NEMOHL BYCH DNES OSOBNĚ DOPOURUČIT VSTUP

Např. „nesladěnost“ cyklu se nezlepšuje, spíše zhoršuje…

…reálná konvergence pokračuje, ale jsme daleko od benchmarku

PODMÍNKY III. PODOBNĚ NEJEDNOZNAČNÝ OBRÁZEK NAPŘ. U: - pružnosti reálných mezd - regionálních rozdílů v nezaměstnanosti - dlouhodobé nezaměstnanosti = PŘIZPŮSOBOVACÍ MECHANISMY MÍSTO MP SLABÉ A NETÝKÁ SE TO JEN FISKÁLU PROČ REALNÁ KONVERGENCE, PRUŽNOST A PODOBNOST EKONOMIK JE DŮLEŽITÁ? REÁLNĚ NESLADĚNÉ, NEPRUŽNÉ MĚNOVÉ ZÓNY S NEŘIDITELNÝMI VR, DOMINANCÍ JEDNOHO REGIONU A STEJNOU WELFARE POLICY PŘIROZENOU KONVERGENCI CHUDÝCH K BOHATÝM NEPODPORUJÍ - Východní a Západní Německo, Severní a Jižní Itálie - V ČR: SEVEROČESKÝ KRAJ VS. PRAHA – Doporučili bychom Ústí přijmout „pražskou“ měnu?

PODMÍNKY III. NAOPAK ALE NĚKTERÉ TEORETICKY IDEÁLNÍ MĚNOVÉ ZÓNY SPOLEČNOU MĚNU NEPŘIJALY (USA A KANADA) A VÝRAZNÉ NETRPÍ PROTO JE I PRO EMU A KONKRÉTNĚ PRO ECB ZŘEJMĚ OBTÍŽNÉ SMÍŘIT se se vstupem nových „konvergujících ekonomik“ – Slovensko bude 1. testem – nám podobná země s autonomní měnovou politikou zatím nevstoupila Komentáře J. Starka a dalších z ECB naznačují spíše nechuť přijmout nové členy v duchu hesla „nejdříve dokonvergujte a pak přijďte“ – což je ale v souladu s výše uvedeným - nemělo by to být tabu na obou stranách + možná institucionální důvody

PRO MP: Nedokončená reálná konvergence výzvou pro strážce cenové stability, ZVLÁŠTĚ pro ČR velmi významná výzva

Posledních 10 let si zvykáme na konvergenci cen. hladin díky apreciaci kurzu…

…museli bychom si zvyknout na vyšší inflaci jako Irsko….

… či jako aktuálně Slovinsko

Dvě úvahy o přistoupení k EMU Strategie: „nejprve vstup a potom reformy“, případně „pevné datum vynutí reformy“ je možná, ale nákladná z dlouhodobého pohledu a možná zcela nefunkční - problém ve welfare state Strategie: „nejprve spravit ekonomiku a potom vstup“ je lepší

Shrnutí:  Neplatí: čím dříve euro, tím lépe - výhodnost je podmíněná!!  Maastrichtská kritéria k hodnocení podmínek pro € nestačí  Reálná konvergence je důležitější než nominální  Dobře lze žít s jakoukoli měnou, špatně též - mít euro není znakem kvality ekonomiky, ekonomiky eurozóny mají pro nás žádoucí životní úroveň, ale z jiných důvodů (právě v růstu bohatství jsou dál)  Vynucování lepší domácí politiky eurem příliš nefunguje  Europaradox: S dobrou politikou euro skoro netřeba, se špatnou euro nepomůže  Europaradox: Ti, kteří nejvíce uhánějí do €, jsou často nejméně způsobilí pro € (snaha koupit kredibilitu = „oběd zadarmo“)  Euro = zlatá tečka procesu reálné konvergence = Taková by měla být též nyní role přijetí eura v seznamu hospodářsko- politických priorit – malá a až za mnoho let a po provedených domácích úkolech v HP a po pokroku v reálné konvergenci – € je poslední mašle na dárku, který se jmenuje zbohatnutí a zpružnění české ekonomiky