Hospodářský cyklus. Ekonomický růst.

Hospodářský cyklus Hospodářské cykly – jsou výkyvy celkové ekonomické aktivity vyznačující se současnou expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektorů ekonomiky. K hospodářskému cyklu dochází, jestliže skutečný HDP vzhledem k potenciálnímu produktu roste (expanze) nebo klesá (kontrakce nebo recese). Dnes se hospodářský cyklus rozděluje na fáze a to na vrchol, recesi, sedlo a expanzi. Expanze následuje po recesi a body obratu leží mezi nimi. Průběh cyklů je nepravidelný a je rozdílná i délka cyklů. Hospodářské cykly jsou si ale často velmi podobné.

Nejznámější deprese v historii je tzv Nejznámější deprese v historii je tzv. velká hospodářská krize (velká deprese) v letech 1929- 1933. Počátek této deprese je často spojová s krachem na newyorské burze v říjnu 1929. Během této deprese klesl reálný produkt USA přibližně o 30% a míra nezaměstnanosti dosáhla rekordní výš 25 %. Velká hospodářská deprese však nepostihla pouze Spojené státy. Produkce klesala a nezaměstnanost rostla v Německu, Velké Británii, Francii a v dalších státech. Nevyhnula se ani tehdejšímu Československu. V této souvislosti si je nutné uvědomit, že recese (expanze) nepostihují jednotlivé státy izolovaně.

Teorie cyklu Dají se v zásadě rozdělit do dvou hlavních kategorií a to na primárně vnější a primárně vnitřní teorie cyklu. Vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech něčeho vně ekonomického systému jako např. klima, války apod. Oproti tomu vnitřní teorie hledají příčiny hospodářských cyklů uvnitř ekonomického systému samotného a to takové, které vyvolávají sebegenerující hospodářské cykly.

Šoky ze strany poptávky Ty souvisí do velké míry s hospodářskou expanzí. Injekce peněz zkrátka na určitou dobu vyvolá ekonomickou euforii (hospodářský růst), která je následně střídána ekonomickým pesimismem (recese). Hospodářskou nestabilitu mnohdy vyvolá i neodborné chování samotné centrální banky. Centrální banka může například na základě nepřesných informací rozhodnout o nepřiměřeném navýšení nebo naopak snížení úrokových sazeb. Určitou hospodářskou nestabilitu má na svědomí i proměnlivá ekonomická nálada spotřebitelů. Obyvatelstvo například na určitou dobu podlehne ekonomickému pesimismu z důvodu budoucích negativních očekávání a neustále odkládá svou spotřebu do budoucnosti.

Šoky na straně nabídky Obrovská vedra a sucha mohou v určitém roce poničit úrodu zemědělských plodin, silné hurikány vyřadí na několik měsíců z provozu těžbu ropy v Mexickém zálivu, Írán se rozhodne uvalit ropné embargo na vývoz ropy, mohutné záplavy poničí důležitou infrastrukturu atd. Ve všech případech dojde k nárůstu výrobních nákladů (funkce agregátní nabídky se posune směrem nahoru).

Strukturální výkyvy Ty souvisí s útlumem výroby v jednom ekonomickém oboru (hutnictví textilní průmysl) a naopak růstem výroby v oboru jiném (automobilový průmysl, výroba elektroniky). Pokud je nějaký region silně vázán na jeden druh výroby (podobně jako Ostravsko na hutní průmysl nebo Mladoboleslavsko na automobilový průmysl) a během krátkého období dojde k útlumu tohoto odvětví, dostaví se do takto postiženého regionu hospodářská recese - zvýší se nezaměstnanost, klesnou platy a spolu s nimi i kupní síla obyvatel daného regionu.