Předrománské umění Kulturní okruhy: západní Evropa, východní Evropa Časové vymezení: konec antiky – 10. století Etapy: Křesťanská antika Západoevropské umění raného středověku doba karolínská doba ottonská velkomoravské umění

Umění křesťanské antiky Souvisí s pronikáním a šířením křesťanství na území impéria období pozdní říše římské 313 – edikt milánský legalizace – křesťanství hromadným jevem Původ křesťanství: Christianos (řec) – přívrženec; pro nespokojené vrstvy římského obyvatelstva znamenalo naději na spravedlivé uspořádání na onom světě. Později se římské společnosti přizpůsobilo natolik, že se mohlo stát státním náboženstvím a oporou císařské moci. Zakladatel Ježíš kristus (nar 4př.n.l. – zemřel kolem r. 30n.l.) Narodil se podle předpovědi Starého zákona v judském betlémě. Mládí prožil v Nazaretu v rodině Josefa a jeho ženy Marie. Ve 30 letech s epřipojil k hnutí Jana Křtitele (hlásal brzký konec světa a křtil lidi v Jordánu.) Pak začal vystupovat jako Mesiáš (heb. Meššíjah = řec. Christos = Pomazaný= Vykupitel), putoval se svými učedníky (12 apoštolů) po Palestině, konal zázraky (ty líčeny v evangeliích), hlásal brzký příchod božího království na zemi. Kritizoval oficiální židovské náboženství a popudil proti sobě židovské kněžstvo.O velikonocích byl v Jeruzalémě zatčen a vydán do rukou Piláta Pontského (římský místodržící), který ho dal nejdříve mučit a potom jako buřiče ukřižovat. Podle křesťanské víry vstal ježíš třetího dne z mrtvých, zjevil se několikrát svým učedníkům a poté vystoupil na nebesa. Odtud přijde v den posledního soudu soudit živé i mrtvé. Život, působení a učení Kristovo jsou uloženy v evangeliích (řec. = radostné poselství); ta jsou 4 (sv. matouš – anděl, člověk; sv. Marek – lev; sv. Lukáš – býk; sv. Jan – orel.) Skutky apoštolské (líčení činnosti apoštolů a nanebevystoupení); Epištoly (dopisy apoštolů křesťanským obcím.) Zjevení Sv. jana (apokalypsa) 4 knihy Nového zákonas

Domus ecclesiae Neformální křesťanské svatyně – domy (utajení) Patrová pohřebiště (katakomby) Malby s křesťanskými symboly Katakomby - podzemní chodby v několika patrech nad sebou

Domus ecclesiae

Architektura raného křesťanství kostely bazilikálního typu vedle boha oslavují císaře, který konvertoval ke křesťanství jsou odvozeny z architektury římské Řím, Jeruzalém, Betlém, Konstantinopolis ve 2. polovině 4. století se tyto kostely ustálily jako určitý stavební typ

Starokřesťanská bazilika tři části: atrium – dvůr nartex – předsíň pro dosud nepokřtěné vlastní bazilika – podélná stavba o lichém počtu lodí loď hlavní – vyšší než lodě vedlejší kněžiště (apsida); chór; (triumfální oblouk)

Přednosti baziliky Prostředí splňující určité požadavky prostor s osvětlením (okna v bočních lodích) poloha svatyně prostor pro kněze prostorné shromaždiště k bohoslužbám a ke kázáním V konstantinově době byly postaveny tři největší starokřesťanské baziliky: sv. Petr ve Vatikánu, sv. Pavel za hradbami (S. Paolo fuori le mura – nad místem apoštolova stětí, obnoven po požáru 1823) Sv. Jana v lateránu (S. Giovanni in laterano) pětilodí s baptisteriem

Bazilika sv. Petra v Římě

Bazilika sv. Petra - Řím - rekonstrukce

Bazilika sv. Petra- Řím - interér

Bazilika sv. Sepulchra v Jerusalémě

Stavby s centrálním půdorysem (Centrály) Půdorys kruhu, oktagonu, nebo řeckého kříže baptistéria – křtitelnice, stavba doprovázející kostely

Centrální památky ze Splitu, Dalmácie a Zadaru

Malířství raně křesťanského období Nástěnné malířství v katakombách 1.-7. století stěny a stropy pokryty ornamentální dekorací i figurálními obrazy Křesťanské symboly – příklady palma oliva kotva páv ryba beránek orant dobrý pastýř od 2. stol. postavy Krista a Panny Marie

Malířství 4.- 6.století křesťanství se stalo náboženstvím státu 2 varianty: monumentální a knižní změny v ikonografii; Kristus hlavní postavou Kristus v majestátu symbol kříže – nástroje spásy svatozář (nimbus) kolem hlavy Krista Kristův monogram

Malířství 4.- 6.století Formy mozaiky – východořímská říše, Ravenna strnulost, symetrie, frontalita vytváření uměleckých prototypů knižní malby převaha kodexu nad antickým svitkem ilustrace náboženských knih; biblí, žaltářů, žalmů a evangeliářů Změny v křesťanství – učení o rovnosti Boha Otce a syna, pouti vyvolané kultem svatých a učedníků; změna v ikonografii – Kristus v majestátu hlavní postavou, symbol kříže, nimbus, monogram, epické náměty ze Starého a Nového zákona, alegorické postavy. Římské mozaiky: mauzoleum Gally Placidie – postavy mučedníků; S. Apollinaire nuovo )klanění tří králů, průvod světců a světic) Ravenna San Vitale

Ravenna San Vitale : císař Justinin a císařovna Theodora

Předkarolínské období 7.-8. století (dějepisně – doznívání a důsledky stěhování národů) 4 kulturní okruhy 1. Langobardsko-italský 2. Vizigótsko-španělský 3. Franko-merovejský 4. Ostrovní (Británie, Irsko)

Předkarolínské období Germánské umění pouze dekorativní, neznali monumentální architekturu Architektura navazovala na raně křesťanské typy, baziliky dostaly podobu latinského kříže; sochařská výzdoba ve formě reliéfů Tempietto langobardo v Cividale (Itálie) Baptistéria v Poitiers a Aix

Knižní malba - iluminace vznik iniciály – od 5. století zvětšování prvních písmen odstavců a vět zdobení geometrické a zoomorfní iluminované rukopisy merovejské ostrovní: jižní Anglie – benediktinské vlivy; Irsko – keltská tradice Book of Durrow; Book of Lindisfarne; Book of Kells

Book of Durrow

Book of Lindisfarne

Book of Kells

Book of Kells

Karolínské umění

Ottonské umění Spojeno s dynastií saskou (Ottoni) – 10. Století Myšlenka ottonské renesance (Renovatio Imperii Romanorum) Přesto však umění ottonské doby bylo antice vzdáleno Kultura a umění za vlády saské dynastie, zal. R. 919 Jindřichem Ptáčníkem Přechodné stadium mezi uměním karolínským a románským Ota I. Veliký (936-973) korunován v Římě císařem; založení Svaté říše římské, také vliv na volbu papeže a dosazování církevních hodnostářů Ota II. (973-983) ženat s byzantskou princeznou Theofanó Ota III. (983-1002) spolupráce se Silvestrem II, myšlenka Renovatio Pevný svazek s Itálií, v tom navázali na karolínskou politiku Opírali se o církev (založano 5 arcibiskupství, 30 biskupství a

Architektura v době ottonské Profánní Falce – královské paláce Donjonové hrady Sakrální Kostely basilikálního typu Emporové kostely Rozvoj klášterů Ambit, rajský dvůr, kapitulní síň, konvent, refektář, dormitář Klášterní kostel Sv. Cyriaka v Genrode (vzor pro kostel sv. Jiří na PH) Kostel sv. Michala v Hildesheimu (dílo biskupa Bernwarda – rádce Oty III.)

Ottonská iluminace: škola z Reichenau; Codex Egberti Kláštery v Reichenau a na Bodamském jezeře (sv. Jiří v Oberzellu); nástěnné malby a iluminace; charakteristická škola – z Reichenau Náznaková charakteristika prostředí, plošné a lineární zobrazení lidské postavy, kolorující funkce barvy Kodex Egberti: dílo z r. 980, písaři Kerald a Heribert Cášský evangeliář Otty III (císař sedící na trůně v mandorle, obklopen symboly evangelistů – byzanstská inspirace

Žaltář ze Stuttgartu

Byzantské umění – časové rozčlenění Raně byzantské umění: (6.-9. století) Vrcholné období byzantského umění: (9. - 15. století) Byzantské umění ve slovanských oblastech: (9. – 15.století)

Raně byzantské umění Umění doby císaře Justiniána (6. Století) Umění oslavující majestát císaře Kánony Orientální vlivy Architektura (Hagia Sofia, San Vitale) Mozaiková výzdoba Sochařství (zánik v 6. Století, nebylo obnoveno)

Hagia Sofia - Konstantinopol

Hagia Sofia – mozaiky v interiéru

Hagia Sofia - interiéry

Vrcholné byzantské období Chrám Sv. Marka – Benátky Stavba započata v 9. Století, dnešní podoba pochází z 11. století Styl odráží těsné styky Byzance a benátské republiky; kombinace prvků byzantských a křesťanských Trojlodní bazilikální půdorys, bohatý interiér, užití drahocenných materiálů; zastřešen 5 kupolemi

Chrám S. Marka - Benátky

Chrám a náměstí Sv. Marka - Benátky

Chrám sv. Marka

Byzantské umění ve slovanských oblastech Rusko Bulharsko Srbsko Architektura (Kremelské chrámy) Malířství ( ikony s námětem bohorodičky)