N EZAMĚSTNANOST Makroekonomické problémy na trhu práce

E KONOMICKÉ SKUPINY OBYVATELSTVA Zaměstnaní – obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání) Nezaměstnaní – nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat. = ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní síla dané země Ostatní – studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti – pokud nesplňují podmínky předchozích skupin. = ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

M ĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Pro účely měření se využívá: - absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných (0,5 mil.) - míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu: U u = L + U kde: u.....míra nezaměstnanosti L.... zaměstnaní U... nezaměstnaní L+U ekonomicky aktivní (zaměstnaní + nezaměstnaní)

F RIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace – lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně".

S TRUKTURÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. v těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná.

C YKLICKÁ NEZAMĚSTNANOST O cyklické nezaměstnanosti hovoříme, je-li celková poptávka po práci cyklicky snížená. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, celková nezaměstnanost se zvyšuje, avšak v tzv. cyklických odvětvích více. Tento stav nastává zejména v obdobích hospodářské recese nebo krize (sestupná fáze hospodářského cyklu), pracovníci jsou obvykle propouštěni bez nároku na návrat.

D ALŠÍ ČLENĚNÍ NEZAMĚSTNANOSTI Rozlišujeme dále nezaměstnanost krátkodobou (6 měs.) a dlouhodobou (více než 6 měs.). Existuje rovněž skrytá nezaměstnanost v podobě osob, které se neucházejí o práci, protože ztratily naději na možnost zaměstnání získat. Tyto osoby nejsou zahrnuty do statistiky nezaměstnanosti. Specifickým typem nezaměstnanosti je zemědělské přelidnění v rozvojových zemích, které je způsobeno nedostatkem pracovních příležitostí v nezemědělských odvětvích.

D OBROVOLNÁ A NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST Dobrovolná nezaměstnanost - jedná se o nezaměstnanost způsobenou dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a prodlevou nástupu do jiného. Tato nezaměstnanost je vyjádřena modelem pracovního trhu při pružných mzdách. Tento jev může být rovněž spojován s existencí sociální záchranné sítě. Ve státech s vyspělými sociálními systémy vzniká „ nová zahálčivá třída“ v důsledku možnosti žít ze sociálních podpor. Nedobrovolná nezaměstnanost – přes aktivitu nezaměstného při hledání práce se mu to nedaří.

P ŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V každém období určité procento zaměstnaných ztrácí zaměstnání a určité procento nezaměstnaných nalézá práci (čistá změna v počtu zaměstnaných a změna v počtu nezaměstnaných) Lze vyjádřit: S u n = S + µ u n – přirozená míra nezaměstnanosti s – míra ztráty pracovních příležitostí µ – míra nových pracovních příležitostí

P OLITIKA SNIŽOVÁNÍ NEZAMĚSTNANOST Pasivní politika - zmírňuje dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Aktivní politika - snaha snížit nezaměstnanost politikou vysoké zaměstnanosti. Snižování nezaměstnanosti probíhá v rámci proticyklické politiky stimulací růstu zaměstnanosti a produktu. Jde tedy o snižování cyklické nezaměstnanosti. Opatřeními zde jsou expanzivní kroky fiskální a měnové politiky přispívající k tvorbě nových pracovních míst. Dále přímá opatření (spol. účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce). Dále jde o udržování vysoké zaměstnanosti cestou snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Jde např. o zlepšování informací o volných pracovních místech, financovaná rekvalifikace, či migraci za prací.