Zemětřesení a sopečná činnost Zeměpis, přírodopis VY_32_INOVACE_448, 23. sada, Z3 ANOTACE Materiál seznamuje žáky s příčinami zemětřesení, projevy sopečné činnosti a souvisejícími pojmy. Druh učebního materiálu DŮM Očekávané výstupy  Žáci objasní příčiny a projevy zemětřesení a sopečné činnosti, popíší schéma sopky. Pro koho je materiál určen  Žáci, základní škola, 6. ročník, předmět zeměpis , 9. ročník, předmět přírodopis Autor  Mgr. Monika Chudárková Datum vzniku  18.6.2013 Vzdělávací oblast  Člověk a příroda Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Přiřaďte směrové růžici správné světové strany! (klikejte na červená políčka) Z jvv SzZ S Ssv J jjZ Svv V SsZ jzZ SZ JZ jjv JV SV Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Přiřaďte – klikejte na šipky: atmosféra pedosféra litosféra biosféra hydrosféra Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Zemětřesení a sopečná činnost Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

vzniká při pohybu litosférických desek Zemětřesení: vzniká při pohybu litosférických desek ohnisko – místo vzniku zemětřesení (pod Zemí) epicentrum – na povrchu, přímo nad ohniskem – nejsilnější zemětřesné vlny Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

sopka na Vestmanských ostrovech (Island) Druhy: - pohyb ker podél zlomů (tektonická) - sopečná - řítivá sopka na Vestmanských ostrovech (Island) a dům, jehož zřícení způsobilo zemětřesení, vyvolané výbuchem, spolu s lávovým proudem Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

lávové pole sopky Eldfell po erupci z roku 1973 Sopečná činnost: magma (roztavené horniny) se vylévá z hlubin, vznik sopek láva – magma, vytékající na povrch lávové pole sopky Eldfell po erupci z roku 1973 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

K erupci sopky Edfell došlo roku 1973 v přístavním městě Vestmannaeyjar na ostrově Heimaey (jeden z Vestmanských ostrovů u Islandu. Většina obyvatel byla evakuována, zůstali jen dobrovolníci. Boj s lávou o záchranu města trval 6 měsíců. Kdyby láva uzavřela přístav, obyvatelé by se do města nemohli vrátit. Nakonec se podařilo město i přístav zachránit. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

pohled z vrcholu Eldfell na vjezd do přístavu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Lávová krajina na Islandu (Island leží v místě, kde se oddalují euroasijská a severoamerická litosférická deska, proto je zde možno pozorovat mnoho projevů sopečné činnosti) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Místo rozestupu litosférických desek na Islandu Místo rozestupu litosférických desek na Islandu. Pětina veškeré lávy na Zemi vytéká na Islandu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Na povrchu ztuhlé lávy je patrno mnoho pórů po uniklých plynech Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

gejzíry – výrony horké vody Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Gejzír Strokkur vystřikuje horkou vodu přibližně každých 8 minut Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Gejzír Strokkur „v akci“ - - sloup vody a páry může dosáhnout výšky až 30 metrů Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Vznik a stavba sopky: popílek a plyny kráter žhavé kapky hornin sopečný kužel v sopečný komín (sopouch) vrstvy hornin magmatický krb žhavé magma Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

sopečný komín vrstvy hornin (sopouch) žhavé magma popílek a plyny sopečný kužel žhavé kapky hornin magmatický krb kráter v Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Nejznámější sopečné erupce v historii: 79 n.l. Vesuv, Itálie – pod vrstvou popela byly pohřbena antická města Herkulaneum a Pompeje. 1815 Tambora, Indonésie – nejničivější výbuch v dějinách. Při erupci zahynulo přes 10 000 lidí a dalších 82 000 podlehlo následujícím epidemiím a hladomoru. 1813 Krakatau, Indonésie – oblak prachu a popele putoval kolem zeměkoule několik let a přinesl snížení teploty o několik stupňů. Zhroucení kužele do vyprázdněného magmatického krbu způsobilo zánik ostrova a tsunami vysoké přes 40 metrů. Plující ostrovy pemzy ohrožovali lodní dopravu v Indickém oceánu ještě rok po výbuchu. 1902 Mt. Pelée, Martinik – oblak žhavých plynů a popela zabil během jediné minuty přes 20 000 lidí. S těžkými popáleninami přežil jediný člověk - vězeň v hluboké podzemní kobce. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Obrazárna Ermitáž, Petrohrad, Rusko Poslední den Pompejí Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková

Použité zdroje: Kolektiv autorů: Obrazová encyklopedie Příroda, Nakladatelství Svojtka & Co., Praha 2005 fotografie – soukromý archiv Mgr. Moniky Chudárkové Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková