Interaktivní „idealizovaný“ průřez sopkou SOPKA / VULKÁN Interaktivní „idealizovaný“ průřez sopkou Návod k použití: Pro více informací klikni na slovo které je barevně zvýrazněno (např. SOPKA/VULKÁN). Najetím na fotografie zjistíte její popis. Tlačítka akcí vám pomohou pohybovat se v prezentaci.

sopečné bomby sopečný popel sopouch kráter láva parazitický kráter vrstvy lávy kaldera lahar horké prameny vrstvy pyroklastik magmatický krb Návod k použití: Klikni na popis sopky pro více informací.

sopka / vulkán Vulkán neboli sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin Země. Na naší planetě se obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek a v takzvaných horkých skvrnách (angl. hotspot). Jedním z horkých bodů jsou například Havajské ostrovy, jiným Kanárské ostrovy – oba případy sopek vznikajících na oceánském dně; příkladem sopek spojených s kolizemi tektonických desek je japonská Fudžisan.

horká skvrna Hot spot (neboli horká skvrna) je místo v zemském plášti kudy proudí více méně bodově teplo vzhůru a dochází pak k tavení hornin, vzniká magma a na povrchu se takový hot spot projevuje vulkanickou aktivitou. Pokud se litosferická deska nad horkou skvrnou posouvá vytváří se pruh vulkánů, ze kterého se dá odvodit směr posunu desky (vulkanické projevy se postupně stěhují, protože horká skvrna je na jednom místě a deska se posouvá). Příkladem mohou být Havajské ostrovy, které jsou seřazené více méně v řadě od nejstaršího po nejmladší a na dně oceánu postupně vzniká další nová sopka.

horké prameny Horké prameny, gejzíry či fumaroly jsou vesměs způsobeny tepelnou aktivitou uvnitř Země. Vše závisí na ohřevu podzemní vody. Dojde-li k ohřevu vody a vzniku páry, začíná voda obohacena o plyny a minerály stoupat vzhůru k povrchu. gejzír (proud horké vody, který díky přetlaku vystřikován na povrch) fumarola (je přímou spojnicí zemského povrchu s podložím, kterou uniká vodní pára a plyny uvolněné při odplynění magmatu) termální pramen (jedná se o pramen, ze kterého vystupuje ohřátá, často o minerály obohacená voda)

kaldera Kaldera někdy zaplavená vodou, vzniká, když se vrchol sopky zhroutí do vyprázdněného magmatického krbu, vyhozením vrcholu sopky při explozi, erozí způsobenou činností vody nebo ledovců, která rozšiřuje kráter .

parazitický kráter Vulkanický materiál ukládaný při bočních explozích na svazích hlavní sopky vytváří parazitické krátery.

sopouch Sopouch plní funkci jakéhosi kanálu (komínu), jenž přivádí magma z magmatického krbu do kráteru sopky.

sopečný popel Z kráteru vychází oblak páry, plynu, popele a dalších horninových úlomků. Oblak obsahuje i sirovodík a oxid siřičitý.

sopečné bomby Velké pevné úlomky lávy či sopečné pumy jsou z kráteru často vypuzovány výbušnou silou rozpínajících se plynů. Sopečné balvany, které dolétávají až stovky metrů od kráteru, sopečné bomby (pumy) decimetrových rozměrů se sklovitou vrstvou na povrchu, sopečný písek - tzv. lapili o velikosti milimetrů až centimetrů a sopečný popel, který dolétne až do vzdálenosti stovek kilometrů od kráteru.

kráter Je sopečný útvar, z něhož je během erupce vyvrhována láva a pyroklastický materiál, nejčastěji má tvar kruhu, v jehož středu ústí sopouch, rozměru se liší v závislosti na intenzitě sopečné aktivity. (Krátery nemusejí být jen sopečného původu, ale mohou vznikat i dopadem tělesa na povrch jiného tělesa.)

láva Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů. Její podzemním ekvivalentem je magma, které vystupuje sopečným jícnem a nebo v okolí litosférických zlomů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své viskozitě. Teplota lávy se pohybuje obyčejně v rozmezí mezi 700 až 1 200 °C. Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout.

vrstvy lávy a pyroklastik Většina sopek vytváří kopec nebo alespoň mírný pahorek tvořený utuhlou lávou nebo sopečnými vyvrženinami (tzv. pyroklastiky). K pyroklastikům patří: sopečné balvany, pumy, sopečná struska, sopečný písek – lapili atd. Podle jednotlivých vrstev (množství a mocnosti) se vulkány dělí podle původu do několika typů:Havajský, Pliniovský, Peléský, Strombolský, Vulkánský.

lahar Sopečný bahnotok, rychle tekoucí směs sopečného popela, úlomků ztuhlé lávy a velkého množství vody. Vzhledem ke své velké rychlosti jsou lahary větší hrozbou než lávové proudy. Ke vzniku laharu dojde při roztavení sněhové pokrývky sopky, při protržení kráterového jezera, či při intenzivních srážkách, které mohou sopečnou erupci doprovázet.

magmatický krb Hluboko v zemské kůře (5 až 30 km) pod povrchem je uložený magmatický krb o velikosti asi 1 až 10 km. Je místem odkud magma expanduje kráterem k povrchu. případě úplného utuhnutí magmatu v krbu se vytváří plutonická tělesa (utuhlá pod povrchem) granitů (žuly), nebo gabra (hlubinný ekvivalent čediče).

Vulkánský typ Výskyt u stratovulkánů (tj. tvořené střídáním lávových výlevů a nahromaděným pyroklastickým materiálem) s centrálním kráterem, kdy jsou produkovány méně tekuté lávy, které ucpávají jednotlivé přívody, tlak plynů následně proráží jícen a dochází k mohutné doprovázené vývrhem tefry, po výbuchu dochází k poklidnému výlevu lávy.

Havajský typ Vyskytuje se víceméně u plochých sopek o velkém průměru, které jsou budované vysoce tekutými lávami, sopečné erupce nejsou hojné a také vzniká málo pyroklastik. Při erupci vytéká láva poklidně puklinami a dochází ke vzniku mocných pokryvů láv.

Strombolský typ Výskyt především u stratovulkánů (tj. tvořené střídáním lávových výlevů a nahromaděným pyroklastickým materiálem). Při erupci je láva ve formě strusky vyvrhována plynnými explozemi, což je následně vystřídáno krátkodobými lávovými výlevy. Charakteristické je střídání intenzivní a méně intenzivní činnosti.

Peléský typ Z kráteru je vytlačena velmi tuhá láva v podobě žhavé jehly a většinou také vznikají žhavá mračna sopečného popela, která se valí dolů po svahu sopky.

Pliniovský typ Charakteristický pro sopky s dlouhým obdobím klidu a pouze epizodickou erupční aktivitou, kdy z hluboko uloženého magmatického krbu se na povrch dostává láva bohatá na plyny, silnými explozemi je vyvrhována do atmosféry (výška i několik km) a dopadá zpět na zem jako popel.

Použitá literatura Kolektiv: Všechno o Zemi. Reader´s Digest. Dnešní svět: Sopky na Zemi. Číslo 4, ročník 2007/2008. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka http://www.gweb.cz/ http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/sopka.php