Výživa dětí v prevenci a léčbě nadváhy a obezity České Budějovice, 29.9.2008 Květa Krajíčková

Dětská obezita v číslech Výskyt nadváhy a obezity v dětské populaci 6-12 let – 20 % 10 % nadváha 10 % obézních 13-17 let – 11 % 6 % nadváha 5 % obézních Na druhé straně 7 % v pásmu podváhy Zdroj dat: Stem Mark – Životní styl a obezita v ČR, 2005

Hodnocení hmotnosti Percentilové grafy Pro hodnocení hmotnosti, výšky, BMI aj. Rozdílné pro chlapce a dívky Závisí na věku Mezní hodnoty BMI < 3. perc. = malnutrice 3.-10. perc. = podváha 10.-90. perc. = normální hmotnost 90.-97. perc. = nadváha > 97. perc.= obezita

Hodnocení hmotnosti Další možnosti hodnocení Výpočtem optimální hmotnost = výška (cm) – 100 u chlapců (110 u dívek) Záštipcová metoda (kaliperem) měření tloušťky kožní řasy na paži a trupu Bioimpedance u dětí nepřesná kvůli jinému složení těla dětí přístrojem do rukou, váhou tělesné hmotnosti body-stat (přesné složení těla)

Příčiny vyšší hmotnosti Nesprávný životní styl Nevhodně sestavený jídelníček energeticky bohaté potraviny jednoduché sacharidy smažené pokrmy nedostatek ovoce, zeleniny, kvalitních bílkovin a tuků Nepravidelnost vynechávání snídaní a svačin, často i obědů největší příjem jídla odpoledne a večer tělo si tvoří zásoby „na horší časy“ objem jednorázově přijaté stravy může být daleko větší než při rovnoměrném rozložení do celého dne Nedostatečná pohybová aktivita

Příčiny vyšší hmotnosti Hormony leptin a ghrelin Zodpovědné za regulaci příjmu potravy Problém při poruše receptorů Onemocnění Onemocnění štítné žlázy Léčba kortikoidy nebo psychofarmaky Syndromy (Prader-Williho, Aaskorgův…)

Riziková období pro vznik obezity u dětí Novorozenecký věk Významné období pro tvorbu tukových buněk => později již nepřibývají, pouze se zvětšují!!! Předčasné nebo nadměrné podávání náhradní mléčné výživy Nevhodná reakce matky na každé zaplakání miminka podání láhve nebo prsu dítě se učí každý neúspěch řešit jídlem Začátek školní docházky Změna denního režimu, děti ve škole více sedí Nárok na přípravu domácích úkolů, zájmové kroužky => méně času a chuti k jídlu => nepravidelnost Větší vliv spolužáků a kamarádů Puberta Období dalšího růstu tukové tkáně, zejména u dívek Po ukončení tělesného růstu již tělo nepotřebuje tolik energie

Pravidelnost 5-6 jídel denně Rovnoměrné rozložení příjmu energie Rozmezí cca 3 hodiny Rovnoměrné rozložení příjmu energie průběžné zpracovávání není potřeba energii ukládat do zásoby Předchází přejídání ve večerních hodinách

Pravidelnost Snídaně Přesnídávka 20-25 % z celkového denního příjmu energie Kromě dostatku energie doplnit také množství tekutin Přesnídávka 15 % z celkového denního příjmu energie Součástí i dostatek tekutin Správná svačina přispívá také ke školním výsledkům Podle průzkumu Tajemství školních svačin z roku 2006 58 % školáků před odchodem do školy nejí!

Pravidelnost Oběd 30-35 % z celkové denní energie (za 1. polovinu dne cca 60 %) Vhodná nabídka ve školních jídelnách Při stravování ve škole nemají rodiče vždy kontrolu nad tím, co dítě sní aktivně se dotazovat, při oprávněné nespokojenosti apelovat na školní zařízení Ovlivňovat složení oběda o víkendech a o prázdninách Nedílnou součást by měla tvořit také zelenina nebo ovoce a vhodný nápoj

Pravidelnost Svačina Večeře II. večeře pouze cca 10 % z celkového denního příjmu energie Přednostně potraviny s nižší energetickou hodnotou a nižším GI Pokud dítě sportuje, může být svačina bohatší Večeře 15-20 % z celkové denní energie Dostatečně objemná, ale méně energeticky vydatná Nemusí být teplé jídlo II. večeře Poslední jídlo cca 3 hodiny před spaním Vhodná pro sportující děti nebo děti s nízkou hmotností

Základní živiny Energetická hodnota potravin 1 kcal = 4,1868 kJ Z bílkovin, sacharidů, tuků Pro fyzickou práci Bazální metabolizmus, u dětí navíc také pro růst a vývoj Pokud není příjem energie vyvážen výdejem, dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadváze a obezitě.

Doporučený poměr živin Základní živiny Biologická hodnota potravin Dána kvalitou a využitelností živin (bílkovin, sacharidů, tuků, vitaminů, minerálních látek) Vysoká = plnohodnotné bílkoviny, hodně vitaminů, minerálních látek apod. Nízká = sladkosti, cukr, bílé pečivo Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou tepelnou úpravou Lze zvýšit u masa, luštěnin a brambor správnou tepelnou úpravou Doporučený poměr živin

Bílkoviny Základní stavební látka 20 základních 1 g = 17 kJ, 10-15 % denního příjmu energie Jako zdroj energie jsou využívány zřídka Složeny z aminokyselin 20 základních 10 esenciálních pro děti (8 pro dospělé) Plnohodnotná bílkovina Obsahuje všechny esenciální AK ve vhodném poměru Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobků z nich, sója (!antinutriční látky!) Neplnohodnotná bílkovina Rostlinné bílkoviny (luštěniny, obiloviny, brambory) Pro správný růst a vývoj je třeba dodat min. 40 % bílkovin z živočišných zdrojů. Optimální je 60-70 %.

Sacharidy Nejrychleji využitelný zdroj energie 1 g = 17 kJ, 55 % denního příjmu energie Složeny z různého počtu molekul Monosacharidy x disacharidy x polysacharidy Vláknina: patří mezi polysacharidy Hrubá (nerozpustná) vláknina Mechanicky čistí střeva, zlepšuje střevní peristaltiku Jemná (rozpustná) vláknina Chemicky čistí střeva, tím posiluje imunitu, živná půda pro střevní bakterie Doporučené denní množství vlákniny pro dospělé: 25-30 g Doporučený denní příjem vlákniny pro děti: věk + 5 g

Sacharidy Glykemický index potravin (GI) Glykemický index (GI) Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat glykémii Čím vyšší GI, tím rychleji se zvýší a následně sníží Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a je třeba se dříve najíst Glykemický index (GI) Vhodnější jsou potraviny s nižším GI méně zvyšují hladinu glukózy zasycení déle vydrží

Tuky Nezbytné pro Doporučený poměr tuků Udržení tělesné teploty těla Mechanická ochrana orgánů Tvorba hormonů Vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích… 1 g = 36-38 kJ, 30-45 % denního příjmu energie Doporučený poměr tuků 2/3 z rostlinných zdrojů (zejména rostlinné oleje a tuky) 1/3 z živočišných zdrojů (včetně masa, mléka, mléčných výrobků a vajec)

Tuky Nasycené mastné kyseliny Nenasycené mastné kyseliny Nemají dvojnou vazbu v řetězci Převažují v živočišných tucích Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko KVO Nenasycené mastné kyseliny Mají jednu dvojnou vazbu Vícenenasycené mastné kyseliny Více násobných vazeb v řetězci Převažují v rostlinných tucích Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních sraženin Esenciální nenasycené mastné kyseliny V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku, ořeších Přispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu krevních sraženin, u dětí podporují růst a jsou důležité pro mozek

Tuky Trans mastné kyseliny Přirozeně v malém množství v mléce a mléčných výrobcích Při přepálení tuku při kuchyňské úpravě Dříve při ztužování rostlinných olejů, tzv. hydrogenace V současnosti většina výrobců používá jiný způsob, tzv. interesterifikaci, při které ke vzniku transmastných kyselin nedochází.

Tuky Cholesterol Látka živočišného původu V těle nezbytný např. součást buněčných membrán Nadměrnou konzumací zvyšování hladiny cholesterolu u dospělých, a tím rizika vzniku KVO Děti většinou vyšší příjem cholesterolu v těle využijí

Vitaminy Pro naše tělo nezbytné = esenciální látky Lipofilní (A, D, E, K) Hydrofilní (C, skupiny B) U dětí plní stejné funkce jako u dospělých, jejich nedostatek má však vážnější následky avitaminóza hypovitaminóza hypervitaminóza

Minerální látky Makroprvky Stopové prvky Potřebujeme ve větším množství (g, mg) Vápník, fosfor, draslík Stopové prvky Sice nepatrné množství, jsou ale nezbytné Železo, jód

Další složky potravy Fytosteroly Látky rostlinného původu, strukturou podobné cholesterolu Ve střevech blokují vstřebávání cholesterolu a společně jsou vyloučeny => snižování hladiny cholesterolu v krvi Přirozeně jsou např. v rýžových otrubách, kukuřičných klíčcích, sójových bobech V obohacených potravinách, např. rostlinný tuk

Další složky potravy Probiotika Bakterie s prokazatelně pozitivním vlivem na střevní mikroflóru Např. Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve, longum Pokles pH, a tím likvidace nežádoucích mikrobů, potlačení hnilobných procesů, rozklad rakovinotvorných látek aj.

Úprava stravy u dětí s nadváhou a obezitou Dietní režimy publikované v nejrůznějších publikacích jsou určeny dospělým! Neřídit se doporučeními, která slibují zhubnutí zázračným způsobem bez odpovídající sportovní aktivity omezením konzumace některé konkrétní potraviny nebo skupiny potravin nebo naopak založená na konzumaci jediné potraviny nebo skupiny potravin Hmotnost dítěte upravovat pouze na doporučení lékaře a nejlépe pod odborným dohledem

Úprava stravy u dětí s nadváhou a obezitou Vedení edukace Vždy a pouze na základě osobního kontaktu (poradna, nemocnice, kurzy iSTOB) Přítomnost rodičů i u starších dětí výhodou Dle možností důležitý také rozhovor zvlášť s dítětem a zvlášť s rodičem => často rozdílné informace Zjistit co nejpřesnější informace o zdravotním stavu vyšší hmotnost nemusí být izolovaný problém Posoudit stravovací zvyklostí dítěte i celé rodiny (nejlépe vícedenní jídelní záznam)

Stravovací deník

Stravovací deník Při hodnocení stravovacích zvyklostí sledujeme Pravidelnost Dopolední jídlo Kolik a co jí dítě večer Jaké a v jakém množství jí pečivo, mléčné výrobky, maso a uzeniny aj. Jaké používá rodina tuky Jak často dítě dostává sladkosti či slané pochutiny Celkovou velikost porcí Jaké jsou v záznamu nápoje a v jakém množství Zda a jak často se věnuje pohybovým aktivitám

Úprava stravy u dětí s nadváhou a obezitou Cílem Nikoli snížení, ale úprava tělesné hmotnosti => zpomalení jejího nárůstu za současného tělesného růstu do výšky !!! Nejedná se o redukční dietu, ani s dítětem „o dietě“ nemluvíme Vždy vhodnější upravit stravu podle zásad zdravé výživy a motivovat dítě spíše ke zvýšení pohybových aktivit !!! Hmotnostní úbytek maximálně 0,5 kg za týden

Výběr potravin Pravidelnost Doporučení se neliší od dětí s normální hmotností, ale je ještě více třeba zdůraznit Samotným zavedením pravidelnosti v jídelníčku je možné zhubnout Díky možným menším porcím jídla lze zařadit také 2. večeři Omezit konzumaci potravin (zejména sladkostí a solených pochutin) ve večerních hodinách

Výběr potravin Energetická a biologická hodnota Množství energie pokud není enormně vysoké, nijak zásadně nesnižujeme Bílkoviny stejně nebo nepatrně více, přednostně živočišné Sacharidy 50-55 % z celkového příjmu energie často je právě vysoká konzumace sacharidů příčinou nadměrné hmotnosti (v jídelníčku je jich i 70 % apod.) Tuky ani hubnoucím dětem dramaticky nesnižujeme – okolo 30 % omezujeme zejména zdroje tzv. skrytých tuků a tuky živočišné

Výběr potravin Pečivo, obiloviny Mléko a mléčné výrobky U starších dětí celozrnné, u mladších bílé Dobrý zdroj snadno využitelné energie a sacharidů, dále vitaminů, minerálních látek a vlákniny Vždy v kombinaci s bílkovinnou potravinou a tukem => nižší glykemický index Pozor na kombinace sladké pečivo + tuk + kyselé (koblihy) Mléko a mléčné výrobky Kvůli obsahu vápníku důležité pro rostoucí organizmus I u dětí s vyšší hmotností preferujeme polotučné výrobky (jogurty 2-5 % tuku, sýry do 45 % tuku v sušině) Nevhodné tavené sýry (vysoký obsah fosforečnanů)

Výběr potravin Maso Tuky Zdroj plnohodnotných bílkovin, Fe, P, Zn, Mg, vitaminů Omezit tučné maso, drůbež s kůží, smažené Omezit paštiky, uzeniny, párky = skryté tuky Zařadit libové drůbeží, telecí, hovězí, vepřové, ryby (mohou být i tučné) Tuky Celkové množství neomezujeme, pokud není příjem enormní (můžeme zjistit propočtem, např. E-kalkulačka) Omezit příjem živočišných a skrytých tuků a preferovat rostlinné tuky a oleje

Výběr potravin Zelenina Ovoce Nedílná součást jídelníčku Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny Zejména u starších dětí více zeleniny než ovoce, k hlavnímu jídlu více než přílohy Ovoce Více jednoduchých sacharidů než zelenina => u starších dětí a dospělých méně než zeleniny Ovoce a zelenina dohromady v pěti porcích denně Luštěniny Cca 2x týdně (pouze pozor u malých dětí)

Výběr potravin Cukr Med Sladkosti Především zdrojem energie nadměrný příjem = kazivost zubů, zvyšování hladiny krevních lipidů, zvyšování hmotnosti Med Kromě sacharidů (glukózy, fruktózy) obsahuje také vitaminy, minerální látky a enzymy energetická hodnota není výrazně nižší Sladkosti Nelze vyloučit úplně => dítě by mohlo trpět spíše regulovat jejich množství zaměřit se na výběr (ovoce, sušené ovoce, ořechy, neslazené müsli, kvalitní čokolády…) Sladkosti s náhradními sladidly nepatří ani do jídelníčku dětí s vyšší hmotností.

Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3-5 gramů Výběr potravin Sůl (resp. sodík) Nadbytek vede k zadržování vody v těle, zvyšování krevního tlaku, potížím s ledvinami Sůl je i v potravinách, kde není vidět (v pečivu, uzeninách, solených potravinách, minerálních vodách) Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3-5 gramů

Pitný režim 4-7 let 7-10 let 10-13 let 13-15 let 15-19 let celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8 z nápojů (ml/kg/den) 75 60 50 40 Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí hlavy, neschopností se soustředit Vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se zácpou Děti s vyšší hmotností mají jiné poměr tukové a svalové tkáně => subjektivně menší potřeba pít

Pitný režim Vhodné nápoje Nedoporučuje se Neperlivé stolní vody, voda z vodovodu Sirupy a 100% ovocné džusy ředěné vodou Zelené, ovocné a bylinkové čaje Nedoporučuje se Sycené nápoje Větší množství minerální vody Slazené nápoje, ovocné nektary Silný černý čaj a káva Dlouhodobé pití bylinných čajů Alkoholické nápoje

KBT v léčbě nadváhy a obezity u dětí Teoretický úvod Vychází z teorie učení Ke změnám dochází pomalu a postupně Necvičí se jen změna v chování (stravování, pohyb), ale i myšlení a emocí nové způsoby řešení situací změna naučeného chování Podává zpětnou vazbu za každé trénované chování Nové chování je možné snadněji udržet i v budoucnu

KBT v léčbě nadváhy a obezity u dětí Výchova rodičů Mnoho rodičů problém s hmotností u svého dítěte nevidí nebo vidět odmítá Jejich podpora je však pro úpravu hmotnosti dítěte nezbytná Změnit myšlení a chování celé rodiny Úspěšné pokračování v terapii u dítěte je možné pouze při současné ochotě rodičů Terapie u dítěte Dítě by se nemělo cítit oproti ostatním znevýhodněné Stydět se například za svačinu (doporučit odpovědi pro „posměváčky“) Pokud „zhřeší“, nic se neděje, nevzdat se, ani se neobviňovat

KBT v léčbě nadváhy a obezity u dětí Co radit rodičům Dítě nedrží dietu, nesmí hladovět, ale na druhou stranu se ani přejídat Jít příkladem, stravovat se zdravě, ale nikoli extrémně Dítě nezvýhodňovat ani z něj nedělat „chudáčka“ Sledovat obaly potravin – složení, původ, použité suroviny Postupně zařazovat nové a méně známé potraviny Využívat nové šetrnější kulinářské postupy (teflon, no stick fólie, horkovzdušný ohřev) Nenahrazovat rodičovskou lásku sladkostmi apod. Sjednat podporu také u babiček, tetiček apod. a domluvit se s nimi na stravě, kterou budou dítěti nabízet

Pohybová aktivita u dětí Pravidelně necvičí mimo hodiny TV 50 % sedmáků 62 % třeťáků Rapidně ubývá také dětí ve sportovních oddílech Zdroj: Tajemství školních svačin 2006

Pohybová aktivita u dětí Předškolní věk Děti si snadno všimnou, kdo je lepší => snadná motivace Zvládají chytání míče, základy plavání Vhodné aktivity rozvíjející obratnost a mrštnost kotrmelce, přeskoky, šplh, slalomové běhy Před specializací na konkrétní sport preferovat formu hry představit dětem co nejvíce sportů a nechat je, aby si samy vybraly zapojovat se do sportovních aktivit jako celá rodina

Pohybová aktivita u dětí Mladší školní věk Častý nárůst tělesné hmotnosti z důvodu změny denního režimu Vyvážit sedavé aktivity odpovídajícím množstvím pohybu Vhodné aktivity hry rozvíjející koordinaci a spolupráci, skupinové hry sportovní kroužek, kolečkové brusle, skateboard odpočinkovým aktivitám věnovat stejné množství času, jaké strávily ve škole možný i vlastní sportovní trénink, stále ve spojení s hrou posilovat pouze vlastní váhou těla (kliky, sedy/lehy, kotrmelce, dřepy)

Pohybová aktivita u dětí Střední školní věk Těsně před nástupem puberty, vysoká potřeba pohybu kroužky a sportovní oddíly jsou prospěšné – nejedná se stále o vrcholový sport Vhodné aktivity plavání, dětský taneční aerobik, tanec, florball, bruslení Motivovat i děti s nadváhou zapojit je do zájmových aktivit, které jsou s pohybem propojeny turistické, junácké, pionýrské organizace, sokol

Pohybová aktivita u dětí Starší školní věk Nástup puberty a puberta = rychlý růst proměna celého těla, zvýšení podílu svalové hmoty, dozrávání kostí zatím se nezpevňují šlachy a svaly Vhodné i posilování, např. zádových a břišních svalů důležitá pestrost, neposilovat pouze jednu skupinu svalů na úkor jiné jednostrannou sportovní zátěž vyrovnat jiným sportem V pubertě mohou děti rebelovat vůči sportu obecně motivovat i k rekreačnímu sportu (jízda na kole či in-line bruslích, různé druhy tance, aerobic)

Pohybová aktivita u dětí Dorostový věk Příprava na další studium či zaměstnání => klesá množství pohybových aktivit Motivovat ke sportu návrhem atraktivních sportů aerobic, tanec, skateboard, squash, bojová umění Vyhnout se posilování s těžkými činkami a velkým závažím stále probíhá růst kostí a nesprávným posilováním by se mohl zpomalit ve fitness centru zvolit spíše trenažéry (cyklistický, veslařský, běžecký)

Poradenské centrum Výživa dětí V provozu od listopadu 2005 Bezplatné konzultace s nutričními terapeuty a lékaři v oblasti zdravé výživy dětí starších 3 let Osobní konzultace v kamenné poradně v Praze Kontakt e-mail: info@vyzivadeti.cz tel.: 800 230 000 www.vyzivadeti.cz

Poradenské centrum Výživa dětí Odborní garanti OSPDL ČLS JEP SPLDD ČR Fórum zdravé výživy Od května 2007 také Občanské sdružení Výživa dětí Velký zájem rodičů (do července 2008) Více než 3 100 dotazů na bezplatné infolince Více než 2 000 kontaktů prostřednictvím on-line poradny Více než 400 000 návštěv webových stránek Více než téměř 8 000 vyplněných Dotazníků stravovacích zvyklostí

Závěr Správný stravovací režim je u dětí mnohem důležitější než u dospělých. Může ovlivnit nejen jejich zdravotní momentální zdravotní stav, ale také tělesný růst a vývoj a zejména zdraví v dospělosti. Zdravá výživa je proto nedílnou součástí životního stylu již od nejútlejšího věku.

Děkuji za pozornost a těším se nashledanou při dalším semináři!