Řízení duševního vlastnictví Ing Petr Holec, CSc

Proč je třeba DV chránit? Zájem firem spíše o konkurenční výhodu, než o inovace Patent je příslibem exklusivity Ochrana DV je základem všech forem komercializace Jenže: Patentování mění poznatek na zboží, které je nutno nabízet, propagovat, starat se o ně Patent vynáší v jednom případě z 20

Situace v USA Jednoduchý systém patentování, odlišný od evropského: „Předběžný“ patent (100 USD) a „grace period“ Patentovaná myšlenka je relativně levně chráněna na rozsáhlém území Důsledkem: Výzkumné instituce často realizují výstupy výzkumu formou licenční smlouvy

Situace v Evropě Mnohem méně příznivá Žádná „grace period“, v jejímž průběhu lze patent vylepšovat, co se přihlásí, je definitivní Požadavky národních patentových úřadů na oficiální překlad do jejich jazyka vyhánějí cenu o řád výše Důsledek: EU výzkumníci raději patentují v USA Doporučení: transferovat prostřednictvím projektů společného výzkumu

Situace v ČR Patentovat pouze v ČR je kontraproduktivní (kdokoliv může vyčtenou informaci použít k výrobě a prodeji mimo území ČR) Doba na rozšíření patentu do světa (1 rok od podání přihlášky) je příliš krátká Jednotlivé university nemají prostředky ani na rozšíření patentu, ani na soudní spory, kterými by se bránily narušení práv Doporučení: společný postup universit s CzechInvestem, přenos licenčních aktivit na českou verzi BTG

Kdy se patentování vyplatí? Finančně vydělá slušné peníze 1 patent z 20 Je však základem spolupráce s podniky Nefinanční přínosy: pověst školy, atraktivita pro studenty i pro kvalitní vědce, možnost navýšit platy Je vhodné soustředit se na „oblasti excelence“ a navrhovat patenty vzájemně provázané (jsou silnější při obhajobě) U patentu, o nějž nikdo nejeví po 2 roky zájem, přestat platit udržovací poplatky

Struktura licenční smlouvy Licence exklusivní – neexklusivní Oblast využití technologická a geografická Opční platba – za právo vyzkoušet patent Platby: fixní + procenta z vyrobených kusů Minimální roční platba Kdo bude odpovědný za řešení soudních sporů, kdo bude platit udržovací poplatky Jak budou výzkumníci napomáhat osvojení poznatků a zavedení výroby Jak to bude se sub-licencemi Doba trvání smlouvy a způsob předčasného vypovězení

Negociační metody Měkké poziční vyjednávání Tvrdé poziční vyjednávání Harvardská škola vyjednávání a její přednosti

Smluvní a společný výzkum Přednosti a nedostatky prodeje vlastnictví patentu firmě UK: Lambertova zpráva a pětice vzorových smluv mezi universitou a podnikem Pohled ze strany českého práva

Zásady odpovědného partnerství Společné doporučení EUA, AURIL, Proton Europe, EIRMA Dvě zásady: Maximální společenský prospěch Odpovědné využívání výsledků Směřujeme k dlouhodobému partnerství universit s podniky (strategic partnership) 3 etapy rozvoje spolupráce

Rozdělení výnosů Pamatovat na motivaci autorů i dalších členů katedry / ústavu Přímý příspěvek autorům – 33% až 50% Nepřímý příspěvek – odvod ústavu (33%), těží z něho i jiné osoby, než autoři Zbytek se odvádí instituci (patentový fond, práce spojené s hledáním uživatele, atp.) Pravidla musí být jednoznačná a zveřejněná!

Spolupráce s uživatelem Zkrácení T2M Odpovědnost výzkumníků za rychlé osvojení poznatků uživatelem Budování důvěry při respektování odlišností obou světů

Rozpočet patentového fondu Odhadnout objem zajímavých výsledků výzkumu vhodných k patentování Dlouhodobě bude třeba dotovat – patenty vynášejí až po 5 a více letech, pokud vůbec Při zdůvodnění zohlednit „public good“, které škola vytváří

Spolupráce Je účelné vyměňovat si informace zejména s českými partnery Spolupracovat při podávání „provázaných“ patentů, tam, kde je to účelné „Market intelligence“ zpravodajství o potřebách trhu urychluje nalezení vhodného uživatele, ale též nasměrování projektů na řešení aktuálních úkolů

Monitoring a hodnocení práce oddělení Oddělení by mělo pravidelně (jednou za půl roku) předkládat zprávu o činnosti Statistika, analýza případových studií úspěšných a neúspěšných Benchmarking