Křivka (spotřebitelské) poptávky Křivka spotřebitelské poptávky vyjadřuje závislost mezi cenou (nezávislá proměnná) a poptávaným množstvím (závislá proměnná) Na svislé ose P (cena) na vodorovné ose Q´ (poptávané množství) Rozlišujeme Individuální poptávka = poptávková křivka jednoho spotřebitele Tržní poptávka = součet poptávkových křivek všech spotřebitelů, kteří se vyskytují na daném trhu (pozn. trh je vymezen místně a časově, např. všichni spotřebitelé, kteří v Brně v červnu poptávají chleba)

Charakteristika individuální poptávky Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném statku či službě závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: cena daného statku či služby cena ostatních statků či služeb disponibilním důchodu spotřebitele preferencích a očekávání spotřebitele

Vliv změny ceny statku na poptávané množství Mějme linii rozpočtu Předpokládáme, že se mění cena statku Q´1, přičemž cena statku Q´2 je neměnná Nemění se důchod spotřebitele Linie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků

Změna ceny (P) a BL Pokud cena daného statku klesá, BL se stává plošší (množství daného statku, které spotřebitel může spotřebovávat, se vzdaluje od počátku). Pokud cena daného statku roste, BL se stává strmější.

Důchodový efekt Jeden ze dvou efektů vysvětlující, proč je křivka poptávky klesající. Pokud klesá cena nějakého statku, roste spotřebitelův reálný důchod/příjem. Spotřebitel si tak může koupit více jednotek daného statku. Příklad: Můj měsíční důchod/příjem je 1000 Kč, utrácím jej pouze za chleba. Pokud cena jednoho chleba klesne z 10 Kč na 5 Kč, mohu si koupit dvojnásobné množství chleba, můj reálný důchod se tedy, ač se nominálně nezmění, zdvojnásobí. Pozn.: důchodový efekt se netýká tzv. podřadných statků.

Substituční efekt Jeden ze dvou efektů vysvětlující, proč je křivka poptávky klesající Pokud klesá cena nějakého statku aniž by klesala cena jeho substitutů, bude spotřebitel preferovat tento statek a nikoliv jeho dražší substituty. Poroste tedy poptávané množství statku, jehož cena klesá, a poptávané množství substitutů daného statku bude klesat. Příklad: pokud se sníží cena jablek, klesne poptávané množství banánů apod.

Odvození (individuální) poptávkové křivky z mezního užitku Spotřebitel bude kupovat danou jednotku statku, pokud mezní užitek z této jednotky je pro něj větší nebo roven ceně statku. Příklad: Jednotka MU TU Cena (Kč) 1 20 20 10 2 15 35 10 3 10 45 10 4 7 52 10 Při ceně 10 Kč koupí spotřebitel 3 jednotky statku. Pokud by cena vzrostla např. na 15 Kč koupil 2 jednotky statku, pokud by klesla např. na 7 Kč, koupil by 4 jednotky statku. Při ceně 20 Kč koupí spotřebitel pouze 1 jednotku statku. Graf: viz následující snímek

Křivka individuální poptávky (z MU)

Odvození D z BL a IC (1) D = poptávková křivka (zde individuální poptávková křivka) BL = linie rozpočtu IC = indiferneční křivka Q´2 E3 E1 E2 Q´1

Odvození křivky individuální poptávky z BL a IC (2) Pokud se BL posouvá díky změně P jednoho statku, tak se nová BL bude dotýkat jiné IC. Bod dotyku BL a IC vyjadřuje kolik spotřebitel daného statku spotřebovává. Stačí tomuto množství (Q´) přiřadit cenu, a to pro každý bod dotyku BL a IC. Výsledkem je poptávková křivka

Odvození křivky individuální poptávky z BL a IC Q´2 PCC = křivka spojující všechny body dotyku BL a IC (PCC = price competition curve, tj. cenová spotřební křivka) P1 P2 P3 Q´11 Q´12 Q´12 Q´1 P1 P2 D P3 Q´1 Q´11 Q´12 Q´13

Konstrukce tržní poptávky tržní poptávka je horizontálním součtem individuálních poptávek (tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů) horizontální součet – součet individuálních poptávek přes všechna množství při dané ceně sledovaného statku

Konstrukce tržní poptávky Individuální poptávky bílého a červeného spotřebitele Tržní (agregovaná, horizontálně sečtená) poptávka bílého a červeného spotřebitele P P DB 6 6 DT 3 3 DČ 4 8 15 Q 8 23

Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku Předpokládáme pouze změnu disponibilního důchodu, ceny statků a ostatní faktory jsou neměnné. změní-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu ↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku ICC (Income Consumption Curve, tj- důchodová spotřební křivka) = množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (alternativně: Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) = křivka spojující všechny body, kde se dotýká BL a IC.

Důchodová spotřební křivka – standardní tvar Q´2 ICC S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „dobrých“ statků E3 E2 E1 Q´1

Důchodová spotřební křivka – nezbytný a luxusní statek Q´2 Q´2 ICC ICC E2 E2 E1 E1 Q´1 Q´1 Statek Q´1 je nezbytný – jeho spotřeba roste pomaleji než důchod Statek Q´1 je luxusní – jeho spotřeba roste rychleji než důchod

Důchodová spotřební křivka – méněcenný (podřadný) statek Q´2 ICC E2 E1 Q´1 Statek Q´1 je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá

Důchodová spotřební křivka – změna poměru cen statků Q´1 a Q´2 ICC ICC' Q´1 Změní-li se poměr cen obou statků (například zlevní statek Q´1), bude ICC plošší. Pokud by zlevnil statek Q´2, ICC by byla strmější

Engelova křivka vyjadřuje závislost nakupovaného množství daného statku na důchodu u normálních statků s růstem důchodu jejich spotřeba roste: - u nezbytných pomaleji než důchod, - u luxusních rychleji než důchod u statků méněcenných s růstem důchodu jejich spotřeba klesá

Engelova křivka - odvození Q´2 ICC E3 E2 E1 Q´ Y3 Y2 Y1 EC Q´1 Q´2 Q´3 Q´1 Q´1 Q´1 Q´1 Y1 Y2 Y3 Y

Engelova křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek Q´ Q´ Q´ EC EC EC Y Y Y Statek Q´ je nezbytný - spotřeba roste pomaleji než důchod Statek Q´ je luxusní - spotřeba roste rychleji než důchod Statek Q´ je méněcenný - spotřeba s růstem důchodu klesá

Engelova výdajová křivka vyjadřuje závislost výdajů na nákup statku Q´ podle důchodu spotřebitele vyjadřuje tedy závislost PQ´* Q´ (tj. celkových výdajů na statek Q´ = kolik spotřebitel za statek Q´ celkem zaplatí) podle Y

Engelova výdajová křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek PQ´*Q´ PQ´*Q´ PQ´.Q´k EEC EEC EEC Y Y Y Statek Q´ je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod Statek Q´ je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod Statek Q´ je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají

Důchodová elasticita poptávky vypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství statku Q´ ku procentní změně disponibilního důchodu spotřebitele

Důchodová elasticita poptávky eID = (ΔQ´/Q´)/(ΔY/Y) eID> 0 pro normální statky, eID < 0 pro méněcenné statky eID > 1 pro luxusní statky, 0 < eID < 1 pro nezbytné statky součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků násobených podílem těchto statků na důchodu je roven jedné → μX.eIDX + μY.eIDY = 1, čili: nakupujeme-li luxusní statek, nutně musíme nakupovat i statek nezbytný nebo méněcenný

Substituční a důchodový efekt – Hicksův rozklad substituční efekt (SE) = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším: pokud klesá cena jednoho statku ve srovnání s cenami substitutů tohoto statku, spotřebitel preferuje statek, jehož cena klesá důchodový efekt (IE) = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu: pokud klesá cena jednoho statku, má spotřebitel větší důchod (více peněz) jak na nákup statku, jehož cena klesá, tak na nákup ostatních statků. celkový efekt (TE) je dán součtem SE a IE

Hicksův rozklad na SE a IE – normální statky Q´2 Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC A Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE C B U2 U1 Q´1 SE IE TE

Hicksův rozklad na SE a IE – méněcenný statek Q´2 Důchodový efekt působí proti substitučnímu – celkový efekt je potom menší než v případě normálních statků C A B U2 U1 Q´1 SE IE TE

Giffenův statek jde o podmnožinu méněcenných statků s poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná jde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty důležitou roli hrají očekávání do budoucna např. základní potraviny, pohonné hmoty v době ropných krizí

Hicksův rozklad na SE a IE – Giffenův (podřadný) statek Y Důchodový efekt působí proti substitučnímu a dokonce jej převáží – výsledný celkový efekt je potom kladný, tzn. s poklesem ceny statku X klesá i jeho poptávané množství C A B U2 U1 X SE IE TE

Cenová elasticita poptávky udává procentní změnu poptávaného množství ku procentní změně ceny e=(ΔQ´/Q)/(ΔPQ´ /PQ´) Pozn: z hlediska matematiky platí: Procentuální změna je změna dělená aritmetickým průměrem veličin, tj. Q´ lomeno 1/2(Q´2 + Q´1), respektive P lomeno 1/2(P2 + P1). Koeficient elasticity je pak vyjádřena následujícím vzorcem: e = Q/ (1/2 (Q´2 + Q´1)) / (P/(1/2(P2 + P1)) Kde: Q = Q´2 - Q´1, P = P2 - P1,,  = znak pro změnu,

Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky říká, o kolik vzroste poptávané množství, pokud cena klesne o jedno procento, respektive o kolik klesne poptávané množství, pokud cena vzroste o jedno procento. Cenová elasticita zajímá zejména pro firmy, a to z důvodu, že změna ceny může v důsledku příslušné elasticity poptávkové křivky firmám zvýšit nebo snížit celkový příjem. Snadno si přitom odvodíme následující závislosti (viz tabulka): Růst ceny Pokles ceny Elastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem Neelastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem

Změna cen ostatních statků a její vliv na poptávku budeme zkoumat, jak ovlivní poptávku po statku Q´2 změna ceny statku Q´1, neboli co se bude dít se sledovaným statkem, změní-li se cena jeho substitutu nebo komplementu křížový SE (substituční efekt) – změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího levnějším – je pozitivní - ↑PQ´2 → ↑Q´1 křížový IE (důchodový efekt) – jak změna ceny statku Q´2 ovlivní reálný důchod a tedy poptávku po statku Q´1– je negativní - ↑PQ´2 → ↓ Q´1 celkový efekt je dán součtem křížového SE a křížového IE

Rozklad na křížový SE a IE - komplementy Q´2 Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Q´2 na poptávané množství statku Q´1 C U komplementů převáží důchodový efekt, tzn. zlevní-li komplement (Q´2), zvýší se poptávané množství statku Q´1 B U2 A U1 Q´1 SE IE TE

Rozklad na křížový SE a IE - substituty Q´2 Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Q´2 na poptávané množství statku Q´1 C B U substitutů převáží substituční efekt, tzn. zlevní-li substitut (Q´2), sníží se poptávané množství statku Q´1 U2 A U1 Q´1 SE IE TE