Sociální událost Mgr. Terezie Pemová

Životní situace Přirozené (fyziogenní) Nepřirozené (patogenní) Biologické (narození, dospívání, těhotenství, stáří) Sociální (životní start, založení rodiny, výdělečná činnost) Nepřirozené (patogenní) Biologických (nemoc, invalidita) Sociálních (dezintegrace, samota, chudoba)

Důsledky některých životních situací Ztráta výdělku Mimořádně velké výdaje Mimořádná zdravotní nebo sociální omezení Životní situace mohou vyvolávat další důsledky psychické, sociální a etické,nejsou-li však spojkeney s ekonomickými důelsky většinou nebývají předmětem veřejného zájmu, nebo nejsou považovány za sociální událost

Sociální událost Životní událost, které má sociální – zejména ekonomické dopady, nebo ztěžuje společenské uplatněné jedince Je zákonem definovaná Sociální ochrana se poskytuje v rámci zákonných podmínek: ze zákona (povinné pojištění pracovních úrazů) úředním výkonem (rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální po dpory smluvně (např. pracovní nebo pojistná smlouva)

Právní důsledky sociálních událostí Bezprostředně – právo vzniká tím, že událost nastala – např. narození dítěte Zprostředkovaně – aby právo vzniklo, musí ještě nastat další událost – např. narození dítěte a zanechání výdělečné činnosti pro nárok na rodičovských příspěvek

Základní skupiny sociálních událostí Související se zdravotním stavem (nemoc, invalidita, smrt) Související s nezaměstnaností Související s mateřstvím, zakládáním rodiny a výchovou dětí Související se stářím Související s nouzí Související se sociální dezintegrací

Zdraví, nemoc a invalidita jako sociální událost Definice zdraví nepřítomnost fyzické a duševní nemoci rovnováha mezi fyzickými, psychickými a sociálními faktory (rovnováha se týká funkcí organismu ve vztahu k prostředí, ve kterém člověk žije) WHO Vychází z předpokladu, že každý člověk by měl mít příležitost plně využít svého genetického potenciálu a prožít svůj život bez zbytečných utrpení a ve stavu co neúplnějšího fyzického, psychického a sociálního blaha

Hlavní typy zdravotních rizik (dle WHO) Infekční onemocnění Pracovní úrazy a nemoci z povolání Společenské prostředí (nehody, úrazy, škodlivé návyky) Globální životní prostředí

Péče o zdraví zahrnuje Prevenci (tj. ochranu před nemocí a úrazem) – není pouze zdravotním pojmem, ale zahrnuje i otázky sociální, trestně právní, technickou Terapii (tj. léčbu onemocnění nebo úrazu) Rehabilitaci (tj. obnovení nezávislého a plnohodnotného života) Reintegraci, (tj. kompenzaci ztrát na zdraví a umožnit plné nebo částeční uplatnění člověka v jeho obvyklých rolích)

Péče o zdraví Geografická dostupnost Prostorovou (vzdálenost ke zdravotnímu zařízení Časovou (v okamžiku potřeby) Institucionální dostupnost (míra rozvoje lékařské péče) Ekonomická dostupnost (míra sociální solidarity) Kulturně civilizační dostupnost (míra schopnost zdravotní péči vyžadovat a přijímat

Nemoc Narušení fyzické, psychické a sociální rovnováhy Nemoc jako sociální událost jestliže člověk nemůže zabránit poruše zdraví, nebo nemá dost vlastních sil a zdrojů, aby tuto poruchu odstranit, léčil nebo se rehabilitoval Sociální událostí se tedy nemoc stává, potřebuje-li člověk pomoc jiné osoby nebo ekonomickou pomoc nebo institucionální pomoc (služba)

Ekonomické důsledky nemoci Nálady na prevenci, léčení, rehabilitaci a reintegraci Pracovní neschopností a ztráta příjmů z ekonomické činnosti Vyčíslitelné škody (na majetku – zejména u pracovních úrazů)

Pracovní schopnost Pracovní schopnost Podmínky pracovní schopnosti Počáteční (primární vstup do ekonomické činnosti) Průběžnou (udržení pracovní schopnosti) Podmínky pracovní schopnosti Věk Zdraví Vzdělání soubor etických a kulturních návyků Příležitost

Pracovní neschopnost Nemožnost ekonomické činnosti pro nemoc nebo úraz. Liší od možnosti pracovat (nezaměstnanosti) tím, že pčíčina je na straně práce neschopného člověka Druhy pracovní neschopnosti: Úplná Částečná Speciální