Poválečný vývoj v Československu 1945-1948

Politická jednání v závěru války březen 1945 – Moskva – jednání představitelů londýnské vlády a moskevského vedení KSČ spory: jednotný stát + 1 (českoslov.)národ X 3 národy - Češi, Slováci, Rusíni ( červen 1945 – připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině) komunisté+soc.dem.+národní socialisté+lidovci+slov.komunisté+sl.De-mokratická strana vyloučen domácí odboj+předválečné pravic.strany

Košický vládní program 4.dubna 1945 – Košice – 1.vláda Národní fronty Čechů a Slováků – v čele Zdeněk Fierlinger (soc.dem) – 25 členů, 16Č, 9Sl KSČ poprvé vládní stranou – nejdůležitější rezorty (vnitro, zemědělství, informace) vládní program – zásady politiky a obnovy státu

Košický vládní program

Košický vládní program orientace na SSSR Národní fronta jako politický systém národní výbory – orgány státní správy rovnoprávnost Čechů a Slováků potrestání zrádců a kolaborantů konfiskace majetku nepřátel pozemková reforma a znárodnění klíčového průmyslu

Košický vládní program http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/kosicky-vladni-program-5-4-1945/ http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/kosicky-vladni-program-v-obrazech/

Hospodářská situace poválečné škody (bombardování, přechod fronty) převádění zbrojní výroby na mírovou méně pracovní síly (odsun Němců) osídlování pohraničí (majetek za nízké ceny) znehodnocení měny

Státoprávní uspořádání duben – říjen 1945 – není parlament  Benešovy dekrety – ve funkci zákonů http://www.psp.cz/docs/laws/dek/ asymetrie Češi (bez národních správních orgánů) X Slováci (Slovenská národní rada + Sbor pověřenců) státní správa – národní výbory (zemské, okresní, místní) – aktivní zvl.komunisté

Politické strany NF – Národní fronta Čechů a Slováků ČSSD – Československá strana soc.dem ČSNS – Českosl.strana národně socialistická ČSL – Českosl.strana lidová KSČ – Komunistická strana Československa KSS – Komunistická strana Slovenska DS – Demokratická strana (slovenská) Pravicové předválečné strany (konkurenční) zakázány, vznik nových nepovolen

Podpora KSČ ROH – Revoluční odborové hnutí – sjednoceny všechny odborové svazy v čele Antonín Zápotocký Jednotný svaz českých zemědělců

Znárodnění majetek zrádců a kolaborantů (problematické zařazení) 24.10.1945 – znárodněn klíčový průmysl (vše nad 500 zaměstnanců), banky, pojišťovny vznik tzv. závodních rad – orgán dělníků a zaměstnanců v závodech – podíl na řízení a kontrole výroby – aktivita komunistů 1.pozemková reforma – 2mil ha půdy zabavené Němcům a kolaborantům – příděly za nízkou cenu, osídlování pohraničí

1. parlamentní volby květen 1946 – rozdílné výsledky v Čechách (KSČ – 40 %) a na Slovensku (DS - 62%) celostátně KSČ – 38 % http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_%C3%9Astavod%C3%A1rn%C3%A9ho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_1946 předseda vlády Klement Gottwald, zahraničí Jan Masaryk, obrana Ludvík Svoboda, vnitro Václav Nosek http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_vl%C3%A1da_Klementa_Gottwalda

Dvouletý plán obnovy 1947-1948 zvýšit předválečný objem výroby (10procent) industrializace Slovenska

Problémy zaostávání rozvoje hospodářství pokles výroby, nedostatek zboží černý trh odmítnutí Marshallova plánu rozpory mezi komunisty a nekomunistickými stranami 1947 – sucho a neúroda – pomoc SSSR (politický význam)

Politická krize KSČ připravuje převzetí moci zásahy v SNB (Sbor národní bezpečnosti) – ovládnutí komunisty Slovensko – vykonstruovaná obvinění proti DS únor 1948 – vyvrcholení krize, spor. o tzv. Hradecký program – snaha o novou pozemkovou reformu – nad 50 ha

Únor 1948 20.2.1948 – demise ministrů nekomunistických stran – snaha donutit Gottwalda ke spolupráci nebo vznik úřednické vlády reakce KSČ – masové manifestace pracujících, vznik tzv.Lidových milic (ozbrojené jednotky), tzv. akční výbory NF v závodech (převaha KSČ), mobilizace odborů i rolnických komisí (zájem o půdu) hrozba sovětské intervence

Únor 1948

Únor 1948

Únor 1948

Únor 1948

Únor 1948 masivní nátlak na prezidenta- Beneše (starý, nemocný) slabá odezva u nekomunistických sil (víra v sílu demokracie) – studentské demonstrace 25.2. – Beneš přijal demisi – nová vláda – zástupci odborů + komunisté http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anor_1948

Poúnorová situace konec demokracie čistky na ministerstvech, úřadech, armádě, policie, školství, institucí aj. vznik Českoslov.svazu mládeže + Pionýr SČSP – Svaz českosl.-sovětského přátelství

Poúnorová situace

Jan Masaryk nepodpořil demisi – loajální k Benešovi zůstal v nové vládě 10.3.1948 – smrt za nejasných okolností (vražda)

Smrt Jana Masaryka http://tema.novinky.cz/jan-masaryk http://www.osud.cz/jak-zemrel-jan-masaryk http://zpravy.idnes.cz/vrazda-masaryka-ctyri-podezreli-dok-/domaci.aspx?c=A040107_092217_domaci_mhk

Poúnorová situace březen-duben 1948 – pozemková reforma – nad 50 ha znárodnění podníků nad 50 zaměstnanců 95 procent průmyslu znárodněno jednotné školství postupně likvidace veškerého soukromého sektoru – živnostníci, řemeslníci

Poúnorová situace nová ústava – Ústava 9.května – proklamuje práva i svobody – ve skutečnosti totalita květen – volby – nedemokratické, jednotná kandidátka, KSČ – 70 procent červen – abdikace Beneše ( září 1948)  Gottwald předseda vlády Zápotocký

Poúnorová situace masový nábor do KSČ (výhružky, kariérismus) emigrace odpůrců vznik pracovních táborů pro odpůrce strach a pasivita

Období stalinismu 1948-1953 utužení totalitního systému vedoucí síla – KSČ další politické strany formální charakter posílení armády, bezpečnosti, lidových milic likvidace odpůrců – věznění, politické procesy pronásledování církve

Období stalinismu 1948-1953 úplná podřízenost SSSR – zahraniční politika, hospodářská politika plánované hospodářství – pětiletky – nereálné cíle podpora tzv. údernického hnutí – vzoroví pracovníci stavby mládeže – Nová huť v Ostravě, železnice Slovensko aj.

Období stalinismu 1948-1953 restruktualizace průmyslu – prioritní těžký průmysl (zpracování železa, stroje, zbrojní)  nedostatek spotřebního zboží kolektivizace zemědělství – 1949 zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD) – násilná kolektivizace, neodborné zásahy – nedostatek potravin pokles životní úrovně

Období stalinismu 1948-1953 rozvrat venkova – násilná kolektivizace – vznik JZD (Jednotná zemědělská družstva) – společná půda, stroje, práce odpůrci – tzv. vesničtí boháči nebo kulaci – i rolníci s max.20 ha i méně půdy povinné odvody zemědělských produktů za nízké ceny – záměrně zvyšovány v případě nesplnění – pokuty, vězení, tábory nucených prací, vysídlování rodin mimo okres

Období stalinismu 1948-1953 politické procesy s rolníky případ Babice – vražda funkcionářů KSČ – pravděpod. zinscenována STB následná vlna represí – popravy, dlouholeté žaláře cíl – zastrašit rolníky a oslabit vliv katolické církve http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADpad_Babice http://totalita.cz/proc/proc_babice_01.php http://hledani.rozhlas.cz/?defaultNavigation=&query=P%C5%99%C3%ADpad+Babice http://www.tv-mis.cz/titul.php?id=70

Období stalinismu 1948-1953 1953 – měnová reforma – výměna staré měny za novou – od 5:1 do 50:1 – ožebračení tisíců lidí – nepokoje (Plzeň) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_%281953%29 následně snaha režimu zvyšovat životní úroveň (zejm. dělnické třídy) – byty, sociální výhody – jen pozvolna

Období stalinismu 1948-1953 politické procesy – nejviditelnější projev totalitní moci zpočátku protikomunističtí odpůrci (Heliodor Píka, Milada Horáková) později „vlastní lidé“ – komunističtí funkcionáři (gen.tajemník KSČ Slánský, Vlad.Clementis) cíl – zastrašení opozice, nastolení atmosféry strachu

Období stalinismu 1948-1953 procesy – vykonstruovaná obvinění, doznání vynucená mučením, přiznání odříkávaná zpaměti procesy sledovány a vysílány veřejně – požadavek trestů smrti – kolektivy dělníků aj. pronásledování církve, inteligence, býv.západní vojáci, slovenští „nacionalisté“ (G.Husák), sportovci (hokejisté)

Politické procesy http://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_s_%C4%8Deskoslovensk%C3%BDmi_hokejisty_1950 http://www.ceskatelevize.cz/sport/hokej/83671-50-leta-byla-tragicka-i-pro-hokej-mistri-sveta-skoncili-ve-vezeni/

Období stalinismu 1948-1953 jiné formy perzekuce – ztráta zaměstnání, nemožnost studovat, publikovat ap. pomocné technické prapory PTP – těžká práce dlouholeté žaláře – pracovní tábory – těžba uranu (nemoci, úmrtí) sílící emigrace – hranice uzavřeny (ostnané dráty, pohraniční vojska – střelba, mrtví)

Období stalinismu 1948-1953 zahraniční odboj – nejednotný, slabý 1949 Rada svobodného Československa – USA rádio Svobodná Evropa (Pavel Tigrid) agenti západních rozvědek – většinou odhaleni, těžké žaláře, postih dalších osob roste odpor lidí k režimu, vystřízlivění z ideálů – politika zastrašování účinná

Období stalinismu 1948-1953 společenská situace – likvidace střední třídy pokles prestiže inteligence tzv. dělnické kádry – v čele podniků – neschopní degradace vzdělání, kultury jednotná státní ideologie – marxismus-leninismus kult osobnosti – Stalin, Gottwald

Období stalinismu 1948-1953 5.3. 1953 Stalin, 14.3.1953 Gottwald postupně uvolnění 1956 odhalen „kult osobnosti“ Stalina v Československu bez zásadních událostí pokračuje pomalý hospodářský rozvoj – nedostatek spotřebního zboží, zaostávání za západní Evropou

Co je na obrázcích?

Destalinizace 1953-1961 hospodářská situace – růst výroby spotřebního zboží, překonávání krize v zemědělství – pomalý proces, neschopnost vedení státu pokračující kolektivizace zemědělství – do začátku 60.let 2.pětiletka (1956-60) – zaostávání za světovým vývojem, extenzivní rozvoj – vyčerpán 3.pětiletka (1961-65) – nereálné cíle, nutno korigovat

Destalinizace 1953-1961 Politická situace – závěry XX.sjezdu KSSS malá odezva – hlavně kulturní svět (spisovatelé, umělci) 1957-68 prezident Antonín Novotný (současně generální tajemník KSČ) – konzervativní politik – proti reformám 1960 – konstatováno vybudování socialismu

Období socialismu 1960 – nová ústava název státu – Československá socialistická republika (ČSSR) zakotvena vedoucí úloha KSČ centralismus nový státní znak

1960 - 1990 1920-1960 1990-1993

Období socialismu Reformní hnutí hospodářské potíže vyžadují nutnost reforem – skupina ekonomů kolem Oty Šika – cíl – omezit direktivní řízení, posílení tržních prvků ekonomiky 1962-67 – společenské i politické uvolnění – rehabilitace odsouzených z politických procesů diskuze v kulturním světě – Literární noviny, kritika režimu IV.sjezd čs.spisovatelů (1967) – kritika byrokracie reakce KSČ – vylučování nepohodlných kritiků (Kundera, Vaculík, Klíma), zákaz tisku rostoucí napětí ve společnosti – vyústění do tzv. Pražského jara 1968

Pražské jaro 1968 leden – srpen 1968 leden – odvolán Novotný – nástupce Alexandr Dubček – proreformní politik, oblíbený, slabý cíl – „socialismus s lidskou tváří“ – reformovaný socialismus s prvky tržní ekonomiky a omezené pluralitní demokracie nové osobnosti – Dubček, Smrkovský, Černík, Císař, Mlynář – představitelé tzv. obrodného procesu odpůrci reforem – Bilak, Jakeš, Indra neutrální – Husák, Štrougal, Colotka aj.

Pražské jaro 1968 duben – Akční program – postupná demokratizace, vědecké, kvalifikované řízení, demokratický volební systém, nové pravomoci podniků (tržní principy) úprava vztahů Čechů a Slováků – federace zrušení cenzury (staro)nové politické organizace – Klub angažovaných nestraníků (KAN), K 231 (organizace politických vězňů), skauti (Junák)

Pražské jaro 1968 reakce SSSR – varování před tzv. revizionismem v KSČ, podpora konzervativního křídla v KSČ podpora ostatních komunistických stran, příprava vojenského zásahu

Pražské jaro 1968 léto – stupňování napětí dokument „2000 slov“ – autor Ludvík Vaculík – kritika pomalosti reforem – podepsán osobnostmi kultury, vědy, politiky i prostými občany ostrý protest SSSR http://www.svedomi.cz/dokdoby/19680627_dvatisiceslov.htm

Pražské jaro 1968 schůzky nejvyšších představitelů komunist.stran – březen, červenec – kritika a varování KSČ tzv. Varšavský dopis – výzva k ukončení kontrarevoluce 29.7.-1.8. – setkání představitelů KSČ a KSSS v Čierné n.Tisou (Dubček X Brežněv) vznik tzv. „zvacího dopisu“ – zástupci konzervativních sil v KSČ – Indra, Biĺak, Kolder, Kapek, Švestka – žádost o tzv. „bratrskou pomoc“ http://zpravy.idnes.cz/breznev-pri-setkani-s-cechoslovaky-v-cierne-zuril-fvw-/kavarna.aspx?c=A080818_183702_kavarna_dp

Pražské jaro 1968 21.srpen – vstup vojsk 5 členských zemí Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko) – především SSSR 750 tis vojáků, spontánní demonstrace obyvatel, oběti na životech 22.8. – tzv.vysočanský sjezd KSČ – požadavek odchodu vojsk, generální stávka nejvyšší představitelé KSČ uneseni do SSSR

Videa - srpen 1968 https://www.youtube.com/watch?v=6iMH5YzUXII https://www.youtube.com/watch?v=PyHBuHHWGaA https://www.youtube.com/watch?v=IE0VddDqJa8 https://www.youtube.com/watch?v=hdIcVDuw_fI

Srpnová okupace 1968 po prvních dnech potlačen veškerý odpor obsazena a paralyzována média (televize, rozhlas, tisk), státní i politické instituce jednání v Moskvě – pod nátlakem podepsán tzv. Moskevský protokol – souhlas se vstupem vojsk do ČSSSR – většina podepsala( odmítl jediný František Kriegel) http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kriegel

Doba normalizace 1969 - 1989 říjen 1968 – smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR (do r.1990) tzv. Brežněvova doktrína – omezení suverenity socialistických zemí, právo zásahu při ohrožení socialismu odpor demokratického světa

Doba normalizace 1969 - 1989 1. fáze normalizace – duben 1969 – změny ve vedení KSČ – postupné vylučování proreformních politiků, nahrazováni konzervativci politický vzestup Gustáva Husáka – generální tajemník KSČ, později prezident 28.10.1968 – zákon o federalizaci – 2 národní republiky ČSR a SSR – společné Federální shromáždění (Sněmovna lidu, Sněmovna národů), Česká/Slovenská národní rada, federální vláda + česká a slovenská vláda

Doba normalizace 1969 - 1989 poslední dozvuky „pražského jara“ – palachiáda – leden 1969 sebevražda Jana Palacha (Jan Zajíc, Evžen Plocek) – demonstrace srpen 1969 – demonstrace potlačeny již čsl.bezpečnostními orgány

Doba normalizace 1969 - 1989 politická i společenská rezignace čistky napříč společností tzv. prověrkové komise – vylučování z KSČ, ztráta zaměstnání, existenční potíže, postižení celé rodiny (znemožnění studia na školách) postižena 1/3 členů KSČ, 70% vedoucích pracovníků (vedení podniků, institucí, škol...) – nahrazeni často neschopnými kariéristy

Doba normalizace 1969 - 1989 KSČ – upevnění konzervativních sil dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti – konzervativní a ideologická interpretace událostí – oficiální verze postižena kulturní fronta – zákazy publikování, veřejného vystupování, kriminalizace osobností, věznění emigrace osobností – Šik, Mlynář, Kundera... 1969 cca 80 000 lidí, do r.89 cca 150000-250000 lidí

No comment!

No comment!

No comment!