Kam se obrací „gramatická“ vlna? Monika Pitnerová Lenka Mráziková

Zdroje de BEAUGRANDE, R.: Funkce a forma v jazykové teorii a výzkumu. Vlna se obrací. SaS, 57, 1996, 1–29. KOŘENSKÝ, J.: Kam se vlna obrací aneb nikoli anti-Beaugrande. SaS, 58, 1997, s. 161–163. KOŘENSKÝ, J.: Procesuální gramatika v kontextu současných tendencí lingvistického myšlení. SaS, 64, 2003, s. 1–7. KOŘENSKÝ, J.: Morfologické kategorie a procesuálně-komunikační přístup k řeči a jazyku. SaS, 55, 1994, s. 81–89. J. KOŘENSKÝ, O možných nových podobách soustavného lingvistického popisu jazyka, in: Studia Bohemica VIII, Olomouc 2000, s. 167—171.

„jazyk sám o sobě“? funkční přístupy k jazyku procesuální gramatika jako nová vlna?

F. de Saussure: „Jediným a pravým předmětem lingvistiky je jazyk uvažovaný sám o sobě pro sebe.“ Klasický program „hlavního proudu“ lingvistiky: - jazyk se má pokládat za uniformní, stabilní a abstraktní systém v jednom ze stádií svého vývoje - systém je třeba definovat vnitřními, na jazyce založenými kritérii - jazyk je jev odlišný od jiných oblastí lidských znalostí a činností - jazyk se má popisovat bez přihlížení k variacím daným momenty času, místa nebo identity mluvčích - popis jazyka má být na vysokém stupni obecnosti

HYPOTÉZA U-S-A = jazyk má být uniformní, stabilní a abstraktní systém → klíčem k testování by měla být konvergence zjištěných a popsaných dat a konsenzus mezi lingvisty o tom, jak se mají tato data zpracovávat a interpretovat → metody identifikace a klasifikace jednotek fungovaly velmi dobře ve fonologii, docela dobře v morfologii a méně dobře v syntaxi → jazyk je prostorem „u-s-a“ subsystémů, ze kterých se každý skládá z repertoárů minimálních elementů, a tedy úplný popis jazyka měl být sumou popisů jednotlivých subsystémů

Významný problém významu popis významu byl od začátku velmi problematický inspirace fonologií +/- animate +/- human …. apod. inspirace syntaxí nemožnost dojít ke konsenzu

Pravidla jako omezení? výborně fungují ve fonologii dobře fungují v morfologii nefungují v syntaxi stále ještě se ignorovala situační a kontextová omezení Problém: neomezený počet vět = neomezený počet pravidel

Transformační mluvnice jako řešení? převádění sekvencí mezi hloubkovou a povrchovou rovinou hloubková rovina: abstraktní sémantika věty povrchová rovina: formální uspořádání hloubkové roviny

Problém č. 1 70. léta: ustanovit konečný soubor transformací, který by byl využit pro derivování různých syntaktických vzorců daného jazyka brzy se zjistilo, že nelze ustanovit konečný soubor transformací

Problém č. 2 sémantická složka jak odvodit a zjistit význam?

vařit vs. dusit

sémantická omezení vysoce složitá a komplikovaná popis sémantiky nelze zachytit lineárně problém víceznačnosti → obrat k pragmatice a diskursu

jazyk vs. společnost a realita

FORMALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří forma, jazyk má vysoký stupeň organizace FUNKCIONALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří funkce, lidé užívají jazyka ke své činnosti - klasický program je spojován s formalismem, formy se zdají být nejjednotnější, nejstabilnější a nejabstraktnější aspekty jazyka ● formalistické schéma rovin = fonémy → morfémy → slova – lexémy → fráze – syntagmémy ● funkcionalistické schéma rovin = intonace – prozodie → gramatika → diskurs

„Postklasický“ program s novou množinou hypotéz: (a) Jazyk by měl být pokládán za fluktuující a vyvíjející se systém, pohybující se od jedné aktivované verze k druhé (b) Jazyk tvoří komunikativní systém, definovaný vnitřními a vnějšími kritérii (c) Jazyk je jev integrovaný s mnoha jinými oblastmi lidských znalostí a činností (d) Jazyk by se měl popisovat s ohledem na variace dané časem, místem a identitou mluvčího (e) Popis jazyka by měl být podáván ve výrocích majících stupně obecnosti variující mezi celým jazykem a specifickým kontextem diskursu

Komunikace a interdisciplinarita jako nová cesta? Kořenský: „řeč a jazyk již dávno nejsou privilegovaným předmětem lingvistiky“

Procesuální gramatika zaměřit zkoumání na: proces řečové činnosti text, který je výsledkem této řečové činnosti předpoklady k řečové činnosti vychází z konkrétních komunikačních událostí má popsat celý komplex předpokladů řečového chování

Závěr Východiskem byla otázka „Kam se vlna obrací?“. → formální přístup k jazyku se ocitl v pasti a nedokázal reflektovat veškeré aspekty řečové činnosti → potřeba tyto aspekty zohlednit → funkcionalismus (procesuální gramatika)