Gymnázium Jiřího Ortena Viktor Matějka, V8A Václav Havel Gymnázium Jiřího Ortena Viktor Matějka, V8A

Obsah Život Působení v politice Próza Poezie Drama Zahradní slavnost Audience Závěr života

VÁCLAV HAVEL (5. října 1936, Praha – 18. prosince 2011, Vlčice-Hrádeček) spisovatel, dramatik, dramaturg, režisér, politik – prezident (1989-2003)

Mládí V. Havla Václav Havel se narodil v Praze ve známé pražské podnikatelské rodině Václava M. Havla Vnuk československého diplomata Huga Vavrečky. Internátní škola v Poděbradech (spolu např. s Milošem Formanem) Chemický laborant - na střední škole studoval večerně

Studium Maturitu na gymnáziu ve Štěpánské ulici v Praze složil roku 1954. 1955 – 1957 studoval na ekonomické fakultě ČVUT. Pokusil se přestoupit na filmovou fakultu Akademie múzických umění, byl však odmítnut a nebyl přijat zpět na ČVUT. Nakonec dálkově vystudoval divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou absolvoval roku 1966.

kulisák (jevištní technik) v Divadle ABC, Divadlo na zábradlí 1956 (+1967) – kritizuje komunistický režim, cenzuru, normalizaci, potlačování svobody slova… 1964 Václav Havel se oženil s Olgou Šplíchalovou roku 1968 obdržel Velkou rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a dvakrát v New Yorku získal cenu Obie za hry Vyrozumění (1969) a Ztížená možnost soustředění (1970)

Aktivity do roku 1989 Edice Expedice otevřený dopis prezidentu Husákovi Plastic People of the Universe Charta 77 – jeden z mluvčích  Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Moc bezmocných Sto let českého socialismu 1979 – 4 a půl roku, 1983 – trest přerušen 1988 - členem Českého helsinského výboru Mírová cena německých knihkupců

Politické působení Neformální lídr OF 29. prosince roku 1989 (2003) zvolen prezidentem NATO, přípravná fáze pro vstup do EU

Závěr života 18. prosince 2011

VÁCLAV HAVEL ESEJISTA Dopis Gustávu Husákovi, 1975 Moc bezmocných, 1978 Politika a svědomí, 1984 Anatomie jedné zdrženlivosti, 1985 Děkovná řeč za Erasmovu cenu, 1986 O smyslu Charty 77, 1986 Příběh a totalita, 1987 Slovo o slovu, 1989

VÁCLAV HAVEL PROZAIK Protokoly, 1966 Dopisy Olz 1983 O lidskou identitu, 1984 Dálkový výslech – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, 1986 Do různých stran, 1989 Projevy, 1990 Letní přemítání, 1991 Pižďuchové, 2003 Prosím stručně – Rozhovor s Karlem Hvížďalou

VÁCLAV HAVEL BÁSNÍK Antikódy, 1964 experimentální poezie 60. let protest proti konvencím v básnictví, ale i kritika poměrů spojení obsahu a tvaru slov s formou: psacím strojem tvořené obrazce tzv. typogramy Antikódy, 1964

Antikódy Výstava na piazzetě Národního divadla, březen 2013

Báseň Vzor lid NÁŠ LID nedopustí, aby vymoženosti NAŠEHO LIDU byly odňaty NAŠEMU LIDU a aby kdokoli klamal NÁŠ LID voláním: NÁŠ LIDE! O NAŠEM LIDU ať rozhodují ti, kteří jdou S NAŠÍM LIDEM !

Ústřední motiv Havlových her téma lidské identity a odkrývání souvislostí mezi degenerací jazyka, poruchami komunikace a krizí mezilidských vztahů

VÁCLAV HAVEL DRAMATIK Rodinný večer – 1. hra, 1960, Divadlo Na zábradlí Zahradní slavnost, 1963 Vyrozumění (1969)…………… ceny v USA Ztížená možnost soustředění (1970) Žebrácká opera (1975) Audience (1975), Vernisáž (1975) Horský hotel (1976), Protest (1978) Largo desolato (1984) Pokoušení (1985) Asanace (1987) Odcházení (2007)

Havlova Zahradní slavnost drama, které paroduje fráze, politický systém odkrytí snahy mocných rozbít lidskou identitu banální životní situace v detailech život = nedohraná životní partie postavy hry (Hugo Pludek aj.) = figurky na šachovnici mocných intektuální úpadek společnosti, bezcitnost, odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost důmyslný jazyk plný stupidních frází, opakování prázdných sdělení jazyk neplní funkci dorozumění

Audience Audience – jednoaktovka, autobiografická, Havel + Landovský, TV film v režii Jiřího Menzela

LITERÁRNÍ ŽÁNR: Absurdní komedie = dramatický žánr, zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, pocity bezmoci osamoceného člověka a ztráta schopnosti dorozumění s ostatními lidmi i se sebou, ztrácí svou identitu, nesouvislý děj, prázdnota frází, absurdní jednání postav, vzniklo v 50. letech 20. století absurdní drama → Samuel Beckett (Čekání na Godota) JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Spisovný, hovorový jazyk (zničenej; do nějaký hry; vemu), promluvy se opakují, bez obsahu, ztrácí svou sdělnost POSTAVY: Sládek - Vaňkův nadřízený, tragikomická postava, je bezcharakterní, slabý a zhýralý Vaněk - dramaturg a intelektuál nucený pracovat v pivovaru, je velmi slušný, střídmý a zdrženlivý, vzdělaný, ale nepohodlný komunistické straně

SLÁDEK: Víš ty vůbec, co já tím riskuju, že jsem k tobě tak férovej SLÁDEK: Víš ty vůbec, co já tím riskuju, že jsem k tobě tak férovej? Co si na tobě vemu, když to na mě práskneš? Vždyť já se ti tady úplně dávám všanc! VANĚK: Já to nikomu neřeknu - SLÁDEK: Tak to někam napíšeš! Vrazíš to do nějaký hry - oni ti ji seberou - a já budu zničenej! VANĚK: Můžete se spolehnout, nechám si to pro sebe -  SLÁDEK: Fak VANĚK: Fakt -t? (Sládek otevře další láhev a naleje si. Pauza. Ukázka: http://youtu.be/H_ABQyCtuUY?t=25m59s

Jakými tématy se Havel zabývá ve svých hrách? Na koho navazuje Havel v Audienci? Jaké české divadlo uvedlo jeho první hru? Kdy se stal prezidentem (datum) ČSSR a jak?

POUŽITÉ ZDROJE AUTOR NEUVEDEN. artalk.cz [online]. [cit. 6.6.2013]. Dostupný na WWW: http://www.artalk.cz/wp-content/uploads/2011/12/havel3.jpg AUTOR NEUVEDEN. vaclavhavel-library.org [online]. [cit. 6.6.2013]. Dostupný na WWW: http://www.vaclavhavel- library.org/img/product/00029b.jpg AUTOR NEUVEDEN. sseapeople.blogspot.cz [online]. [cit. 6.6.2013]. Dostupný na WWW: http://sseapeople.blogspot.cz/2011/12/vaclav- havel-antikody.html HÁNOVÁ, Eva a kol.: Odmaturuj z literatury. Brno: DIDAKTIS, 2002 SOCHROVÁ, Marie: Literatura v kostce pro SŠ. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80-85768-95-X