Příklady aktuálních empirických výzkumů v oblasti ekonomie školství a vzdělanosti ČSE conference, , VŠE Daniel Münich

Rozdíl mezi přírodními a společenskými (behaviorálními) vědami

Ekonomické podobory A - General Economics and Teaching B - History of Economic Thought, Methodology, and Heterodox Approaches C - Mathematical and Quantitative Methods D - Microeconomics E - Macroeconomics and Monetary Economics F - International Economics G - Financial Economics H - Public Economics I - Health, Education, and Welfare J - Labor and Demographic Economics K - Law and Economics L - Industrial Organization M - Business Administration and Business Economics; Marketing; Accounting N - Economic History O - Economic Development, Technological Change, and Growth P - Economic Systems Q - Agricultural and Natural Resource Economics; Environmental and Ecological Economics R - Urban, Rural, and Regional Economics Y - Miscellaneous Categories Z - Other Special Topics

1 Micro: Labour Markets – 1a Rates of return to education, costs and benefits – 1b Externalities and non-market effects of education – 1c Employment and demand for skills, skill-biased technological change 2 Micro: Schooling Quality and Educational Production – 2a Families and student achievement, first part – 2a Intergenerational mobility, second part – 2b Resource, teacher and class-size effects, efficiency – 2c System effects (choice, competition, testing, autonomy, etc.), interventions – 2d Teacher labour markets 3 Macro: Human Capital – 3a Human capital and economic growth, productivity – 3b Education and social cohesion, distribution, inequality Čím se akademická ekonomie vzdělání zabývá?

4 Educational Finance – 4a Public financing – 4b Private financing (incl. tuition fees) 5 Levels of Education – 5a Pre-school education – 5b Primary school – 5c Secondary school – 5d Vocational education – 5e Tertiary (university) education 6 Training, Informal Learning and Lifelong Learning – 6a Training (firm-specific and general knowledge) – 6b Informal learning – 6c Adult education and lifelong learning

7 Research and Knowledge Creation – 7a Research and development (R&D) – 7b Entrepreneurship and innovation 8 Socio-Demographic Aspects – 8a Gender; 8b Aging; 8c Minorities and migration; 8d Handicapped 9 Economic Theories of Education – 9a Political economy and public economics of education – 9b Positive and normative theories of education 10 Comparative Economics of Education – 10a Returns to education – 10b Institutions of the education system – 10c Effectiveness; 10d (In)equality; 10e Finance

Economics of Education Review Education Economics Journal of Human Capital Journal of Human Resources Education Next Education Finance and Policy Hlavní světové akademické časopisy v oboru ekonomie

Does teacher preparation matter? Evidence about teacher certification, teach for America, and teacher effectiveness, (2005) Education Policy Analysis Archives, 13, 50 p. Darling-Hammond, L., Holtzman, D.J. Do school and teacher characteristics matter? Evidence from High School and Beyond (1994) Economics of Education Review, 13 (1), pp Ehrenberg, R.G., Brewer, D.J. How and why money matters: An analysis of Alabama schools, (1996) Holding Schools Accountable, pp Ferguson, R.F., Ladd, H.F. Teacher characteristics and gains in student achievement: Estimation using micro data, (1971) American Economic Review, 61 (2), pp Hanushek, E.A. How to improve the supply of high quality teachers, (2004) Brookings papers on education policy 2004, pp Hanushek, E.A., Rivkin, S.G. Výběr odborných článků

Akademický a policy oriented výzkum v oblasti vzdělávání a vzdělanosti má v ČR nízkou kvalitu a malý rozsah. Zdroje: Web of Science a vlastní výpočty Number of research articles published in in impacted journals by author’s affiliation and terciles of journal Impact Factor 12

TIMSS 4TIMSS 8 PISA 15 year Přijato k vydání ve Federičová a Münich Rozdíly v matematické a čtenářské gramotnosti chlapců a dívek a raná selekce: trendy v obou zemích po rozdělení Československa. ORBIS SCHOLAE, 2014, 8 (1) 27−45. Kluci lepší Holky lep ší Za posledních 15 let se téměř vymazal náskok chlapců v matematické gramotnosti

0 Přijato k vydání ve Federičová a Münich Rozdíly v matematické a čtenářské gramotnosti chlapců a dívek a raná selekce: trendy v obou zemích po rozdělení Československa. ORBIS SCHOLAE, 2014, 8 (1) 27−45. Holky lep ší Výrazně se prohloubila genderová mezera v čtenářské gramotnosti v neprospěch chlapců

Známkování ve školách je v matematice přísnější na chlapce

Známkování ve školách je v českém jazyce přísnější na chlapce

Pravděpodobnost podání přihlášky na osmileté gymnázium výrazně zvyšují nejen schopnosti žáka, ale k tomu navíc i známky ve škole a vzdělání rodičů Zvýšení pravděpodobnosti podání přihlášky [v procentních bodech] ChlapciDívky Test čtenářské gramotnosti (TIMSS) Test matematické gr. (PIRLS) Dvojka z češtiny-17-8 Trojka z češtiny-240 Dvojka z matematiky-7-10 Trojka z matematiky0-13 Otec VŠ Matka VŠ+12+7

Žáci, kteří se přihlásí na osmileté gymnázium, věnují hodně mimoškolního času přípravě na přijímačky Každý den nebo téměř každý den46,4 % Jednou, dvakrát za týden38,0 % Jednou, dvakrát za měsíc10,8 % Nikdy nebo téměř nikdy4,8 % Celkem100 %

Math test score distributions in years 2007 and 2011

17.5%

Proporce odpovědí na otázku o oblibě učení matematiky (8. třída - TIMSS) Poznámka: Hodnota Průměr je nevážený průměr za všechny země kromě Česka. Země jsou seřazeny dle obliby školy (odpověď velmi rád/a a rád/a) od nejmenší po největší oblibu. Zdroj: Mezinárodní srovnání obliby školy a učení se matematice v České republice na základě výsledků mezinárodních šetření TIMSS. Daniel Münich a Miroslava Federičová

17.5%

Vývoj gramotnosti 15 letých žáků v České republice, Polsku a Finsku v období

Zvažované scénáře zvýšení průměrných kognitivních dovedností 15 letých žáků 1 Zpět do roku 2003 – Okamžitý návrat průměrných kognitivních dovedností na úroveň roku Srovnání s Finskem – Zvýšení průměrných kognitivních dovedností na úroveň Finska. 3 Polská reforma – Zvýšení průměrných kognitivních dovedností v úrovni odpovídající polskému zlepšení v letech 2000– Zlepšení od roku Zvýšení průměrných kognitivních dovedností českých žáků v letech 2009– Nejlepší region – Zvýšení průměrných kognitivních dovedností českých žáků na úroveň žáků hlavního města Prahy. # Popis scénářů

Náklady ušlých příležitostí [mld. Kč ročně] Deficit státního rozpočtu (2012)101 Výdaje na školství (3.6 % HDP)138 Důchody373 Scénář 2: Srovnání s Finskem483 Scénář 1: Zpět do roku Scénář 3: Polská reforma804 Scénář 4: Nejlepší region201 Scénář 5: Zlepšení of roku

Předpoklady simulačního modelu Rok spuštění reformy2015 Doba zavádění reformy10 let Horizont uvažovaných výnosů z reformy2095 Růst HDP při nereformním (autonomním) scénáři 1,5% Očekávaná délka pracovní kariéry40 let Diskontní sazba3.0% Růstový koeficient průměrných skórů1.736% Růstový koeficient nízkých skórů 3.783%