ADR a rozhodčí řízení Přednáška VŠFS 2014

Alternativní způsob řešení sporů Obecná charakteristika předpokládá dobrovolnou snahu vyřešit spor bez využití soudní moci užívání alternativních způsobů řešení sporů ovlivněno zejména kulturní a historickou tradicí Není zaštiťováno veřejnou mocí, ale je touto mocí tolerováno

Alternativní způsob řešení sporů Základním prvkem umožňujícím ADR je smlouva Znaky společné všem ADR 1. Stupeň vyspělosti obchodních partnerů, 2. Dobrovolnost stran podřídit se vybranému způsobu řešení sporu, 3. Možnost řešení sporu na neutrální půdě, 4. Úspěšné ukončení sporu, 5. Neutrální prostředí,

Alternativní způsob řešení sporů 6. Schopnosti a znalosti osoby zprostředkující jednání. 7. Důvěra v utajení informací považovaných za neveřejné 8. Kontrola nad vedením sporu všemi zúčastněnými 9. Finanční stránka – ADR znamená úspory za poplatky za zastupování, za podání žaloby, náklady řízení 10. Konkrétní zvolená forma ovlivněna historickými tradicemir egionu,

Dělení alternativních způsobů řešení sporů nejčastěji využívané formy ADR: Mediace Konciliace Vyjednávání (negociace) Expertíza Minitrial Partnerství Arbitrážní řízení

Rozhodčí řízení -pojem rozhodování sporů soukromými osobami nebo nestátními rozhodčími institucemi, které jsou oprávněny na základě dotčených právních předpisů předložený spor projednat a rozhodnout Vnitrostátní mezinárodní (mezinárodní obchodní arbitráž) se považuje takové rozhodčí řízení, ve kterém se bude projednávat spor z mezinárodního obchodního styku

Rozhodčí řízení – vývoj právní úpravy Císařský civilní řád 1895 Zákon 98/1963 Sb. o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčich nálezů ČR vázána řadou mezinárodních smluv upravujících rozhodčí řízení Evropská úmluva 1962 Newyorská úmluva o uznání výkonu cizích rozhodčích nálezů (1958)

Právní povaha RŘ Teorie smluvní základem rozhodčího řízení rozhodčí smlouva dává rozhodcům pravomoc rozhodovat. rozhodce vystupuje jako zástupce stran I samotný RN je smlouvou (nyní již není zdůrazňováno) Rozhodčí smlouva = smlouva sui generis

Výhody a nevýhody RŘ Výhody Nevýhody – zejména RŘ ad hoc Neformálnost Postavení rozhodců (= soukromé osoby) Výběr rozhodců Jednoinstančnost Volnost při výběru zastoupení Neveřejnost Rychlost Snadná vymahatelnost Nižší náklady Nevýhody – zejména RŘ ad hoc Není nástroj jak vynutit vydání RN Lze uměle prodlužovat stranami

Druhy RŘ – podle formalizace RŘ ad hoc a institucionální Ad hoc strany si vyberou rozhodce samy nebo pověří osobu, která jej vybere Procesní pravidla ponechána na rozhodcích Institucionální Spor projednává stálá rozhodčí instituce (rozhodčí soud-RS) Zřízena podle právních předpisů státu, kde působí Soud vydává svá pravidla (včetně úpravy nákladů řízení) Součástí RS je administrativní aparát Rozhodci vybíráni ze seznamu tohoto RS RS s obecnou působností nebo speciální (Burzovní rozhodčí soud)

Druhy RŘ – podle charakteru řízení Řízení fakultativní a obligatorní Fakultativní – K uskutečnění je nezbytná platná rozhodčí smlouva Strany k němu přistupují dobrovolně Obligatorní K zahájení není potřebné uzavírat RS Právní předpisy v ČR nestanoví obligatorní řízení Existuje na základě mezinárodní smlouvy - postačí podat žalobu Stanoví např. smlouvy o ochraně a podpoře investic

Předmět RŘ ČR (jako všechny státy) stanoví podmínky, za kterých je možné projednat určitý okruh sporů před rozhodci otázka arbitrability – možnost (oprávnění) stran založit pravomoc rozhodců uzavřením rozhodčí smlouvy

Objektivní a subjektivní arbitrabilita objektivní - množina sporů, v nichž je obecně možno výběrem stran pověřit rozhodce k nalézání práva dána zákonem Subjektivní - okruh, který si strany v rozhodčí smlouvě vybraly dána výběrem stran (v rámci zákona) Problém v mezinárodních sporech - může odpovídat právu jednoho státu, zatímco bude překračovat hranice dané právem jiného státu Nutno vycházet z pravidel mezinárodního práva

Objektivní arbitrabilita- právo ČR Pozitivní vymezení spory, které může rozhodovat soud majetkové spory spory, kde lze uzavřít smír Negativní vymezení vyloučeny spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání

Majetkové spory Příklady Spory z obchodních vztahů Spory z mezinárodních smluv Určovací spory Spory o vypořádání SJM Neplatné rozvázání pracovního poměru Spory Nároky na výživné nezletilých dětí

Možnost uzavření smíru povahu věci, která připouští smír, je třeba hlavně hledat v hmotněprávních ustanoveních, připouštějících dispoziční volnost účastníků, hmotněprávně se jedná o narovnání Smír vyloučen ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu ( např. o způsobilosti k právnímu jednání) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (neplatnost manželství) dohoda stran je dána pod kontrolu soudu a vyžaduje ke své platnosti jeho souhlas (dohoda o výkonu rodičovské péče

Rozhodčí smlouva Pojem - ujednání stran, že o určitých sporech mezi nimi má rozhodovat jeden nebo více rozhodců Definice v Newyorské úmluvě o výkonu rozhodčích nálezů (1958) písemná dohoda, podle níž se strany zavazují podrobit rozhodčímu řízení všechny nebo některé spory, které mezi nimi vznikly nebo mohou vzniknout z určitého právního vztahu

Uzavření rozhodčí smlouvy Zakládá derogaci jurisdikce obecných soudů (možnost vznést námitku nedostatku pravomoci s ohledem na platnou rozhodčí smlouvu) Smlouva váže i právní nástupce smluvních stran (pokud není vyloučeno ve smlouvě samotné) Problematika charakteru /vztahu/ RS k hlavnímu závazku

Povaha rozhodčí smlouvy Materiálněprávní pojetí v rozhodčí smlouvě vidí narovnání zvláštního druhu je výsledkem souhlasného předprocesního (tj. mimorozhodovacího) jednání mezi stranami Toto pojetí převažuje např. v praxi německých soudů

Povaha rozhodčí smlouvy Procesně právní pojetí rozhodčí smlouva je výlučně procesní smlouvou (úprava způsobu řízení) předmětem je otázka derogace soudní jurisdikce, tj. vynětí sporu z pravomoci soudů a přenesení do pravomoci rozhodců Převažuje v praxi českých (i slovenských) soudů

Vztah rozhodčí smlouvy a smlouvy hlavní Závislost existence rozhodčí smlouvy na existenci smlouvy hlavní Hlavní smlouva vymezuje rozsah rozhodovací pravomoci rozhodce (co může rozhodovat Ale Samostatná existence dvou smluv Neplatnost či zánik jedné neovlivňuje přímo existenci druhé smlouvy

Forma rozhodčí smlouvy § 3 odst. 1 ZRŘ - rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná zachována i tehdy, jestliže je sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky Konkludentní uzavření (konfirmace ex post) námitka neexistence (neplatnosti) rozhodčí smlouvy musí být vznesena nejpozději při prvém úkonu v řízení týkajícím se věci hlavní

Obsah rozhodčí smlouvy V souvislosti s obsahem rozhodčí smlouvy je třeba posoudit zda rozhodčí smlouva byla uzavřena ve prospěch stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčího řízení ad hoc V případě ad 2) nutno dohodnout o počtu rozhodců, způsobu jejich výběru a jejich odměnách, o místu konání rozhodčího řízení, o jazyku řízení o rozhodném právu (jaké hmotněprávní normy budou v mezinárodním sporu aplikovány), o ostatních procesních otázkách

Zánik rozhodčí smlouvy dohoda stran o zrušení (písemná forma) Uplynutím doby - smlouva na dobu určitou Rozhodčí smlouva ad hoc - ve smlouvě jmenovaný rozhodce odmítne přijmout funkci rozhodce byl vydán rozhodčí nález nebo byl uzavřen smír Rozhodčí smlouva rozhodnutím obecného soudu prohlášena za neplatnou

Rozhodce Osoba rozhodce (kvalifikace) Obecně fyzická osoba (kvalifikace v ZRŘ neurčena jako podmínka) Nestranost a nezávislost Institucionální řízení – výběr z osob zapsaných na seznamu rozhodčích soudů Tyto soudy stanoví předpoklady k výkonu funkce

Rozhodce Počet rozhodců Jmenování rozhodců Dle ZRŘ určuje rozhodčí smlouva Pokud nestanoví, rozhoduje tříčlenný senát Jmenování rozhodců ve smlouvě nebo až v případě vzniku sporu písemné přijetí funkce Odmítnutí funkce (pokud není nezávislý) Rezignace v průběhu řízení

Rozhodce – činnost a povinnosti Povinnost rozhodovat Spravedlivé a nepodjaté rozhodování Objektivní rozhodování Osobní nezávislost rozhodce ekonomická nezávislost rozhodce Subordinační nezávislost rozhodce Vyloučení rozhodce Až následně poté co vyjdou najevo skutečnosti bránící ve výkonu funkce

Odměna rozhodce Zákon výslovně neupravuje Nutno řešit analogiae legis Smlouva příkazní či smlouva o dílo (ObčZ) Přednost dána smluvní úpravě rozhodčí smlouva (zásady pro určení) Rozhodcovská smlouva (= smlouva o rozhodci) Odměna přiměřená U stálých r. soudů určují řády (% z hodnoty předměu sporu + minimální poplatek)

Rozhodčí soudy /RS/ stálé rozhodčí instituce (rozhodčí soudy-RS) Zřízeny podle právních předpisů státu, kde mají sídlo vydávají svá pravidla - řády (včetně úpravy nákladů řízení) Součástí RS je administrativní aparát RS vede seznamy rozhodců, z nichž strany musí vybrat (všechny rozhodce nebo jen předsedajícího rozhodce)

Rozhodčí soudy obecně Vztah RS ke stranám a rozhodcům -alternativy Rozhodci jako vykonatelé vůle soudu Rozhodčí soud jako servisní organizace pro nezávislé rozhodce Rozhodčí soud jako samostatný činitel v rozhodčím řízení Odpovědnost RS Za pochybení při provádění rozhodčí činnosti

Rozhodčí soudy v ČR Zákonné podmínky (ZRŘ) existence obecného stálého soudu t.č. splňuje pouze Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR zřízen zákonem (resp. Vyhláškou 47/1975 Sb. o řádu RS) Dále soudy dle zvláštních zákonů (zákon o CP) Burzovní rozhodčí soud při BCP Praha Dále existují rozhodčí soudy jako soukromé právnické osoby Nejsou zřízeny zákonem jejich nálezy proto nejsou soudně vykonatelné

Renomované RS − Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži (lnternational Court of Arbitration of the International Chamber of Commerce), − Arbitrážní institut při Stockholmské obchodní komoře ve Stockholmu (Arbitration Institute ofthe Stockholm Chamber of Commerce), − Londýnský mezinárodní rozhodčí soud (London Court of International Arbitration), − Mezinárodní rozhodčí soud při Spolkové hospodářské komoře ve Vídni (lnternational Arbitration Center of the Austrian Federal Economic Center), − Mezinárodní středisko pro řešení sporů Americké arbitrážní asociace (lnternational Center for Dispute Resolution of the American Arbitration Association), − Středisko pro arbitráž a mediaci WIPO v Ženevě (World Intellectual Property Organization Arbitration and Mediation Center)

RS při HK ČR a AK ČR Vznik 1949 Přidružen k Čs. obchodní komoře Statut a řád upraveny vyhláškou MZv ČSSR Roku 1963 – zákon o rozhodčím řízení v mez obchodním styku Po roce 1990 změny v postavení ČOK i RS vznik ČR 1.1. 1993 Sloučení ČOK s HK ČR a AK ČR

RS při HK ČR a AK ČR 1995 nový Statut a Řád RS 1998 samostatný řád pro vnitrostátní spory 2004 – zavedeno rozhodčí řízení on-line (tč kolem 15 -20 sporů ročně) 2007 – spojeny řády pro mezinárodní a vnitrostátní spory Novelizace 2012 v části týkající se postupu řízení v tzv spotřebitelských sporech

RS při HK ČR a AK ČR Organizace RS Předsednictvo Rozhodci - seznam Předseda a místopředsedové pravomoci Rozhodci - seznam Tajemník Pravomoci Sekretariát RS

Průběh rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení - průběh řízení před rozhodcem Podrobnosti upraví rozhodčí smlouva Pravidla řízení - občanský soudní řád, popř. zásada spravedlnosti Řízení před rozhodčím soudem Procesní pravidla a organizace řízení vyplývají z vnitřních předpisů soudu Spory vnitrostátní a spory mezinárodní

Zahájení řízení Žaloba Náležitosti Jazyk řízení Rozhodčí poplatek Vady podání a jejich odstranění Žalobní odpověď Doručování Osoba pověřená Stanovisko žalovaného protižaloba

Průběh řízení Jmenování rozhodce (rozhodců) Odmítnutí jmenování Rozhodování o pravomoci RS Vznesení námitky nedostatku příslušnosti Účinky prohlášení nepříslušnosti Existence podmínek řízení Dispoziční oprávnění žalobce v průběhu řízená

Zásady řízení před RS a) Zásada rovnosti b) Zásada dispoziční c) Zásada rychlosti d) Zásada neformálnosti e) Zásada projednací f) Zásada ústnosti g) Zásada neveřejnosti h) Zásada materiální pravdy i) Zásada volného hodnocení důkazů

Zjednodušené a urychlené řízení Zjednodušené řízení pouze na základě písemných podkladů Bez odůvodnění Urychlené řízení Rozhodnutí musí být vydáno do určité pevně stanovené doby

Průběh řízení Vedlejší účastníci Zastupování stran Přerušení řízení Na žádost stran Prohlášení insolvence Podáním žaloby na neplatnost Ústní jednání Místo jednání Jazyk jednání

Průběh řízení Uzavření smíru Dokazování Důkazní prostředky Rozhodování a rozhodné právo Vnitrostátní spory Mezinárodní spory