Základy výživy a krmení hospodářských zvířat Přednáška 8: Výživa krav

Krmení dojnic musí pokrýt potřebu živin na záchov a na produkci musí zabezpečit potřebu pro normální průběh březosti v jednotlivých fázích mezidobí musí umožnit normální rozvoj plodu a vytvoření nezbytných rezerv pro laktaci po otelení musí zabezpečit dlouhověkost při plném zdraví vychází z možnosti zemědělského podniku v dané oblasti při zabezpečování krmných dávek v letním, zimním a přechodných obdobích

Výpočet potřeby energie (NEL), PDI, NL, Ca a P Záchovná potřeba Potřeba na produkci mléka Potřeba v období březosti Potřeba na dokončení růstu Změny živé hmotnosti během laktace

Záchovná potřeba údaje se vztahují na 1 kg metabolické velikosti těla (H0,75) při výpočtu se zohledňují různé způsoby chovu (ustájení dojnic) Výpočet: ZP = h . H0,75 kde H je živá hmotnost h je hodnota uvedená v tabulce na 1 kg metabolické velikosti těla

Potřeba na produkci mléka je závislá na množství produkovaného mléka a na obsahu jednotlivých složek, hlavně mléčného tuku při výpočtu lze využít tabulkové hodnoty nebo vzorec pro přepočet mléka na FCM (fat corrected milk) se 4%obsahem tuku Vzorec: FCM = Pml . (0,4 + (0,15 . t %)) Pml = produkce mléka t % = obsah tuku v %

Potřeba v období březosti představuje přídavek k záchovné potřebě živin dojnic při hmotnosti telete 45 kg je nutné znát počet dní (týdnů) před otelením při zvýšení hmotnosti telete o 5 kg se zvyšuje potřeba o 20 g PDI a 1,8 MJ NEL dále je potřeba připočítat potřebu na přírustek hmotnosti dojnice (cca 0,2 kg/den) tj. cca 5 MJ NEL, 46 g PDI a 68g NL

Potřeba na dokončení růstu je počítána u dojnic na 1. a 2. laktaci je závislá na pořadí laktace a požadovaném denním přírustku připočítává se k záchovné a produkční potřebě

Změny živé hmotnosti během laktace potřeba nebo uvolnění energie a živin při změnách hmotnosti vychází z obsahu 24 MJ netto energie v 1 kg přírůstku živé hmotnosti dojnic

Potřeba vlákniny závisí na živé hmotnosti a na výši produkce mléka Výpočet: Vl (kg) = 0,0189 . H0,75 + 0,065 . FCM – 0,001 . FCM2 výsledek by měl být dodržován s tolerancí do 2 % obsah vlákniny v denní krmné dávce se pohybuje v rozmezí 15 – 24 % při potřebě vyšší stravitelnosti živin je snižován obsah vlákniny

Příjem sušiny je závislý na kvalitě a podílu objemných a jadrných krmiv v krmné dávce příjem sušiny se stanovuje z objemných krmiv lze zjistit výpočty (např. SPS (standardní příjem sušiny), SPSG (standardní příjem sušiny během gravidity)) nebo z tabulek (zde je potřeba znát hmotnost dojnice, produkci mléka a koncentraci energie)

Krmná období 1. letní krmné období 2. zimní krmné období 3. celoroční krmné dávky Liší se především druhy a podíly objemných krmiv v krmné dávce.

Letní krmné období Kombinace objemných krmiv: - celodenní pastva - celodenní krmení zelenou pící ve stáji - polodenní pastva a polodenní zelená píce - polodenní pastva nebo zelená píce v kombinaci s kukuřičnou siláží nebo ovesnou zavadlou siláží nebo senem či tvarovaným krmivem

Zimní krmné období krmeno kombinacemi konzervovaných objemných krmiv např. kukuřičná siláž a jetelová zavadlá siláž, ovesná zavadlá siláž a bílkovinná zavadlá siláž, siláže a seno v některých případech jsou využívány i jednosložkové dávky na bázi zavadlých siláží nebo kukuřičných siláží Některé zimní krmné dávky mohou tvořit i celoroční krmné dávky.

Podmínky při sestavování krmných dávek zachovat žádoucí strukturu krmiv přebytek dusíkaté složky vyrovnat sacharidovým krmivem vyvážit krmnou dávku minerální přísadou jadrná krmiva užívat jen jako doplněk pro produkci nad produkční účinnost objemných krmiv (8 – 10 kg mléka)

Příklady krmných dávek Letní: produkce 20 kg mléka 1: červený jetel 50 kg kukuřičná siláž 17 kg 2: intenzivní pastva 50 kg kukuřičná siláž 20 kg kukuřičný šrot 2 kg Zimní: produkce 15 kg mléka 1: kukuřičná siláž 30 kg luční seno 3 kg sojový šrot a manioková moučka 1 : 1 3 kg 2: luční seno 12 kg oves 2 kg ječmen 1,5 kg

Fázová výživa dojnic přizpůsobení úrovně krmení fyziologickému stavu dojnic vzhledem k reprodukčnímu cyklu Fáze: 1. Období stání na sucho 2. První třetina laktace 3. Druhá třetina laktace 4. Třetí třetina laktace

Krmení dojnic stojících na sucho délka období 8 – 10 týdnů nutné pro správný vývoj plodu a pro vytvoření hmotnostní rezervy rpo následující laktaci rezerva má činit maximálně 50 – 60 kg poměr Ca : P se zužuje na 1 : 1 poměr objemné a jadrné složky má činit 90 – 100 :10 – 0 při překrmování dochází k tzv. syndromu tučných krav 14 dnů před porodem začínáme s návykem na jadrná krmiva

Krmení dojnic v 1. třetině laktace poměr mezi objemnou a jadrnou složkou by měl být 40 – 50 : 60 – 50 toto období se vyznačuje nedostatkem energie odbourávají se tělesné rezervy z tuku při odbourávání se tvoří ketolátky a může dojít až k onemocnění zvanému ketóza úbytek hmotnosti u kombinovaných plemen nesmí přesáhnout 5 % hmotnosti je nutný pečlivý výběr krmiv s vyšší koncentrací energie při zachování optimální stuktury krmiv v prvních šedesáti dnech je třeba dojnici vyprovokovat k maximální produkci mléka stimulací jadrným krmivem přídavek jadra by při rozdojování měl být o dva až tři kg mléka vyšší neř odpovídá skutečné užitkovosti když dojnice přestane reagovat přizpůsobíme dávku jadrného krmiva skutečné užitkovosti

Krmení dojnic ve 2. třetině laktace poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 60 – 70 : 40 – 30 je obdobím vyrovnané výživy úbytek hmotnosti se mění na přírustek

Krmení dojnic ve 3. třetině laktace poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 80 – 100 : 20 – 0 dochází k poklesu produkce výrazněji narůstá hmotnost plodu a hlavně plodových obalů zvláštní pozornost je třeba věnovat zaprahování krav u dojnic s vysokou produkcí je třeba zaprahovat náhlým vysazením jadrných krmiv, omezení šťavnatých krmiv, nebo až omezit přísun vody

Dávkování objemných krmiv Skupina Krmivo Množství v kg/kus/den Zelená píce pastevní a luční porosty 40-60 jetele, vojtěšky a směsi 20-40 kapusta, skrojky, chrást 15-30 řepka, brukvovité pícniny do 20 Siláže z čerstvé i zavadlé píce zima 10-40 léto 6-20 Seno luční i z víceletých pícnin 4-12 Sláma krmná 1-5 Okopaniny brambory syrové do 10 polocukrovka, krmná cukrovka do 15 řepa krmná do 25 Krmiva zpracovatelského průmyslu mláto 4-10 výpalky do 30 melasa do 5

Dávkování jadrných krmiv jadrná krmiva se dávkují v množství 0,3 – 0,5 kg na 1 kg mléka nad základní krmnou dávku nebo 0,1 – 0,2 kg na 1 kg mléka v celé krmné dávce