H M Y Z

Proč je hmyz důležitý Ekologicky velmi variabilní skupina (může žít na zemi, ve vodě, v půdě a ve vzduchu) A TAKÉ VELMI VÝZNAMNÁ Hmyz dominuje v potravních řetězcích v počtu i objemu (významný zdroj potravy, ale i významný konzument a predátor) OPYLOVAČ parazitismus či přenos chorob kontrola škůdců

HMYZ jako POTRAVINA ! ! ! ! Hmyz produkuje řadu chemických sloučenin, které mohou být sbírány pro naše užití: HEDVÁBÍ –kokony bource morušového MED, VOSK, PROPOLIS, MATEŘÍ KAŠIČKA HMYZ jako POTRAVINA ! ! ! !

EVOLUČNÍ ÚSPĚCH HMYZU MALÁ VELIKOST VNĚJŠÍ KOSTRA VÝKONNÁ VZDUŠNICOVÁ SOUSTAVA LET ROZMNOŽOVACÍ SCHOPNOST SPECIALIZOVANÉ SMYSLY

MORFOLOGIE HLAVA HRUĎ ZADEČEK KŘÍDLA SLOŽENÉ OKO TYKADLO KL§¨Ů KJ

HLAVA CENTRUM smyslové a řídící 1 pár tykadel složené oči + max. 3 oči jednoduché vnější ústní ústrojí: nepárový svrchní pysk, pár kusadel, pár čelistí, nepárový spodní pysk původní je kousací modifikace: bodavě sací, sací, lízací

HRUĎ ZAJIŠŤUJE POHYB – nese 3 páry nohou a KŘÍDLA tvořen třemi články: předohruď, středohruď a zadohruď – každý jeden pár nohou středohruď a zadohruď – každý pár křídel

NOHA kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo - 2 drápky

KŘÍDLO HMYZU = křídlo ptáků

MODIFIKACE KŘÍDEL

ZADEČEK většina trávicí trubice vylučovací orgány – malpighické trubice končetiny zakrnělé (redukované) přeměněny na vnější pohlavní orgány (kopulační orgány samců a kladélko samic)

Nervová soustava ŽEBŘÍČKOVITÁ řídící centrum – NADJÍCNOVÉ a PODJÍCNOVÉ GANGLIUM inervují (tykadla, oči,úú) z nich vybíhají nervy – konektivy k dalším gangliím

SMYSLY SLOŽENÉ OČI - nejvyvinutější u členovců JEDNODUCHÉ OČI SMYSLOVÉ BRVY – senzily (hmat, chuť, čich) Johnstonův orgán – zvukové čidlo v 2. tykadlovém článku Tympanální orgán – zvukové čidlo

HORMONÁLNÍ ŘÍZENÍ EKDYZON NEOTENIN

DÝCHACÍ SOUSTAVA VZDUŠNICOVÁ VZDUŠNICE (tracheje) – větvící se trubice vystlané kutikulou, propojené podélnými spojkami přivádějí kyslík až k buňkám tkání KRVOMÍZA – neslouží k transportu kyslíku chitinová výstelka se svléká při svlékání napovrch ústí – průduch, stigma

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ TRUBICE bez trávicích žláz PERITROFICKÁ MEMBRÁNA ústí malpigických trubic – VYLUČOVACÍ ORGÁN

CÉVNÍ SOUSTAVA OTEVŘENÁ HEMOLYMFA – KRVOMÍZA SRDCE – rozšířená hřbetní céva s otvory (OSTIE)

VÝVIN NEPŘÍMÝ 2 způsoby: HEMIMETABOLIE (vývin s proměnou nedokonalou) a HOLOMETABOLIE (vývin s přeměnou dokonalou)

Hemimetabolie Holometabolie

Hemimetabolie Holometabolie NYMFA podobná dospělci stejné úú složené oči článkované nohy viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikanásobné svlékání (instary) až IMAGO LARVA nepodobná dospělci může mít jiné úú nemá složené oči nohy s jiným článkováním nemá viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikrát se svléká a pak se mění v KUKLU

SYSTÉM HMYZU BEZKŘÍDLÍ Šupinušky - Rybenky HEMIMETABOLA KŘÍDLATÍ HOLOMETABOLA

MEMIMETABOLA STAROKŘÍDLÝ HMYZ –neumí skládat křídla ploše na zadeček JEPICE a VÁŽKY: STAROKŘÍDLÝ HMYZ –neumí skládat křídla ploše na zadeček JEPICE: na zadečku štěty nymfy –VODNÍ – vzdušnicová žábra, živí se řasami a detritem dospělec nepřijímá potravu

VÁŽKY pestré zbarvení dlouhý úzký zadeček kousací úú velké složené oči nymfy –VODNÍ MOTÝLICE, ŠIDÉLKA, VÁŽKY, ŠÍDLA dospělci i nymfy DRAVÍ

NOVOKŘÍDLÝ HMYZ POŠVATKY – vodní nymfy, tekoucí vody

TERMITI – sociální hmyz, živí se dřevem – symbiotické bakterie – brvitky, staví obrovská termitiště, TROPY, SUBTROPY ŠKVOŘI – přední pár křídel –KRYTKY, klíšťky na zadečku, kousací úú, VŠEŽRAVÍ

ŠVÁBY – starobylý hmyz (karbon), dorsoventrálně zploštělí, dlouhá tykadla, přední pár křídel přeměněn v krytky, vajíčka kladou do ooték, VŠEŽRAVCI – symbiotické bakterie – BRVITKY – tráví celulózu

KUDLANKY – prodloužená předohruď, trojúhelníkovitá hlava, velké složené oči, první pár nohou – loupeživé, DRAVÉ Kudlanka nábožná –jižní Morava

STRAŠILKY – napodobování větviček a listů (pakobylky, strašilky, lupenitky), partenogeneze

ROVNOKŘÍDLÍ – první pár křídel –KRYTKY, střechovitě skládají na zadeček, křídla mohou být zkrácená nebo i chybět, zadní pár nohou – SKÁKACÍ, dlouhá nitkovitá tykadla , samičky mají šavlovité kladélko, v holeni mají sluchové ústrojí. býložraví i draví stridulace KOBYLKY SARANČATA CVRČCI KRTONOŽKY

Sarančata - mají tykadla krátká, sluchové ústrojí umístěné v prvním zadečkovém článku, cvrčivé zvuky vyluzují třením třetího páru noh o krytky. Saranče stěhovavé

PISIVKY VŠI a VŠENKY druhotně bezkřídlí ektoparazité savců a ptáků TŘÁSNĚNKY bodavě sací úú vysávají rostlinné šťávy

STEJNOKŘÍDLÍ – bodavě savé úú, sají rostlinné šťávy CIKÁDY, KŘÍSI, MERY, MOLICE, MŠICE, ČERVCI (Puklice) – samci okřídlení samice bezkřídlé, zakrnělé nohy, štítkovitý tvar těla MŠICE - Žijí hromadně na rostlinách z nichž vysávají šťávy, rozmnožování partenogenezí, koncem léta se líhnou samci a dojde k oplození a kladení zimních vajíček. Mšice sají nadměrné množství sladkých šťáv z nichž většina nestrávená vychází z jejich těla jako sladina ( medovice). mšice maková , vlnatka krvavá , mšice broskvoňová

PLOŠTICE – bodavě savé úú, první pár křídel POLOKROVKY, zápašné žlázy sají rostlinné šťávy, dravé, sají krev vodní: SPLEŠŤULE, ZNAKOPLAVKA, VODOMĚRKA, BRUSLAŘKA, suchozemské: RUMĚNICE, KNĚŽICE, ŠTĚNICE, ZÁKEŘNICE