Podkmen: Vzdušnicovci

Prezentace na téma: "Podkmen: Vzdušnicovci"— Transkript prezentace:

1 Podkmen: Vzdušnicovci
TŘÍDA: HMYZ Podkmen: Vzdušnicovci

2 HMYZ Suchozemští členovci
Třída je rozmanitá svým tvarem, velikostí i způsobem života Mnohé druhy kladou vajíčka a mívají i několik generací ročně Mají význam hospodářský i zdravotnický Přispívají k udržení biodiverzity a genofondu rostlina a tím udržují ekologickou stabilitu krajiny

3

4 HMYZ a jeho další význam
Poskytují člověku potravu a suroviny Med, vosk, přírodní hedvábí Přispívají k udržení hygieny v přírodě Chrobáci, hrobaříci Jsou součástí potravních řetězců

5 Mrchožrout

6 Negativní význam Hmyzu
Škůdci rostlin Cizopasí na zvířatech i na člověku (střečci) (vši, blechy) Přenáší nemoci (malárie, spavá nemoc) Znehodnocují potraviny (švábi, moli)

7 Hmyz - nejpočetnější skupina Ž na naší planetě - tělo: hlava – tykadla, ústní ústrojí, pár složených očí, někdy jedno- duchá očka (až 4) hruď – 3 páry článkovaných končetin, 2 páry křídel zadeček – uvnitř je srdce, většina trávicího ústrojí, vylučovací a pohlavní orgány lumek

8 ústní ústrojí a – kousací (brouk), b - bodavě savé (komár), c – lízací (moucha), d - savé (motýl) tykadla 1 – švábi, 2 – 6 – brouci, 7 – 8 – motýli, 9 – 10 – dvoukřídlí (mouchy), 11 – blanokřídlí (včela)

9 vajíčka končetiny 1 - noha kráčivá (brouk), 2 - noha sběrací (včela), 3 - noha záchytná (veš), 4 - noha plovací (potápník), 5 - noha hrabavá (krtonožka); c - kyčle, f - stehno, t - příkyčlí, ti - holeň, ts - chodidlové články, u - drápek (posttarsus, zde unquicul a - síťokřídlí čeledi Chrysopidae; jepice čeledi Baetidae; c - srpice čeledi Bittacidae; dvoukřídlí čeledi Calliphoridae; e - motýli čeledi Pieridae; strašilky čeledi Phasmatidae; motýli čeledi Lycaenidae; h - stejnokřídlí nadčeledi Psylloidea; brouci podčeledi Melolonthinae; j - blanokřídlí čeledi Apidae; k - Phtiraptera čeledi Menoponidae; l - ploštice čeledi Nepidae; m - blanokřídlí čeledi Cynipidae.

10 nedokonalá – vajíčko – larva (nymfa) - dospělec
- vývoj hmyzu je provázen nápadnými změnami=proměna proměna: nedokonalá – vajíčko – larva (nymfa) - dospělec vývoj saranče stěhovavé

11 2. dokonalá – vajíčko – larva – kukla - dospělec
vývoj otakárka fenyklového

12 Hmyz s proměnou nedokonalou
Proměna nedokonalá: VAJÍČKO → LARVA → DOSPĚLEC Z vajíčka se líhne larva, která je označována jako nymfa. Postupným svlékáním a dorůstáním se vyvíjí dospělý jedinec.

13 Řád: Vážky

14 Řád: Vážky štíhlé protáhlé tělo velká, silně žilkovaná křídla
velké složené oči

15 Další zástupci řádu „Vážky“
Šídlo královské

16 Řád: Švábi U nás se volné přírodě vyskytuje 5 druhů švábů. Dalších 6 druhů je zavlečených a přežívá zimu jen ve vytápěných prostorách. Jediný u nás chráněný šváb je rusec

17 Řád: Švábi Švábi jsou rozšířeni po celém světě, největší počet druhů žije v tropech a subtropech. Většina zástupců tohoto řádu jsou všežravci, kteří mají velký význam při rozkladu organické hmoty a jsou důležitou součástí potravního řetězce. Šváb znečišťuje potraviny svými výkaly a mohou tak přenášet nakažlivé choroby, patogenní zárodky (Salmonella); roztoče. Typický je pro ně nepříjemný zápach (z dorsálních žláz).

18 Rus domácí je dnes rozšířen po celém světě. Je mm velký. Přes den se skrývá ve škvírkách domů, po setmění vylézá a hledá potravu. Živí se odpadky, ale ožírá i papír, kůže, atd. Řád: Švábi

19 Řád: Švábi Šváb americký Madagaskarský druh švába

20 Řád: Saranče Saranče čárkovaná
- hojně se vyskytující i v Česku, hlavně na suchých loukách Býložravý hmyz zelenohnědé barvy s oranžovovohnědým zadečkem a silnýma zadníma nohama, které jsou přizpůsobené ke skákání. Zadní holeně jsou zbarveny červeně či hnědě.

21 Řád: Kobylky Kobylka zelená
Kobylka zelená (Tettigonia viridissima) je běžný druh kobylky. Většinou obývá stromy a keře. Tak jako většina kobylek (nadčeleď Tettigonioidea) se živí převážně dravě. Samci se ozývají charakteristickým hlasitým cvrkotem

22 Mají dlouhá nitkovitá tykadla. Samci cvrkají pomocí přední části krytek. Samičky mají šavlovité kladélko. V holeni prvního páru noh je sluchové ústrojí. Všechny druhy jsou masožravé. Do řádu kobylek řadíme i cvrčky. Řád: Kobylky Cvrček domácí

23 Řád: Kobylky Cvrček polní žije na mezích, na travnatých stráních a sušších loukách. Do země si vyhrabává díry, kde se chvílemi zdržuje. Na jaře u vchodu do těchto chodeb pronikavě cvrká.

24 Řád: Kobylky Krtonožka obecná
Většinu života tráví v podzemních chodbách, které si ve vlhkých půdách vyhrabává svýma mohutnýma předníma nohama. Podzemí opouští jen při páření v květnu a červnu, kdy také po setmění létá. Umí dokonce i plavat. Živí se dravě, loví hlavně hmyz, kroužkovce nebo měkkýše. Larva se vyvíjí 2 roky, dospělec žije od dubna do října.

25 Řád: Vši Veš dětská a hnida Veš šatní Veš ohanbí
Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech Veš šatní Veš dětská a hnida Veš ohanbí

26 Řád: Škvoři na konci zadečku 2 štěty v podobě kleštiček
- protáhlé a zploštělé tělo na konci zadečku 2 štěty v podobě kleštiček první pár křídel je kožovitý a zkrácený, druhý je blanitý a složený pod prvním všežravci a noční tvorové nejčastější zástupce je škvor obecný Mají protáhlé tělo, kousací ústní ústrojí a dva páry křídel, přední přeměněný v krátké kožovité krytky a zadní blanitý, který je pod krovkami vějířovitě složený. Typickým znakem jsou klíšťkovité štěty umístěné na konci zadečku.

27 Strašilky pakobylky a lupenitky
Mohou vypadat jako větvička, starý list nebo kus kůry a dokonale tak splývat s prostředím. - býložravý hmyz hmyz velký 5–35 cm žijí výhradně v tropech a subtropech, jsou často chovány doma

28

29 Řád: Stejnokřídlí molice mšice červci křísi pěnodějky cikády
mají dva páry křídel, které jsou střechovitě složené nad zadečkem živí se sáním rostlinných šťáv na různých místech rostliny (listech) květech, atd..)

30 Křísi Červci Řád: Stejnokřídlí
jsou rostlinní parazité, živí se rostlinnými šťávami

31 Pěnodějky Řád: Stejnokřídlí
Zahrnuje bodavě savé druhy, živící se rostlinnými šťávami. Larvy si zhotovují na rostlinách, kde sají, charakteristické ochranné pěnové obaly.

32 Řád: Ploštice Typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. Ploštice jsou rozšířené po celém světě, existují suchozemské i vodní druhy. Jsou většinou býložravé, některé ploštice jsou dravé, jiné pak parazitují na teplokrevných živočiších včetně člověka.

33 Kněžice trávozelená

34 Zástupci ploštic ve vodním prostředí:
Znakoplavka obecná Splešťule blátivá

35 Zástupci ploštic na vodní hladině:
Vodoměrka štíhlá Bruslařka obecná

36 Suchozemští zástupci ploštic:
Ruměnice pospolná

37 Zástupce ploštic: Štěnice domácí
noční hmyz parazitující na lidech, živící se výhradně lidskou krví