H M Y Z.

Prezentace na téma: "H M Y Z."— Transkript prezentace:

1 H M Y Z

2

3

4 Proč je hmyz důležitý Ekologicky velmi variabilní skupina (může žít na zemi, ve vodě, v půdě a ve vzduchu) A TAKÉ VELMI VÝZNAMNÁ Hmyz dominuje v potravních řetězcích v počtu i objemu (významný zdroj potravy, ale i významný konzument a predátor) OPYLOVAČ parazitismus či přenos chorob kontrola škůdců

5 HMYZ jako POTRAVINA ! ! ! ! Hmyz produkuje řadu chemických sloučenin,
které mohou být sbírány pro naše užití: HEDVÁBÍ –kokony bource morušového MED, VOSK, PROPOLIS, MATEŘÍ KAŠIČKA HMYZ jako POTRAVINA ! ! ! !

6 EVOLUČNÍ ÚSPĚCH HMYZU MALÁ VELIKOST VNĚJŠÍ KOSTRA
VÝKONNÁ VZDUŠNICOVÁ SOUSTAVA LET ROZMNOŽOVACÍ SCHOPNOST SPECIALIZOVANÉ SMYSLY

7 MORFOLOGIE HLAVA HRUĎ ZADEČEK KŘÍDLA SLOŽENÉ OKO TYKADLO KL§¨Ů KJ

8 HLAVA CENTRUM smyslové a řídící 1 pár tykadel
složené oči + max. 3 oči jednoduché vnější ústní ústrojí: nepárový svrchní pysk, pár kusadel, pár čelistí, nepárový spodní pysk původní je kousací modifikace: bodavě sací, sací, lízací

9

10 HRUĎ ZAJIŠŤUJE POHYB – nese 3 páry nohou a KŘÍDLA
tvořen třemi články: předohruď, středohruď a zadohruď – každý jeden pár nohou středohruď a zadohruď – každý pár křídel

11 NOHA kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo - 2 drápky

12 KŘÍDLO HMYZU = křídlo ptáků

13 MODIFIKACE KŘÍDEL

14 ZADEČEK většina trávicí trubice
vylučovací orgány – malpighické trubice končetiny zakrnělé (redukované) přeměněny na vnější pohlavní orgány (kopulační orgány samců a kladélko samic)

15 Nervová soustava ŽEBŘÍČKOVITÁ
řídící centrum – NADJÍCNOVÉ a PODJÍCNOVÉ GANGLIUM inervují (tykadla, oči,úú) z nich vybíhají nervy – konektivy k dalším gangliím

16 SMYSLY SLOŽENÉ OČI - nejvyvinutější u členovců JEDNODUCHÉ OČI
SMYSLOVÉ BRVY – senzily (hmat, chuť, čich) Johnstonův orgán – zvukové čidlo v 2. tykadlovém článku Tympanální orgán – zvukové čidlo

17 HORMONÁLNÍ ŘÍZENÍ EKDYZON NEOTENIN

18 DÝCHACÍ SOUSTAVA VZDUŠNICOVÁ
VZDUŠNICE (tracheje) – větvící se trubice vystlané kutikulou, propojené podélnými spojkami přivádějí kyslík až k buňkám tkání KRVOMÍZA – neslouží k transportu kyslíku chitinová výstelka se svléká při svlékání napovrch ústí – průduch, stigma

19 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ TRUBICE bez trávicích žláz
PERITROFICKÁ MEMBRÁNA ústí malpigických trubic – VYLUČOVACÍ ORGÁN

20 CÉVNÍ SOUSTAVA OTEVŘENÁ HEMOLYMFA – KRVOMÍZA
SRDCE – rozšířená hřbetní céva s otvory (OSTIE)

21 VÝVIN NEPŘÍMÝ 2 způsoby: HEMIMETABOLIE (vývin s proměnou nedokonalou) a HOLOMETABOLIE (vývin s přeměnou dokonalou)

22 Hemimetabolie Holometabolie

23 Hemimetabolie Holometabolie
NYMFA podobná dospělci stejné úú složené oči článkované nohy viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikanásobné svlékání (instary) až IMAGO LARVA nepodobná dospělci může mít jiné úú nemá složené oči nohy s jiným článkováním nemá viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikrát se svléká a pak se mění v KUKLU

24 SYSTÉM HMYZU BEZKŘÍDLÍ Šupinušky - Rybenky HEMIMETABOLA KŘÍDLATÍ
HOLOMETABOLA

25 MEMIMETABOLA STAROKŘÍDLÝ HMYZ –neumí skládat křídla ploše na zadeček
JEPICE a VÁŽKY: STAROKŘÍDLÝ HMYZ –neumí skládat křídla ploše na zadeček JEPICE: na zadečku štěty nymfy –VODNÍ – vzdušnicová žábra, živí se řasami a detritem dospělec nepřijímá potravu

26 VÁŽKY pestré zbarvení dlouhý úzký zadeček kousací úú velké složené oči
nymfy –VODNÍ MOTÝLICE, ŠIDÉLKA, VÁŽKY, ŠÍDLA dospělci i nymfy DRAVÍ

27

28

29

30

31 NOVOKŘÍDLÝ HMYZ POŠVATKY – vodní nymfy, tekoucí vody

32 TERMITI – sociální hmyz, živí se dřevem – symbiotické bakterie – brvitky, staví obrovská termitiště, TROPY, SUBTROPY ŠKVOŘI – přední pár křídel –KRYTKY, klíšťky na zadečku, kousací úú, VŠEŽRAVÍ

33 ŠVÁBY – starobylý hmyz (karbon), dorsoventrálně zploštělí, dlouhá tykadla, přední pár křídel přeměněn v krytky, vajíčka kladou do ooték, VŠEŽRAVCI – symbiotické bakterie – BRVITKY – tráví celulózu

34

35 KUDLANKY – prodloužená předohruď, trojúhelníkovitá hlava, velké složené oči, první pár nohou – loupeživé, DRAVÉ Kudlanka nábožná –jižní Morava

36

37 STRAŠILKY – napodobování větviček a listů (pakobylky, strašilky, lupenitky), partenogeneze

38

39 ROVNOKŘÍDLÍ – první pár křídel –KRYTKY, střechovitě skládají na zadeček, křídla mohou být zkrácená nebo i chybět, zadní pár nohou – SKÁKACÍ, dlouhá nitkovitá tykadla , samičky mají šavlovité kladélko, v holeni mají sluchové ústrojí. býložraví i draví stridulace KOBYLKY SARANČATA CVRČCI KRTONOŽKY

40

41

42 Sarančata - mají tykadla krátká, sluchové ústrojí umístěné v prvním zadečkovém článku, cvrčivé zvuky vyluzují třením třetího páru noh o krytky. Saranče stěhovavé

43 PISIVKY VŠI a VŠENKY druhotně bezkřídlí ektoparazité savců a ptáků TŘÁSNĚNKY bodavě sací úú vysávají rostlinné šťávy

44 STEJNOKŘÍDLÍ – bodavě savé úú, sají rostlinné šťávy
CIKÁDY, KŘÍSI, MERY, MOLICE, MŠICE, ČERVCI (Puklice) – samci okřídlení samice bezkřídlé, zakrnělé nohy, štítkovitý tvar těla MŠICE - Žijí hromadně na rostlinách z nichž vysávají šťávy, rozmnožování partenogenezí, koncem léta se líhnou samci a dojde k oplození a kladení zimních vajíček. Mšice sají nadměrné množství sladkých šťáv z nichž většina nestrávená vychází z jejich těla jako sladina ( medovice). mšice maková , vlnatka krvavá , mšice broskvoňová

45

46

47 PLOŠTICE – bodavě savé úú, první pár křídel POLOKROVKY, zápašné žlázy
sají rostlinné šťávy, dravé, sají krev vodní: SPLEŠŤULE, ZNAKOPLAVKA, VODOMĚRKA, BRUSLAŘKA, suchozemské: RUMĚNICE, KNĚŽICE, ŠTĚNICE, ZÁKEŘNICE

48