EEG rytmy úvod elektrická aktivita mozku vykazuje rytmickou aktivitu o různé frekvenci, sahající od 0.3-3.5 Hz (delta vlny), přes pásmo vln theta (4-7 Hz), alfa (8-13 Hz) k vysokým frekvencím (14-30 Hz), souhrnně označovaným jako beta vlny Jednotlivé rytmy EEG se liší: lokalizací na povrchu lebky amplitudou vztahem k definovaným fyziologickým stavům, jako jsou spánek, bdění, volní pohybová aktivita, příjem a zpracování senzorické informace a změna vnitřního prostředí. Přehled jednotlivých rytmů EEG a jejich vlastností ukazuje tabulka.

EEG rytmy rozdělení

EEG rytmy detail 1a delta rytmus (0 – 4 Hz) je vždy patologickým projevem v EEG dospělého bdělého člověka. Vlny delta se vyskytují hlavně v hlubokém spánku (non REM III,IV), ale i v transu a hypnóze. theta rytmus (4 – 8 Hz) se u zdravých lidí objevuje v centrální, temporální (spánkové) a parietální (temenní) oblasti. Patologický stav indikují theta vlny, jestliže je jejich amplituda alespoň dvakrát vyšší než aktivita alfa. REM fáze spánku. theta a delta aktivita stoupá během psychotestů. Vlny theta se objevují v EEG signálu též v určitých spánkových fázích a při meditaci – hlubokém uvolnění. Theta vlny se často pojí se živými vzpomínkami, fantazií, obraznou představivostí, inspirací a snem – tudíž se stavy, kdy je vědomé myšlení „odpojeno“.

EEG rytmy detail 1b alfa rytmus (8 – 13 Hz) je vlastností mozku, který je zdravý (při organické lézi se alfa mění nebo ztrácí). V bdělém stavu je maximum nad zadními oblastmi mozkových hemisfér a to v klidu (bez duševní činnosti) a při fyzické relaxaci. Alfa vlny jsou charakteristické pro stadium těsně před usnutím. Nejlépe je alfa aktivita vyjádřena při zavřených očích, tlumí se právě otevřením a duševní činností. Alfa rytmus je především aktivitou optického analyzátoru – lidé od narození slepí nemají vytvořenou alfa aktivitu. beta rytmus (13 – 30 Hz) z hlediska lokalizace je tento rytmus symetrický. Maximum je nejčastěji nad předními částmi lebky, hlavně frontálně. Směrem dozadu ubývá. Beta vlny jsou typické pro soustředění na vnější podněty, pro logicko-analytické myšlení, ale i pro pocity neklidu, hněvu a strachu. Obvykle se netlumí pozorností či zrakovým vjemem.

EEG rytmy detail 2a delta pásmo – od narození do jednoho roku dítěte je v EEG patrná málo pravidelná delta aktivita o frekvenci 1-3Hz obvykle vysoké amplitudy. V tomto věku je to fyziologická základní aktivita, která se netlumí otevřením očí. U dospělého člověka se to pásmo objevuje při bezesném spánku, případně během bezvědomí způsobeného nemocí či úrazem.Ve spánku mají vlny delta amplitudu i 100  µV. theta pásmo – asi od jednoho roku věku do tří let je dominantní theta rytmus o frekvenci 4-7 Hz. U zdravých osob se theta vlny vyskytují v centrální, temporální (spánkové) a parietální (temenní) oblasti. Jestliže je amplituda theta vlny dvakrát vyšší než je vlna alfa, tak tento stav považujeme za patologický. Theta pásmo se vyskytuje i při spánku.Mysl ani tělo nereagují samy o sobě na žádné smyslové podněty. Často dochází k samovolnému uvolnění obrazových informací z podvědomé paměti a jejich selektivní prezentaci v mysli - snů. (Přítomnost snu je vždy provázena slabou radiací vln alfa a beta.)

EEG rytmy detail 2b alfa pásmo – je charakterizováno frekvencí v rozmezí 8-13 Hz a střední amplitudou, která je 30-60 µV. V bdělém stavu je maximum nad zadními oblastmi mozkových hemisfér. Reaktivita této aktivity je velmi dobrá, tlumí se především otevřením očí, ale i spontánně zvýšenou pozorností. Alfa aktivita je také charakteristická pro stadium těsně před usnutím. Alfa aktivita se začíná objevovat v období pátého až sedmého roku života dítěte. beta pásmo – se objevuje součastně s alfa aktivitou, ale má převahu frontálně. Její frekvence je 14-30 Hz. A její amplituda je nízká 20-30 µV. Pásmo beta charakterizuje vědomé smyslové soustředění na naše okolí, připravenost reagovat, akceschopnost. Pásma vyšší (kolem 30Hz) se pak objevují při podráždění, trémě, úzkosti, nebo vysoce náročných životních situacích.

Grafoelementy kromě popsaných harmonických rytmů obsahuje EEG aktivita také poměrně ostře časově omezené projevy výrazně se lišící od „pozadí“ – tzv. grafoelementy obvykle bývají grafoelementy spojovány se specifickou situací: K-komplex a spánkové vřeténko jsou typické pro 2. fázi NREM spánku komplex hrot-vlna (viz obrázek) je projevem epileptickým detailněji se různými typy grafoelementů zabývá prezentace 03b

Artefakty 1 elektrický potenciál mozku má na povrchu lebky napětí jen několik desítek mikrovoltů (µV), tudíž elektronické zesilovače v elektroencefalografu musí být velmi výkonné. Velká výkonnost zesilovačů se nám odráží v podobě mnoha nepravých potenciálů, které nazýváme artefakty. artefakty jsou dvojího druhu: technické a biologické Technické: síťové napětí 50Hz (objevuje se v EEG křivce při velkých kožních odporech pod elektrodami nebo při nedokonalém uzemnění pacienta či EEG přístroje) nedostatečně vlhké elektrody porušené nebo oxidované elektrody (jsou zdrojem výbojů) polámané drátky v kabelech elektrod

Artefakty 2 Biologické: např. pohyb víček a bulbů, který se propaguje hlavně do frontálních elektrod. Akt otevření a zavření očí je díky těmto artefaktům dobře patrný – informuje o tom, zda pacient má nebo nemá otevřené oči. svalové artefakty, např. ze svalů hlavy, krku apod. změna kožního galvanického potenciálu pocení